V uplynulém mrazivém víkendu se rozhodlo o hlavě státu. V celém tom mumraji se, ale nějak zapomnělo koukat kolem sebe. Mládí má radost, starší neví co bude. Jak jsem tak procházel městem dívám se dívám a spousta krámků, hospůdek a kaváren zeje prázdnotou. Nevím proč i můj kamarád drobný podnikatel naříká, že zákazníka neviděl již 3 týdny. Nějak se nám ten ráj to na pohled ztrácí. A není sám. Mnoho lidí již dnes přemýšlí k čemu bylo cinkání klíči.
Ano krize je na postupu. Stavební výroba klesá a hledá dno. Průmysl po poklesu poptávky pomalu ale jistě hledá dno. Kam tato země může až jít pod taktovkou současné koalice? Myslím, že hodně na okraj lidské společnosti Lhostejnost druhých k lidem, kteří v důsledku ztráty zaměstnání, ale to se i týká drobných podnikatelů, kteří si myslí, já říkám že bláhově, že se vše v dobré obrátí. Já vím, že ne. I našim mladým se to snaží namluvit ti současně mocní.
S jakou hrůzou zjišťuji, že po 23 letech svobody jsou mezi námi lidé, kteří mají „svobodu“, ale nemohou si dovolit již základní zdravotní péči. A je jich mnoho. Připomíná mě to, že se z nás vytrácí lidskost a solidarita. Ano jsou mezi námi i tací, kteří umí využívat a zneužívat současný systém, ale doplácí na to neviní. A společnost je k těmto věcem slepá a hluchá.
Myslím, že nastal čas kdy by jsme tyto věci měli řešit pokud nechceme zaniknout jako civilizace. Mocných 10% společnosti v krizi bohatne a střední třída, která má tvořit národní bohatství chudne ekonomicky, ale o co hůř i morálně. Myslím si že za to naší předkové nebojovali, určitě toto nechtěli Pojďme a spojme síly pro dobrou věc, vyveďme naši zem z toho bahna, kdy národ je rozdělen na nesmiřitelné tábory při volbě hlavy státu. Když jsem tu vřavu kolem toho viděl, nechtěl jsem domýšlet kam až to může zajít. A vždy nějaké volby rozdělují až za hranu. Nemělo by to být naopak, neměli by spojovat ve prospěch společnosti. Pořád hledáme nepřítele v komunistech, ale že darebáci a podvodníci okrádají tuto zem a lid,v to společenskou nebezpečnost neshledáváme? Poslední věta patří těm na dnešních barikádách co hladoví proti zlým komunistům.
Já si dovolím říct jenom jedno naše partaj bude vždy s obyčejnými lidmi a nikdy tomu nebylo ani nebude jinak.
Martin Říha
