Půjdete příkladem?

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

Je nutné nutné rozlišovat mezi těmito uprchlíky, kteří si útěkem spolu s celou rodinou a dětmi zachraňují život či zdraví a mezi ekonomickými migranty. Vesměs zdravými mladými muži, kteří dokáží zaplatit deset tisíc euro pašerákům. Tito pašeráci se přitom o zisk dělí s Islámským státem, který kontroluje přístavy v Libyi. Následně si v Itálii tyto mladé muže převezme mafie a za peníze od státu je ubytuje ve vlastních hotelech. Ani netušíme, kolik je mezi nimi násilníků a kolik přímo islámských radikálů, kteří dostali za úkol šířit v Evropě teror.

Je absurdní, že na jedné straně nám někteří činitelé EU chtějí vnutit tyto nelegální migranty, jež se do Evropy dostávají s velkou dopomocí islámských teroristů a na druhé straně jiní odmítají přijmout oběti těchto teroristů. Křesťan, a každý slušný člověk, má morální povinnost pomoci bližnímu. Obětuje-li svůj život za druhé, je to výraz nejvyšší lásky. Nikdo ale nemá právo obětovat druhé. Ty, kteří o svém osudu rozhodnout nemohou. Např. naše děti. Přijmout pronásledované musíme, protože k nám jinak přijdou nelegálně bez možnosti regulace, ale můžeme akceptovat jen tolik a takových migrantů, kteří neohrozí budoucnost naší civilizace a naše vlastní životy. Musíme pomoci jižním státům a ochraně vnějších hranic EU.

V této zemi je jistě místo pro tisíce hostů rozprostřených v čase. Máme problémy s poklesem obyvatel. Hrozí, že už za pár desetiletí nebude mít kdo vydělávat na penze budoucím seniorům. Ale musí jít o lidi, kteří zde budou chtít žít, sdílet naše hodnoty a systém života a budou schopni začlenit se do naší společnosti. Ti, kteří zde budou s námi sdílet náš způsob života a identifikují se s demokracií, svobodou slova a vyznání, lidskou důstojností a rovnosti před zákonem, jsou vítáni. Například imigranti z Ukrajiny. Nebo syrští či iráčtí křesťané.

Jistě dokážeme rozlišit skutečné uprchlíky, kteří sdílí naše hodnoty od dobře živených mladíků, kteří zaplatí mafii za přepravu a jsou alergičtí na karikatury Mohameda. Navíc lidé v uprchlickém táboře, kteří nemají ani vodu a utíkají s celou před islámskými teroristy, kteří jim chtějí uříznout hlavu nebo je zotročit, se obvykle ani na loď do Evropy nedostanou.

Česká republika by mohla dle mého názoru přijmout stovky, či až tisíc uprchlíků ročně. Rozhodně není v našem zájmu absorpční kapacitu překročit a tím ohrozit stabilitu ČR i EU. To by se některým státům jistě líbilo. My to ovšem dopustit nesmíme. Stejně tak není v našem zájmu přijmout k nám ty, kteří by u nás šířili nenávist, teror, neuznávali sekulární stát, rovnost pohlaví, svobodu slova a náboženskou svobodu - i kdyby těchto lidí bylo jen několik.

Zároveň samozřejmě platí, že otázka přijímání migrantů musí být dobrovolným rozhodnutím České republiky, včetně práva si vybrat, koho u nás chceme, nikoli krokem vynuceným závaznými kvótami Evropské unie.

Bělobrádek

Možná budeme muset bojovat o vodu pro naše děti“

18.6.2015 Mladá fronta DNES str. 03 Z domova

Ondřej Leinert

Na útěku brzy nemusí být desítky tisíc, ale desítky milionů lidí. Evropa musí něco dělat, burcuje vicepremiér a šéf nejmenší vládní strany KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Poslanci se dnes kvůli přijímání uprchlíků sejdou na mimořádné schůzi. A právě Bělobrádek, jako jeden z mála členů vlády, jasně říká, kolik uprchlíků by mělo Česko přijmout.

* Uvedl jste, že by Česko mělo přijmout zhruba tisíc uprchlíků ročně. Jak jste k tomuto číslu došel?

Je to můj odhad, který vychází z toho, kolik lidí tady už máme a jak velká naše země je. Podle mě to jsou řádově stovky uprchlíků, těch zhruba tisíc je maximum. To je kapacita, která tady je, ale musí být podložena a ověřena.

* Není tisíc uprchlíků ročně vzhledem ke kapacitám azylových táborů příliš mnoho?

Česko má přes deset milionů obyvatel, tak jaké číslo je tisíc lidí? Je potřeba se také podívat, jaká je u nás demografická bilance. Běžně se objevují roky, kdy se narodí méně lidí, než jich zemře. Pokud máme přírůstek obyvatel, je to díky cizincům. Podle některých propočtů je u nás situace taková, že budeme muset přijímat možná deset až dvacet tisíc lidí z jiných zemí. Ti k nám spádově přicházejí ze Slovenska, Ukrajiny... To je v pořádku. Ukrajincům bych otevřel daleko více dveře, jsou tady rodiny, které u nás žijí, mají děti a pořád nemají naše občanství, což je podle mě skandální. A k tomu můžeme doplnit určité množství lidí, kteří mají ochotu a schopnost se asimilovat.

* Ale jak poznat, že jde skutečně o lidi, kteří tady chtějí žít a pracovat, nejen využít sociální systém a případně jít dál na Západ?

Na to jsou vypracované metody, je to otázka jak orgánů Evropské komise, tak našich, například přímo lidí, kteří působí v uprchlických táborech. Je to také otázka rozvědek. Ty metody samozřejmě existují.

* Ne vždy fungují. Navíc s takovou vlnou běženců ze zemí třetího světa nemáme dostatečnou historickou zkušenost...

Myslím, že sám na první pohled rozeznáte dobře živeného a oblečeného mladíka s moderním telefonem a ženu, kterou seberou někde v poušti, nemá co pít a utekla proto, že by jejímu muži uřízli hlavu a ji by zotročili. Navíc, zkušenost s migranty tady samozřejmě je. Měli jsme tady obrovskou vlnu lidí z Balkánu v době jugoslávských válek. Není to nic nového, je však pravda, že je to otázka kvantity, protože těch lidí bude mnohem více.

* Je to problém, s nímž se Evropa brzy vyrovná, nebo máme před sebou záležitost, jež se může stát jedním z leitmotivů 21. století?

Je to novodobé stěhování národů. Existují články, které hovoří o tom, že arabské jaro bylo způsobeno vnitřním rozkladem těch systémů především z ekonomického hlediska, podílely se na tom nedostatek půdy, velká sucha... Ve velkých oblastech Předního východu jsou oblasti, kde jsou závislí na vrtech vody, která se nemá jak dostat zpátky. Nevěřím proto, že jde o krátkodobý problém. Třeba boj o vodu je tady dlouho, jenom si všichni mysleli, že je daleko a nedotkne se nás. Naopak, blíží se to, a ten problém může být ještě větší. Do pohybu se nemusí dávat tisíce a desetitisíce lidí, ale miliony a desetimiliony. A můžeme se dostat do situace, jako když muslimští uprchlíci vyházeli z lodí křesťanské uprchlíky, aby doplavali na břeh. Možná budeme muset bojovat o vodu pro svoje děti a vnoučata se zbraní v ruce proti těm, kdo ji také budou chtít pro vlastní děti. Možná tady vzniknou války a konflikty a skutečně to bude v řádu desítek let, které budou skutečně kdo s koho. Žijeme v největším blahobytu, jaký kdy byl, pitnou vodou splachujeme záchod a myslíme si, že to tak bude už vždycky. Nemusí.

* Maďaři staví proti migrantům na hranicích se Srbskem čtyřmetrovou zeď. Postavil byste takovou zeď i u nás?

Jde o krajní řešení, které určitě není na pořadu dne.

* Nicméně, pokud by na pořadu dne bylo?

Vyloučit nelze vůbec nic. Ta stavba zdi je výraz vyhrocení něčeho, co reaguje na zhroucení vnějších hranic Evropské unie. Svědčí to o Evropské unii a státech, které to nezvládají. Jako česká vláda jsme chtěli poslat lidi Italům na pomoc, oni je odmítli. Teď se to hroutí a situace bude neudržitelná. Rakušané nestíhají už teď. Je rozumné přijímat k nám lidi, kteří u nás chtějí žít podle našich pravidel. Ale musí jich být tolik a takových, abychom si sami neudělali problém.

* Jsou nějaké oblasti, odkud by k nám uprchlíci rozhodně proudit neměli?

To snad ne. Ale jestliže hovoříme o stovkách lidí, kapacitu můžeme velmi rychle vyčerpat syrskými nebo iráckými křesťany. Můžeme ji vyčerpat dalšími lidmi, u kterých je mnohem větší pravděpodobnost jejich asimilace a jejich přijetí našeho systému. Lidmi, kteří budou respektovat svobodu slova, vyznání, sekulární stát. Lidmi, kteří budou mít schopnost být tolerantní k druhým a nebudou militantní. Ve vládě jsme navrhovali, a bohužel to neprošlo, navýšení rozpočtu na pomoc v místě konfliktu nebo v uprchlických táborech. Je to šestsetkrát levnější než je přijímat k nám. Když vidíte, jak nám trvalo dlouho, než jsme přijali naše krajany z Ukrajiny, bylo by to vhodné řešení.

* Vaše strana čelí kritice, že sama v otázkách kvót na přijímání uprchlíků nemá úplně jasno. V Evropském parlamentu jste hlasovali pro kvóty, ve vládě vystupujete proti nim. Jak to tedy je?

Nehlasovali jsme pro povinné kvóty. Hlasovali jsme jen pro materiál, který vůbec říkal, aby se to nějak řešilo. Protože kdybychom ho neodhlasovali, nedělo by se vůbec nic. Ale křesťanští demokraté nejsou příznivci kvót a je zarážející, že mi někteří lidé píšou, proč jsme pro ně.

* Cítíte, že ve vládě jste zajedno, nebo můžeme od schůze čekat nějaké rozpory?

Asi spolu nesouhlasíme úplně ve všem, ale principiálně jsme zajedno, že jsme proti kvótám, nicméně že nemůžeme dělat, že se nás to netýká. Nějaké lidi přijmout musíme, protože když je nepřijmeme, přijdou sem ilegálně sami.

Bělobrádek