Podle závěrů Rady by měly být výsledky výzkumu financovaného z veřejných peněz dostupné v co nejširší míře, aby mohli výzkumníci a inovativní firmy napříč Evropou lépe využívat dostupné poznatky.
Rada vyzvala jednotlivé členské státy, aby podpořily inovativní publikační modely na sdílení vědeckých dat.
„Již hledáme optimální řešení na provázání informačního systému výzkumu a vývoje spolu s datovými úložišti vědeckých publikací. Vznikne tak komplexní databáze informací o výzkumu financovaném z veřejných zdrojů, o vědeckých výsledcích a jejich autorech. Po takovém nástroji už dlouho volají podniky a hlavně malé firmy,“ vysvětlil vicepremiér Bělobrádek.
Díky digitálním technologiím dochází k enormnímu nárůstu vědeckých dat. Otevřený přístup k těmto datům a možnost jejich znovuvyužití pomohou zefektivnit výzkum a využít výsledky výzkumu ve prospěch celé společnosti. „Vědecká data by měla být přístupná bez embarga, finančních či právních překážek, ale samozřejmě s omezením v oblasti ochrany duševního vlastnictví, bezpečnosti či osobních a citlivých dat,“ uvedl vicepremiér Bělobrádek.
Nyní probíhá pilotní projekt v programu Horizon 2020, který testuje optimální využití výzkumných dat. Do budoucna by mělo pro tyto účely vzniknout evropské cloudové úložiště, kde by se ukládala data napříč vědeckými disciplínami. Do roku 2020 by pak měly mít všechny nové vědecké publikace otevřený přístup.
Na programu dnešního jednání Rady pro konkurenceschopnost byla také aktualizace Cestovních map ESFRI 2016 (Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury) a nastavení vstřícných výzkumných a inovačních předpisů. Zbytečné právní bariéry a nejasné regulatorní rámce brání v zapojení do výzkumu zejména malým podnikům. Jednalo se také o významu výzkumných a inovačních investic do růstu, pracovních míst a řešení společenských výzev.
