Martin Brož

Svobodný Internet potřebuje každý
  • Piráti
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,63. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

03.08.2010 14:14:07

Chci prachy, napíšu zákon. Unikla pracovní verze novely autorského zákona

Chci prachy, napíšu zákon. Unikla pracovní verze novely autorského zákona

Pirátské noviny získaly návrh novely autorského zákona, o který neúspěšně žádala Česká pirátská strana (ČPS). Ministerstvo kultury žádost ČPS odmítlo tři dny poté, co návrh rozeslalo k připomínkování.

Návrh představuje divokou smršť „zlepšovacích nápadů“, kterými kolektivní správci vydělají na veřejném sektoru stovky miliónů. Příprava zákona probíhá zcela mimo veřejnou kontrolu.

3. 8. 2010
Ministerstvo kultury, kolektivní správci OSA, Dilia, Intergram, OOA-S a Gestor, a Asociace provozovatelů kopírovacích služeb a další asociace připravili velkou novelu autorského zákona. Kde jsou řadoví občané, kterých se úprava citelně dotkne? Ty zastupuje ministerstvo asi tak dobře, jako kolektivní správci zastupují autory, jejichž jménem poplatky vybírají.

Novela poškodí uživatele autorských děl, samotné autory, dále hlavně knihovny a veřejné rozpočty. Navíc podpoří pokusy o další kontrolu nad Internetem. Kolektivním správcům, které jsou soukromými občanskými sdruženími, také přihrává právo nahlížet do registru údajů o osobách, o jehož zkušebním provozu Pirátské noviny nedávno informovaly.
Návrh je rozsáhlý a ve svém důsledku neguje i ty nepatrné pokroky, které byly za poslední léta učiněny. V některých částech nás vrací kamsi před listopad 1989, kdy navrhuje i registraci tiskáren pod sankcí pokut za nesplnění ohlašovací povinnosti.



Vypracovaná úprava výrazně komplikuje až znemožňuje používání tzv. svobodných licencí (např. Creative Commons), nově stanovuje správcům spravovat a inkasovat i za díla, u kterých není znám autor a navíc bez povolení neumožňuje tato díla šířit či reprodukovat. Vrací povinnost nahlašovat předem OSA veškeré živé produkce, včetně podrobného programu. Upevňuje monopolní postavení současných správců a brání konkurenci v tomto segmentu. Zároveň ruší povinnost správců rozdělovat vybrané prostředky s ohledem na zásady podpory kulturně významných děl a výkonů. Snižuje výši odměny pro autory a finančně poškozuje veřejné knihovny a školy.

Podrobnosti naleznete v detailní analýze uniklého návrhu, kterou vám přinášíme.

Podle ministerstva kultury je Internet televize

Největší změnou je úprava termínu vysílání, pod který dosud spadala jen rozhlasová nebo televizní produkce. Nově se ministerstvo kultury inspirovalo směrnicí o audiovizi a zákonem o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, který kritizovala Česká pirátská strana. Označení tzv. webcastingu, tj. internetového přenosu navazujících pořadů (např. internetové radio nebo televize), za vysílání totiž přináší vysílatelům povinnost evidovat se u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která na jejich činnost bude dohlížet.

Právo vysílatele na Internetu by se podle návrhu stalo dalším právem souvisejícím s právem autorským, přičemž jediný tvůrčí počin leží v tom, že vysílatel určí, jak na sebe pořady navazují. Taková úprava je ovšem zcela zbytečná, protože streamovací servery ani internetová rádia ji nepotřebují, vysílají bez ní a v případě zavedení bude její skutečný vliv minimální. Jediným důsledkem stále větší rozdíl mezi platným právem a faktickým provozem internetových rádií.

Podle §101a písm. c) návrhu by nově museli např. vysílatelé internetové televize požádat u příslušného kolektivního správce o licenci ke kolektivně spravovanému právu vysílat. Například OSA, která spravuje kolektivní práva k hudebním dílům, by tak měla kontrolu nad internetovými rádii.  

Creative Commons a svobodné licence

creative_commons.gifNávrh novely autorského zákona obsahuje kontroverzní pasáž o časovém účinku svobodných licencí (např. Creative Commons, v právní terminologii veřejné licence). To by v praxi znamenalo povinnost každého autora, který se rozhodne zveřejnit své dílo mimo striktní rámec copyrightu, ohlásit takové zveřejnění kolektivnímu správci. Úprava jde tímto zcela proti smyslu zjednodušeného publikování, na kterém jsou veřejné licence postaveny a zatahuje do něho byrokratický prvek. Kolektivní správci by navíc měli kompletní přehled o takto zveřejňované tvorbě.

V návrhu se uvádí: „Projeví-li smluvně nezastupovaný nositel práv vůli vyloučit účinky hromadné smlouvy při poskytnutí bezúplatné licence, jsou účinky hromadné smlouvy v rozsahu poskytnuté licence vyloučeny vůči kolektivnímu správci v okamžiku, kdy se o poskytnutí licence prokazatelně dozví.“

To znamená, že aby autor díla šířeného pod svobodnou licencí dosáhl svobodného šíření svého díla, musí uvědomit kolektivního správce a navíc nese břemeno tvrzení, tj. musí prokázat poskytnutí licence, resp. musí informování kolektivního správce prokázat ten, kdo dílo podle bezúplatné licence užívá, což je ještě složitější. Návrh novely v tomto ohledu směřuje proti deklarované podpoře veřejných licencí.

Kolektivní správci se rozšíří a budou inkasovat i za osiřelá díla

Návrh připravuje zavedení kategorie osiřelých děl (§27a návrhu), jejichž autor není znám nebo nelze zjistit jeho bydliště nebo pobyt. Za tyto autory by nově vykonávali jejich práva kolektivní správci podle §100c odst. 1 návrhu: „Kolektivní správce zastupuje nositele práv k osiřelým dílům i při výkonu těch práv, která nejsou právy povinně kolektivně spravovanými.“ Peníze takto vybrané by skladovali tři až pět let, každý rok by si odvedli 20 % režii a výsledný zisk by převedli do státního kulturního nebo filmového fondu.

Aby člověk získal od kolektivního správce licenci k osiřelému dílu, musel by však především prokázat na vlastní náklady, že se jedná o osiřelé dílo, a vynaložit podstatné úsilí k nalezení autora, přičemž návrh se zde odkazuje na budoucí důvodovou zprávu k zákonu (sic!).

Nová, tzv. rozšířená kolektivní správa, v sobě zahrnuje i oprávnění poskytovat souhlas s rozmnožováním hudebních děl a jejich provedení uměleckým výkonem (§ 101a písm. g) návrhu) v počítačové nebo obdobné síti. To znamená, že například školní kampus může požádat OSU o licenci ke sdílení písniček v lokální síti. Rozšířená kolektivní správa má zahrnovat i školskou licenci pro rozmnožování na papír a provozování autorských děl a uměleckých výkonů (nad rozsah výjimek) a licenci k zařazování do velkých kolekcí (písm. j). Pokud bude chtít autor sám nakládat s dílem, musí o tom vyrozumět kolektivního správce.  

Úprava dále zvyšuje požadavky na registraci nového kolektivního správce. Dosavadní správci by si tak udrželi výhodu monopolu (§ 98 odst. 3 návrhu). Kolektivní správci nebudou mít dále povinnost rozdělovat vybrané peníze s ohledem na zásadu podpory kulturně významných děl a výkonů. Toto kritérium totiž ministerstvo označilo za „nepatřičné a neobjektivní pro rozúčtování odměn.“

OSA se vrací na koncerty

OSA navrhla a ministerstvo předběžně přijalo návrh doplňku § 100 odst. 5, který znovu zavádí dříve vypuštěnou povinnost provozovatele živého veřejného hudebního vystoupení předběžně hlásit OSA program. Zákon by nově stanovil při neoznámení produkce fikci, podle níž musí provozovatel plnit nikoliv skrz autora, ale skrz kolektivního správce:

„Neoznámí-li provozovatel živé veřejné hudební produkce program produkce příslušnému kolektivnímu správci, je povinen splnit své povinnosti vyplývající z užití hudebních děl prostřednictvím tohoto kolektivního správce.“ Tím by se vrátil stav, kdy autor nemohl provozovat vlastní produkci bez toho, aniž by pravidelně hlásil OSA všechny podrobnosti svého vystupování.

Nakladatelé zvýší zisky, knihovny zaplatí dvakrát tolik

Mysleli jste si, že autorské právo má sloužit autorům? Omyl, ministerstvo přece myslí hlavně na zisk nakladatelů. Proto navrhlo, aby se původní rozdělení odměn za půjčování, které dostávali zcela autoři, změnilo. Vytvořilo by tak již druhé zvláštní právo nakladatelů (§ 87 odst. 2 návrhu). Místo původních 100 % z poplatku z půjčování mají autoři dostávat jen 60 % a zbylých 40 % by dostali nově nakladatelé (§104 odst. 3 návrhu).

Dilia podmiňuje toto přerozdělení zvýšením samotného poplatku za půjčení jedné knihy z 0,50 Kč na 1,00 Kč. Tím se dvojnásobně zvýší náklady knihoven, které v důsledku zaplatí stát. Knihovny budou mít méně peněz na projekty spojené s digitalizací a na další služby čtenářům jako pořádání výstav a přednášek.

Knihovny dále zaplatí více podle nového ustanovení o tiskárnách, které nebude podle počtu kopií (bod 6 přílohy), ale počtu tiskáren v provozovně. Ustanovení o počtu přístrojů v provozovnách těžce ponesou i státní úřady v době krize. Pro střední úřad, který má 6 kopírek, to znamená 34 000 Kč ročně v nákladech. Kopírují snad ministerstva při své činnosti autorská díla? Jinak si nelze poplatek Dilii na státních úřadech vysvětlit. Pro jednu knihovnu nebo školu s 6 kopírkami však částka činí dokonce 118 000 Kč. Podnikající copy centrum s nesrovnatelně vyšším obratem bude platit ročně menší částku 34 000 Kč.

Řádová kalkulace nákladů pro veřejný sektor v případě přijetí návrhu

Tiskárny a kopírky v prostorách knihoven, galerií, školských a vzdělávacích zařízení

1 přístroj ................   700,- Kč měsíčně;
2-3 přístroje.............. 2 100,- Kč měsíčně;
3-5 přístrojů.............. 5 600,- Kč měsíčně;
více než 5 přístrojů....... 9 800,- Kč měsíčně.

Tiskárny a kopírky v archivech, na úřadech a v muzeích a v prostorách jiných poskytovatelů

1 přístroj ................   200,- Kč měsíčně;
2-3 přístroje.............. 600,- Kč měsíčně;
3-5 přístrojů.............. 1 600,- Kč měsíčně;
více než 5 přístrojů....... 2 800,- Kč měsíčně.

Kalkulace dopadu na veřejné instituce

Počet knihoven............. 7 000,
Škol základních............ 4 000,
Škol středních............. 1 500,
Škol vysokých.............. 100,
Provozoven úřadů........... 5 000,
Archivů a muzeí a galerií.. 1 000.

Celkem............... 140 000 000,- Kč

Nehlášené tiskárny mají odradit vyšší pokuty a hotely přijdou o výjimku

Novela plánuje zavést nový Seznam povinných osob (§ 100b), které vlastní nebo vyrábí tiskárny společně s údaji o počtu tiskáren a přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů a jejich typy. Pro osoby, které nesplní ohlašovací povinnost, se zvýší pokuta z 50 000 Kč na dvojnásobek.

Hotely měly po bouřlivé debatě v roce 2005 výjimku (§ 23), takže za zpřístupňování vysílání platily nejvýše 50 % z koncesionářského poplatku a jednaly jen s jedním kolektivním správcem. Podle návrhu by pro ně platila stejná pravidla jako pro ostatní provozovatele vysílání, tedy museli by platit mnohem vyšší částky příslušným kolektivním správcům.

Ministerstvo návrh zdůvodňuje tím, že současná úprava je ve sporu s ústavou (sic!), mezinárodními smlouvami (TRIPS) a evropskými směrnicemi. Pokud bude přijata dohoda ACTA, kterou ministerstvo kultury tajně vyjednává, bude s mezinárodními smlouvami v rozporu už patrně úplně všechno.

Shrnutí

Novela je výhodná pouze pro podnikatele a kolektivní správce, ale státní knihovny a školy zjevně poškodí. Otázkou zůstává, proč tak škodlivý návrh ministerstvo vůbec předložilo.

Návrh vůbec nereflektuje největší absurdity současného zákona, které jsou neudržitelné i z hlediska současné koncepce autorského práva. Například fakt, že práva výrobce záznamu trvají déle než práva výkonného umělce, nebo právo k databázi, podle něhož si Nejvyšší správní soud nárokuje copyright na svá rozhodnutí. Návrh stále obsahuje legislativní chyby (například v § 28 není vypuštěn s druhým odstavcem odkaz z odstavce prvního, stále se objevuje pleonasmus „oprávněné zveřejnění“ atd.) a úprava osiřelých děl značně závisí na tom, jestli Evropská komise připraví směrnici o osiřelých dílech. Směrnice byla ohlášena na druhé pololetí letošního roku.



Dokud se zákonodárci regulí autorského práva nepostaví realitě Internetu tváří v tvář a neuvědomí si, že jejich představy jsou pro skutečnost digitálního věku tak přiléhavé jako nudné bolení zubů babičky ze 17. století, zůstanou jejich paragrafy jen mrvou literou, jejíž pisatelé plácají bábovičky na pobřeží internetového moře.

http://www.piratskenoviny.cz
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama