Ano 👍 ale jak dal
Váš článek i přes jeho naléhavost je optimistický tím, že se někdo vážně zabývá skutečným stavem… . diiiiik… .. ale tam také leží nezodpovezena otázka ❔ a obava pro nás rodiče a prarodiče…… jaký je lék....neni to rakovina společnosti? která uz nepůjde zastavit? Jistě každý ve své rodině u svých blízkých…. ale jsme součástí širší sociální reality a ta je hodně silná a působí kolem nás nepřetržitě. Jak tedy dál dík zda názorIng ditrich
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Musíme začít u dětí. Děti musíme učit a vést k úctě k rodičům, prarodičům, učitelům, k sobě navzájem. Mohou mít rozdílné názory, ale to neznamená, že se „do krve“ zhádají a pak třeba spolu nemluví. Začněme ve školách, ve sportovních klubech, v kroužcích. Ty musí vést lidi, kteří smýšlejí podobně. A takové aktivity musí být přístupné všem. A to je také jedno z témat, kterému se věnuji a chci věnovat.
No, a v neposlední řadě jsou tady vrcholní představitelé státu, kteří by měli jít příkladem. Podpora a investice musí jít do záležitostí, které mají smysl. A to nejen před volbami. Ryba vždy smrdí od hlavy. Do všech klíčových pozic je nutné instalovat nezkorumpované a náročné lidi s plnou odpovědností za svá rozhodnutí. To platí vždy a všude. Protože vždy skončíme u lidí.
Vím, v jakém světě žijeme, ale je nutné nějak začít. Mnohdy všechno začne jeden hlas. Ten musí být slyšet. A pak se přidají další. Já věřím, že mohu být tím hlasem, který spojí ostatní. Život je o fackách a zklamáních, ale nesmí se to nikdy vzdát.
Děkuji. Hezký den, Markéta Kabourková