AV letos přišla o půl miliardy. Na příští rok si věda a výzkum mají polepšit.
PRAHA – Akademie věd (AV) letos přišla podle svého předsedy Jiřího Drahoše vinou vadné stávající metodiky o více než půl miliardy korun. Požaduje proto neprodlené zahájení prací na nové metodice hodnocení výsledků výzkumu a vývoje. Na zasedání Akademického sněmu v minulém týdnu premiér Petr Nečas slíbil, že z letošních 25,4 mld. stoupnou příští rok výdaje na vědu a výzkum na 25,9 mld. korun.
Drahoš podotkl, že ze státní dotace výzkumu a vývoji jde na podporu podnikového výzkumu 4,9 mld., tedy zhruba 20 %. »Přitom průměr evropské sedmadvacítky je 14 % a ve vyspělejších státech se tato podpora pohybuje mezi pěti a sedmi procenty. Není proto důvod zvyšovat státní podporu průmyslovému výzkumu,« uvedl Drahoš.
Akademie přesto podle něj v příštím roce přijde o dalších 100 mil. institucionálních prostředků, zatímco rozpočty ostatních důležitých aktérů vědecké scény rostou. »Stalo se tak přesto, že AV dlouhodobě vykazuje nejvyšší produktivitu na vědeckého pracovníka,« zdůraznil Drahoš. Institucionální prostředky představují podle Drahoše 55 % rozpočtu akademie. Jde o peníze na základní údržbu a chod ústavů. »Další omezení institucionálního financování pod heslem, že je o všechny peníze třeba soutěžit, by poškodilo akademii i vysoké školy, což jsou nejvýkonnější složky výzkumu v zemi,« uvedl Drahoš.
Akademici také od počátku kritizují nyní užívanou metodiku, kterou vypracovala Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Podle nich je nespravedlivá, plná absurdit a nemotivuje ke skutečné vědecké práci. Vláda ve svém prohlášení píše o nutnosti zavést nový hodnotící systém, který má být kombinací kvantitativního a kvalitativního hodnocení s výrazným zapojením zahraničních expertů.
Audit odhalil systémové chyby
Na systémové chyby nynější metodiky podle Drahoše poukázala i předběžná zpráva projektu Mezinárodní audit výzkumu a vývoje v ČR, kterou vypracovalo a zveřejnilo konsorcium zahraničních institucí. »Zpráva potvrdila oprávněnost hlavních výhrad kritiků. Koncem listopadu jsme předložili RVVI alternativní návrh nového hodnotícího systému, který vychází ze zásad britského systému REF (Research Excellence Framework), a který je zcela v souladu s vládním prohlášením. Rada se usnesla, že návrh bude použit při dopracování dlouhodobých principů hodnocení,« dodal Drahoš.
Podle Nečase je úkolem pro nejbližší dobu nalezení nového, průhledného systému financování vědy, který by byl kontrolovatelný a nezpochybnitelný. »Jakákoliv cesta zpochybňování základního výzkumu by byla kulturním barbarstvím nejvyšší úrovně,« uvedl Nečas s tím, že v organizaci vědy nelze zabíhat do extrémů. Podle ministerského předsedy při omezených rozpočtových, ale i lidských zdrojích, musí vláda podporovat především ty obory, kde se dosahuje vynikajících výsledků. »Výzkumné instituce musí být motivovány k tomu, aby hledaly hospodářské uplatnění svých vědeckých výsledků,« dodal Nečas.
I ve vysokém školství podle Nečase musí vzniknout maximálně pět univerzit zaměřených na vědecký výzkum na vysoké úrovni a na výchovu mladé vědecké generace. Ostatní vysoké školy by se měly zaměřovat na výchovu vysokoškoláků pro praxi. Premiér ale nechtěl říci, kterých pět špičkových univerzit má na mysli.
Věda zvyšuje kvalitu života
XXXVII. zasedání Akademického sněmu, který je ustavujícím shromážděním pro funkční období 2010–2014, se vedle premiéra zúčastnili čestný předseda AV ČR Rudolf Zahradník, bývalá předsedkyně AV ČR Helena Illnerová, zakladatel Nadace Charty 77 František Janouch, místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) ad. »Věda zvyšuje kvalitu života. To, že jste se vzbouřili proti snižování prostředků, výrazně posílilo vědu do budoucna. Dokud u nás nezvítězí vidění dál než na jedno volební období, nedojde ke zlepšení situace nejen ve vědě, ale ani celkově,« řekla Gajdůšková.
Její stranický kolega, místopředseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Marcel Chládek na Nečasovo vystoupení reagoval slovy, že podle premiéra vědec, který nemá ekonomické výsledky, nepracuje. »Děkuji vám, že v těchto podmínkách ještě vůbec pracujete. Dokud budou o vědě rozhodovat ti, kteří jí nerozumějí, situace se nezlepší,« řekl Chládek. Zbyšek KUPSKÝ
Odborný mluvčí KSČM pro vědu a výzkum Miloslav Ransdorf našemu listu řekl: »Podíl financování vědy a výzkumu na českém HDP systematicky klesal celá 90. léta. V době největší Klausovy slávy klesl až na 0,47 % HDP, v současné době činí 1,3 % HDP. Čili ČR je nyní mírně nad úrovní poloviny výchozího stavu, a to v době, kdy EU vytyčuje jako cíl 3 % HDP na vědu a výzkum. Je zřejmé, že s krizí nejlépe bojují ekonomiky, které investují právě do vědy, jako jsou severské země, jež do této oblasti směrují právě 3 % svého HDP.«
