Vnímám to jako důkaz toho, že se lidé opět zajímají o "věci veřejné", a považuji za obdivuhodné, kolik lidí v Itálii projevilo o znění Ústavy zájem. Myslím si, že opravdovým vítězstvím tohoto referenda je obnovený zájem občanů o politiku, přestože si zastánci Renzovy reformy jistě představovali jiný výsledek.

Zdá se mi, že Matteo Renzi příliš svázal referendum se svou osobou a tím proti sobě politicky sjednotil své (jinak nesjednocené) politické soupeře. Ovšem výsledek referenda a rezignace premiéra budou mít i další následky: buď nastanou v Itálii předčasné volby anebo bude jmenována úřednická - technická vláda pod vedením některého ze současných ministrů či ústavních činitelů.

Premiér Renzi dnes prohrál. Je ale těžké určit, kdo vyhrál, protože ani italský pravý střed žádnou rozumnou alternativu nenabízí.

Italský politický režim je dlouhodobě v situaci, která si žádá určitý druh reformy. Nicméně nejsem si jistá (a spolu se mnou téměř 60 % Italů), že reforma ústavy, kterou navrhoval Matteo Renzi, by byla tím správným krokem a přinesla pozitivní výsledky. V době, kdy v preferencích vedou populistická hnutí, by to mohlo znamenat ještě větší podkopání stability státu. Evropa se nachází ve složité situaci a stabilita Itálie je pro nás všechny velkou prioritou. Ráda bych Itálii přála, aby našla svou jednotu a nezůstala rozdělená tak, jako ji rozdělovala kampaň před referendem. Aby měla odvahu udělat zásadní politické změny a aby se těchto změn nezalekla. Jak zpívá Toto Cotugno v snad nejslavnějším italském popěvku L'italiano: Dobré ráno, Itálie, která se ničeho nezalekneš.

Martina Dlabajová