„Podpora vývozu vína je snahou EU dosáhnout propojení mezi přirozeným tržním vývojem a podpůrnými nástroji hospodářské politiky,“ uvedla M. Dlabajová, která zprávu zpracovávala a předkládala výboru jako zpravodajka. V případě výroby vína se jedná o podporu konkurenceschopnosti vinařů a jejich schopnosti vyvážet jejich produkt mimo EU. Podle Dlabajové je víno v Evropě tradičním produktem, projevem evropského dědictví, kultury, regionálního rozvoje. Produkce vína je v neposlední řadě taktéž součástí evropského podnikatelského a konkurenčního prostředí, jež není důležitá pouze pro místní, regionální či národní spotřebitelskou poptávku, ale je též významným exportním artiklem vykazujícím významný příspěvek pro obchodní bilanci EU. „Toto téma se velmi silně dotýká i České republiky, která sice není typickým příkladem tradiční vinařské země, avšak spotřeba vína i kvalitativní charakteristiky vinařské kultury u nás viditelně narůstají,“ domnívá se europoslankyně Dlabajová.
Podle členů rozpočtového výboru vychází zaměření podpory ze skutečnosti, že producenti vína v EU vykazují výrazný převis vyrobeného množství vína i svých výrobních kapacit nad skutečnou spotřebou v rámci EU. „Proto je snaha tento nadbytek umístit na globální trh, kde se však evropští producenti setkávají s velmi ostrou cenovou i množstevní konkurencí z takzvaných nových vinařských zemí. Smyslem podpory je snaha vytvořit evropským výrobcům odpovídající marketingovou podporu, zejména spojenou se vstupem na nové trhy či zaváděním nových prodejních nástrojů a metod,“ konstatovala Dlabajová.
Plnění racionálních ukazatelů, například zvýšení exportních tržeb či tržního podílu na exportních trzích, je hlavním smyslem poskytování dotací. Vedle kritéria pro exportní trh je dobré též zvážit výrobní lokalitu příslušného vinařství. Přednost by měly dostávat lokality a regiony, kde lze zjevně doložit případ tržního selhání. To může mít podobu překážek a zbytečných komplikací, které ztěžují cestu produktu z výroby na koncový trh a které jejich konkurence nepociťuje. „Přednost by měly mít malé a střední podniky před velkými a obvykle vysoce ziskovými vinařskými společnostmi, kterým by naopak na zahraničních trzích velmi prospěla podpůrná aktivita, jež by zabránila zneužívání jejich proslulých značek,“ podotkla europoslankyně. Zvláštní důraz by měl být podle ní kladen také na výrobce ze strukturálně znevýhodněných teritorií. Velké společnosti by se naopak mohly stát "tváří" horizontálních nebo sektorových komplexních řešení v součinnosti s regionálními autoritami, avšak jako individuální příjemci by měly mít přístup k podpoře limitován.
„Členové výboru se shodli na tom, že podpora vinařů při exportu do zemí mimo EU musí být prováděna výhradně na základě objektivních a měřitelných hledisek, která dávají smysl a přinášejí výsledky. Potom budou dotace přínosné. Věřme, že víno evropských vinařů bude i do budoucna produktem, se kterým bude Evropa s hrdostí spojována,“ shrnula téma projednávané Výborem pro rozpočtovou kontrolu EP jeho místopředsedkyně Martina Dlabajová.
