Mgr. Michaela Marksová v minulosti působila jako expertka programů rovných příležitostí neziskové organizace Fórum pro rodinu a jako pedagožka v Jedličkově ústavu. Mezi lety 1997 a 2004 pracovala v obecně prospěšné společnosti Gender studies jako ředitelka pro oblast: styk s veřejností. Do roku 2006 byla ředitelkou odboru rodinné politiky na Ministerstvu práce a sociálních věci. Od roku 2006 je zastupitelkou městské části Praha 2, kde pak vykonávala mezi lety 2010 a 2012 funkci radní městské části. Byla také místostarostkou Prahy 2. V letech 2009 a 2010 pak byla ředitelka Odboru rovných příležitostí na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Ministryní práce a sociálních věcí je od 29. ledna 2014.
Michaeela Marksová se nejen jako politička, ale také především jako člověk zasazuje o rovnoprávné postavení žen a mužů ve společnosti, zabývá se otázkami ženských práv a rodinné politikou - na tato témata přednáší, publikuje články, vystupuje v médiích. Je spoluautorkou knihy Na cestě do Evropské unie: průvodkyně nejen pro ženy a autorkou knihy Rodina a práce - jak je sladit a nezbláznit se. Externě vyučovala na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.
Michaela Marksová se jako ministryně práce a sociálních věcí celou dobu co je ve své funkci snaží se svým týmem vytvořit maximálně pozitivní podmínky pro smluvní a technické zajištění systému pro výplaty nepojistných sociálních dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti, daří se personálně posílit úřady práce tak, aby se mohly věnovat své nezastupitelné funkci – aktivní politice zaměstnanosti.
Velkou prioritou je pro Michaelu Marksovou prosazování vyšší valorizace důchodů a to s ohledem na stále více seniorů, kteří se ocitají pod hranicí chudoby. V další řadě se také intenzivně věnuje rodinné politice, a to především vyšší podpoře rodin s dětmi. Velmi důležitě je vnímána také pomoc s návratem do práce po mateřské a rodičovské dovolené, možnost využívat flexibilnější pracovní úvazky nebo další opatření, která mají za cíl usnadnění sladění rodinného a pracovního života rodičům dětí, patří již delší dobu mezi běžné standardy v západní Evropě a zvláště ve Skandinávii.
Mateřské školky?, to je také velké téma. Neboť jak se vyjadřuje ministryně , najít u nás dítěti místo v mateřské škole není dnes vůbec samozřejmostí, chybí také jesle. Výsledkem je, že podle statistik má ČR jednu z nejnižších zaměstnaností matek v EU. Klasické mateřské školy musí zůstat páteřními zařízeními předškolní péče. Pomocí při nedostatku míst se mohou stát dětské skupiny. Jedná se o rozšíření nabídky, alternativní možnost, nikoli o nahrazení či suplování role školek. Dětské skupiny mohou pomoci rodičům vrátit se dříve do práce nebo s ní neztratit kontakt, zaměstnavatelé na druhé straně nepřijdou o kvalitní a loajální zaměstnance.
Za velmi důležitou Michaela Marksová považuje také podporu zkrácených pracovních úvazků, které se u nás téměř nevyužívají. Řada matek a otců na rodičovské dovolené, by uvítala možnost chodit do práce, ale zároveň chtějí zůstat se svým dítětem v intenzivnějším kontaktu. Jeden ze způsobů rozšíření této formy pracovního vztahu je viděn ve finanční motivaci zaměstnavatelů v podobě snížení odvodů na sociálním pojištění.
Pozitivním úspěchem také bylo, že vláda přijala novelu zákona o hmotné nouzi, který ukončil rozšířené zneužívání doplatku na bydlení některými majiteli ubytoven. Novela zákona přinesla tři zásadní změny. Doplatek na bydlení je ubytovnám poskytován pouze na prostor, nikoliv na počet lidí žijících v jednom bytě, jako tomu bylo doposud. Provozování ubytoven je vyňato ze živnostenského zákona. A velmi důležité je stanovení maximální výše nájemného, a to podle částky v daném místě obvyklé.
Podařilo se prosadit například porodné na druhé dítě nebo začlenit do českého právního řádu dětské skupiny, které pomáhají lépe sladit rodinný a pracovní život. Situace ale stále ještě není ideální. Vizí je podpora stabilního právního prostředí v rodinném životě. Klíčovým návrhem je zálohované výživné, které by mělo ulevit samoživitelům a jejich dětem v obtížné životní situaci.
Tým ministryně Michaely Markskové se snaží pomoci také sociálně vyloučeným skupinám obyvatel. S tím souvisí i příprava zákona o sociálním bydlení, který by měl tuto problematiku pojmout velmi podrobně.
Ministryně dále zajistila a prosadila zvýšení platů pracovníků v sociálních službách. Zvýšila se minimální mzda, protože Michaela Marksová dlouhodobě zastává názor, že chodit do práce se musí vždy vyplatit více, než sedět doma a pobírat dávky. Snaží se minimální mzdu postupně zvyšovat, tak aby se její úroveň přiblížila 40 procentům průměrné mzdy. Další aktivitou bylo zrušení II. důchodového pilíře a s tím související úprava sazeb pojistného. Nezapomnělo se na seniory, podařilo se pro starobní důchodce prosadit jednorázový příspěvek ve výši 1 200 korun, který obdrželi v únoru. I nadále jsou prosazována opatření, která souvisejí s prorodinnou politikou, a to zejména v oblasti slaďování profesního a rodinného života. Důležitá je reforma politiky ochrany práv dítěte a co největší podpora náhradní rodinné péči.
V Poslanecké sněmovně byl schválen vládní návrh, který od prvního srpna letošního roku zvýšil příspěvek na péči o deset procent, a to ve všech stupních. Lidé se zdravotním postižením, kteří tento příspěvek pobírají, si zvýšení nepochybně zaslouží. Větší příjem umožní většině z nich žít plnohodnotnější život. Opomenout nemůžeme také pozitivní dopad, který bude tato změna mít i na jejich rodiny.
Další pozitivní zprávou, je zapojení Jihomoravského a Libereckého kraje do projektu Obědy do škol. Jeho cílem je poskytnout dětem z nejchudších rodin bezplatné stravování ve školních zařízeních. Děti by neměly mít ve škole hlad. Není to jejich chyba, pokud rodiče nemají dost finančních prostředků na to, aby jim obědy zaplatili. Musíme si uvědomit, že pravidelné obědy nejsou pro děti důležité pouze z hlediska správné výživy, ale rovněž v rámci jejich začleňování do dětského kolektivu.
Dalším naplňovaných úkolem, je pokračování v plnění aktivní politiky zaměstnanosti a opatření, která podporují a oživují trh práce. Je nutno pomoci především těm skupinám lidí v naší společnosti, pro které je nalezení zaměstnání nejobtížnější. Dlouhodobě jde o lidi nad padesát let, absolventy nebo ženy po rodičovské dovolené.
Mimo jiné vláda schválila novelu zákona o státní sociální podpoře. Rodiče se mohou sami rozhodnout, jak dlouho budou čerpat rodičovský příspěvek. Ministryně Michaela Marksová to vnímá, jako další podstatný krok v procesu slaďování rodinného a profesního života. Tato změna přináší nové možnosti nejen pro ženy s vyššími příjmy, ale měla by být především motivací pro otce, aby se více zapojili do výchovy a péče a své potomky. Nejčastějším důvodem, proč zůstávají doma s dětmi ženy, je finanční situace. Zrušením horní hranice čerpání dávky a možností čerpat vyšší částku, byť na kratší dobu, se tato situace výrazně zlepší. Přestože u nás zatím převládá stereotypní vnímání rolí v rodině, je třeba si uvědomit, že rodičovství se netýká jen matky, ale i otce. Také zájem mužů, kteří by rádi zůstávali se svými dětmi, roste. Je tedy důležité tento zájem podporovat. Většina mužů, kteří již mají tuto zkušenost za sebou, ji vnímají jako velice pozitivní a předchozí obavy z nové role považují za zbytečné. Zvládají péči o své děti bez sebemenších problémů a ve výchově bývají v mnoha ohledech i kreativnější než ženy. Zkušenosti, které muži během aktivní výchovy svých dětí získávají, vedou také k lepšímu pochopení partnerky a žen obecně. Lze doufat, že počet mužů, jež nebudou brát aktivní otcovství jako ztrátu svého mužství, ale budou ho vnímat jako přirozenou součást svého života, jen poroste.
Michaela Marksová pravidelně jezdí do všech regionů průřezem ČR, navštěvuje konkrétní sociální služby a nejsou to jen ty příspěvkové,ale také neziskové organizace apod. Zúčastňuje se či vede konference ohledně sociální oblasti a projednávání připravované novely zákona o sociálních službách.
To byl jen velmi strohý součet aktivní práce a politiky Michaely Marksové, pokud by všechny rezorty pracovaly s takovou svědomitostí a zodpovědností jako pod jejím vedením MPSV, tak byl byl pozitivní obraz vlády ČR ještě lepší.
Na podporu Michaely Marksové vznikla také elektronická petice:http://www.petice24.com/za_michaelu_marksovou
