Naprosto stačila pořádná dávka drzosti a hlavně známosti na správných místech. A následně kamarádšofty s politiky, kteří dostali za úkol vše přikrýt, aby se nikdo moc nevyptával a podvodné privatizace nezkoumal.

Scénář podvodných privatizací začíná vždy stejně ..... manageři podniku, který má jít do privatizace vyvedou z takového podniku hotové peníze na zahraniční konta a následně právě za tyto peníze je koupen podíl v privatizovaném podniku, případně podnik celý ...... v případě managerů OKD i MUS je tento krok zdokumentován a potvrzen. Jelikož privatizační smlouva klade novým majitelům různá omezení a obsahuje kontrolní mechanismy, manageři, kteří jsou novými majiteli vzápětí prodávají za směšné částky privatizované podniky nebo jejich podíly skutečným žralokům, do té doby stojícím v pozadí, kteří ale celý plán vymysleli a řídí ho. Špinavou práci bílého koně provedli bývalí manageři státního podniku, nový rychlomiliardář již nemusí dodržovat smluvní podmínky privatizační smlouvy, a může se všem jen vysmát. A koupení politici zajistí, aby nikdo nic nevyšetřoval, případně aby když už se něco začne vyšetřovat, aby státní zástupce případ odložil a soud nikoho neodsoudil.

A výsledek .....  několik miliardářů sponzorujících politické strany, a trestné činy bývalých managerů státních podniků zametené pod koberec. Přitom pokud by soud uznal, že trestný čin manageři skutečně spáchali, bylo by možno všechny tyto podvodné privatizace anulovat. Ovšem stále není o takový konec zájem.

Jak dlouho si lidé ještě necháme kálet na hlavu, a budeme snášet smích těch, kdo využili a zneužili svých známostí k tomu, aby z nás všech udělali hlupáky ?

originál článku na webu zde: http://voksay.blog.idnes.cz/c/236063/Jak-vznikali-mnozi-cesti-rychlomiliardari.html