Prosím o vaše vyjádření....

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

Nestrašte zase Lisabonskou smlouvou!

( reakce na zkreslené interpretace videoblogu z roku 2009)

Přijetí přechodných výjimečných opatření při mimořádné situaci – uprchlické krizi –  není nic nového - umožňovala to kvalifikovanou většinou už Amsterodamská smlouva z roku 1998.*

Za 6 let se hodně věcí změní, odehraje a vnímá jinak. Má videa z roku 2009 nyní opět kolují po internetu, a řada diváků mi vyčítá, že jsem se zmýlila. Možná v některých předpokladech ano - ale ne v tom zásadním. Reagovala jsem tehdy na falešná strašení propagandistů, že po ratifikaci smlouvy k nám začnou jižané stěhovat nepohodlné azylanty. To opravdu svévolně nemohli a nemohou.

Trvám jako v roce 2009 na tom, že Lisabonská smlouva nás nepřivedla na scestí, ale naopak nám dala šanci krom jiného efektivněji  bojovat i proti ilegální migraci díky větší flexibilitě při rozhodování. A chceme-li mít na vlny přistěhovalců vliv a nástroje, tak flexibilní a efektivní být potřebujeme.

Kdyby evropské země včas tuto šanci využily a dohodly se dříve na společném řešení problémů s azylanty na jihu, nemusely bychom čelit tak masivní vlně migrantů. Teprve nyní se začínají tvořit opravdu fungující nástroje, které zajistí kapacitu pro důsledné oddělování ekonomických migrantů od lidí v ohrožení.

Kvóty ( povinné či citlivější dobrovolné)  (ne)řeší částečně jen důsledek této zpozdilosti vlád zemí, které si myslely, že situace na jihu není jejich problém. Těší mne, že také zarputilí kritici EU konečně ví, že jeden stát proti sítím pašeráků lidí bojovat nemůže.

Řekla jsem tehdy také, že “to ( společná Evropa ani po Lisabonské smlouvě) není o nás bez nás, ale o nás s námi”. A není důvod to zpochybňovat či dokonce vysmívat proto, že ČR nedokázala na společných jednáních přesvědčit většinu ostatních státníků, že dobrovolné kvóty jsou lepší než závazné. Prohrát, stejně jako vyhrát v řádném hlasování – to je přece přirozenou vlastností demokracie.  

Mimochodem Česká republika sama deklarovala, že přijme přes tisíc uprchlíků dříve, než o kvótách na přechodnou dobu rozhodla Rada ministrů za naší účasti v demokratickém hlasování. V čem je tedy ta demokratická prohra tak fatální ?  Myslím, že více než legislativní forma pomoci, je důležitá naše dobrá vůle, humanita a solidarita.

Tyto hodnoty prokážeme, když budeme dobrými hostiteli těch, které válka vyhnala jen z batohem na zádech a dětmi v náručí z jejich domovů.

Věřím, že migrační krizi společná Evropa zvládne, jako zvládla krizi finanční.

A stejně jako před šesti lety – “nenechte se strašit!"

 *v Amsterodamské smlouvě (1998, úprava Masstrichtské sml.) je článek 73(l), který říká, že: 2.Ú In the event of one or more Member States being confronted with an emergency situation characterised by a sudden inflow of nationals of third countries and without prejudice to paragraph 1, the Council may, acting by qualified majority on a proposal from the Commission, adopt provisional measures of a duration not exceeding six months for the benefit of the Member States concerned.

Smlouva z Nice článek převzala a dále upravila hlasování na jednomyslné na 5 let, kdy se mělo rozhodnout znovu o kvalifikované většině. Na tom se země shodly už o rok dřív, což se také uplatnilo v Lisabonské smlouvě.   Neratifikace Lisabonské smlouvy v ČR by neovlivnila toto rozhodnutí vlád i při setrvání u Nicejské smlouvy po roce 2008– a tak by to ani nijak neměnilo dnešní způsob přijetí uprchlických kvót.