Rakušanovi zřejmě nevadí už vůbec nic
Rakušanovi tedy nevadí, že současný šéf Civilní rozvědky ÚZSI Petr Mlejnek minimálně od roku 2012 udržoval pravidelné kontakty s Michalem Redlem, který je nyní ve vazbě kvůli kauze Dozimetr. Dokonce potvrdil, že o vazbě Mlejnka s Redlem věděl, ale nevadí mu. Jednalo se podle něj o pracovní vztah. V této souvislosti si připomeňme, že Redl byl v roce 2008 úředně prohlášený za nesvéprávného a nejen že nemohl vlastnit firmu, dokonce sám o sobě nesměl rozhodovat. Je tedy minimálně podivné, jaký pracovní vztah má Rakušan na mysli.
Rakušana při jmenování Mlejnka nerozhodila ani informace, že byl Mlejnek viceprezidentem firmy Techniserv, která získala nezákonně zakázku na prověrku technologického zázemí České obchodní inspekce. Mimochodem tři Mlejnkovi kolegové kvůli tomu byli pravomocně odsouzeni.
Rakušanovi ani nevadí, že Mlejnek měl být pro skupinu důležitým kontaktem s dosahem do bezpečnostní komunity. Podle několika zdrojů Seznam Zpráv měl i Mlejnek svou přezdívku, podobně jako byl Hlubuček Slepičákem, nebo Redl Myšákem, byl Mlejnek Plukovníkem, protože měl přesah do ozbrojených a bezpečnostních složek. Navíc si Mlejnek s Redlem tykali!
Nemáme posuzovat zločince podle toho, co o nich víme?
Přeloženo - šéf rozvědky se stýkal s šéfem zločinecké organizace, tykali si, řešili spolu obchodní věci, navzdory tomu, že zločinec byl nesvéprávný. A ministru vnitra to nevadilo. Naopak se nechal slyšet, že „Posuzovat Redla optikou toho, co o něm víme dnes, je minimálně sporné.“
Pane Bože, co tím Rakušan vůbec myslel? Jak je sporné posuzovat gaunera z pohledu toho, že víme o tom, co všechno má na svědomí? Tohle řekne ministr vnitra v civilizované zemi? Za to by letěl i někde v Tramtárii, jen u nás se z toho zase vymotá novými hámotinami a zakrývacími dezinformacemi.
To ale není všechno. Rakušan se zaklíná tím, že pokud styky Mlejnka a Redla nevadily Národnímu bezpečnostnímu úřadu (NBÚ) a udělil mu prověrku na stupeň TAJNÉ, je všechno v pořádku.
Jenže ono není ani jasné, že Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) o kontaktech Mlejnka s Redlem věděl. Mlejnek totiž připustil, že o nich sám od sebe neinformoval.
Ano, čtete dobře. Já si to také musel přečíst dvakrát. Na místě je i úvaha o smyslu prověrek NBÚ, pokud člověk působící ve firmě, která nezákonně podniká a stýká se se zločinci, kteří mají přesah do celostátní politiky, Evropského parlamentu a na ministerstva, obdrží prověrku na stupeň TAJNÉ.
Co je to vlastně za rozvědku?
A víte, čeho se stal Mlejnek vlastně ředitelem? Do vedení jaké instituce ho Rakušan dosadil?
Mlejnek teď má na povel lidi, kteří shromažďují ekonomické a bezpečnostní informace. Jím vedený úřad disponuje obrovskými technickými možnostmi, jako třeba odposlechy téměř kdekoliv na světě. Ředitel služby se zároveň seznamuje s nejcitlivějšími informacemi ostatních tajných služeb a policie.
To musel být pro Redla sen, mít na takovém postu svého známého, zvláště když přihlédneme k tomu, jakým způsobem si Redl zajišťoval vliv a jak pracoval.
K dovršení absurdity celého procesu se totiž Mlejnek ze své funkce už účastnil jednání Bezpečnostní rady státu, kde se řešila i kauza Dozimetr.
Opět vám nechám čas, i tohle jsem si četl dvakrát a nemohl uvěřit.
Dosadil si Mlejnka do rozvědky Redl?
A aby toho nebylo málo, tak vězte, že o tom, že se Mlejnek stane ředitelem rozvědky, se rozhodlo už 6. června, to znamená v době, kdy byl ještě Redl na svobodě a požíval velkého vlivu uvnitř hnutí STAN, jak píše Janek Kroupa.
To mě vede k myšlence, že není vyloučeno, že se tak dokonce mohlo stát na základě Redlových instrukcí. Zda je to jen moje fantazie, nebo to může mít reálný základ, to ať si posoudí každý sám. Z mého pohledu ale nemá Vít Rakušan na Ministerstvu vnitra co dělat od vypuknutí kauzy Dozimetr a tohle neuvěřitelné puzzle, které zapadlo do skládačky, mi to jen potvrdilo.
A co bude dál? Asi zase nic...
Jenže znáte to. I když se proti Vítkovi bouří už i novinářská obec a koaliční kolegové, přijde zase hodinová diskuze sám se sebou ve veřejnoprávní TV, pozornost se odvrátí zase nějakým napadením na demonstracích, nebo neuvěřitelnou názorovou otočkou policejního prezidenta a zase bude „dobře“.
A takhle my si tady žijeme...
