Trocha historie:
Dne 15.července roku 1410 se u vesnice Grünwald mezi Dabrowským a Lubienským jezerem odehrála jedna z největších a nejkrvavějších bitev středověku. Proti sobě v ní stála vojska polského krále Vladislava II. Jagelonského se spojenci z Litvy a dobrovolnými sbory z Českého království, na druhé straně stála vojska křižáckého řádu se sebranými žoldáky z celé Evropy. Bitva skončila naprostým vítězstvím Poláků s jejich spojenci a křižáský řád byl na hlavu poražen. Byla vybita celá elita řádu včetně jeho velmistra Ullricha von Jungingen. Bylo zabito kolem 8000 křižáckých bojovníků a dalších 14000 bylo zajato. O počtech ztrát na straně Poláků a jejich spojenců bohužel relevantní údaje neexistují. Po bitvě vojska pod velením polského krále postupovala směrem ke křížáckému hlavnímu sídlu Malborku, osvobodila celé území zabrané křižáky a až po intervenci papeže a hrozbě, že v případě zničení řádu bude proti polskému králi vyhlášena křížová výprava, polský král upustil od úmyslu dobýt poslední křižácké útočiště a válku ukončil.
Na vítězství v bitvě, na kterém měla podíl i náhoda, podcenění protivníka ze strany křižáků atd, se výrazně podílely 3 české korouhve-celkem 3000 mužů pod velením slavného moravského válečníka a královského hejtmana Jana Sokola, zvaného Divoký Sokol. Sám král VladislavII. Jagelonský si českých bojovníků a jejich podpory velmi vážil a zvláště Janu Sokolovi prokazoval velikou úctu. Dokonce takovou, že Jan Sokol byl podle dobových pramenů autorem vítězné polské strategie.
České korouhve byly umístěny na pravém křídle polské armády jako taktická záloha společně s litevskou lehkou jízdou. Záhy po začátku bitvy se právě pravé křídlo dostalo do ostrého střetu přímo s gardou velmistra, který chtěl využít těžkou jízdu v útoku proti lehkému litevskému jezdectvu. Jeho záměr vyšel jen napůl. Zatímco Litevci po krátké kruté řeži obrátili koně na útěk, české pěší korouhve odolaly náporu a spořádaně za urputného boje pomalu ustupovaly k hlavní armádě a vázaly tak na sebe jezdecké posily, které křižácký velmistr nemohl poslat na pomoc jiným oddílům. To se křižákům stalo osudným. Litevská jízda, která nejprve z boje utekla se mimo dohled znovu sformovala, objela křižáky a napadla je zezadu. Všechny tři části polské armády pak zatlačily nepřítele do středu mezi sebe a po prudkém útoku se jim podařilo i srazit z koně křižáckého velmistra a zabít ho. Tím byla bitva rozhodnuta.
Za významý podíl na vítězství polského vojska a na důkaz své vděčnosti posléze kráVladislav II. Jagelonský daroval Janu Sokolovi četná panství a nechal Sokolovy syny na své náklady vystudovat na polské univerzitě v Krakowě.
Při nedávném výročí vítězné bitvy u Grunwaldu mi bylo smutno. Smutno nad srovnáním přístupu Poláků a Čechů ke své historii , ke své národní hrdosti. Polský patriotizmus a národní hrdost je skutečně na daleko vyšší úrovni, než současné čecháčkovské lokajství a vlezdozadkovství jednou vůči Rusům, pak Američanům a v poslední době i EU. Jak dlouho ještě budeme sledovat, že se naši zákonodárci a vyslanci chovají tak bezpáteřně a navíc se snaží být papežštější než papež ? Jak mají pak být občané hrdi na svou zemi, když vidí jak vysocí představitelé jejich státu neustále někomu podlézají, pokud už svou zemi přímo neprodávají ?
A co se týče naší současné armády, ve které samozřejmě jsou i teď výborní vojáci a skvělí velitelé .. ale ... ve světle hrdinství a válečného umění třech českých korouhví u Grünwaldu , ve světle husitských selských bojovníků , s odkazem na české jednotky u Tobruku, na české jednotky Rakouska-Uherska,kdy se ještě říkalo "Šéska fojak-tóbra fojak, za tzv "První republiky" měla armáda vysoký společenský kredit, ještě před Mnichovskou zradou byla většina národa ochotna bránit svou zemi a národ se zbraní v ruce v pohraničních pevnostech- dnes se raději nebudu pokoušet ohadovat kolik % lidí by něco takového udělalo ..... Jak je možné, že prestiž armády tak poklesla, a proč se z části generality stala bandička překupníků s vojenským materiálem za státní peníze? Je možné, že se z českého hrdého lva stala vypelichaná stará zbabělá míca ?
originál článku publikován na webu
