My jsme tady probírali tu problematiku teritoriality už hodněkrát v Senátu, i za to moje krátké období, kdy tu jsem, už je to poněkolikáté. Projednávali jsme to i na jednání, nevím úplně přesně, který výbor to byl, myslím, že ÚPV, ono se to projednávalo na více výborech, kdy zaznělo z úst prezidenta Mlynarčíka, prezidenta Exekutorské komory, že současný systém, jak je nastaven, je dlouhodobě neudržitelný, že podporují ten princip jednoho dlužníka, jednoho exekutora, protože pokud k němu nedojdeme, jednoho dne se stane, že celý ten trh s těmi pohledávkami ovládne pár obřích exekutorských úřadů, které už teď bobtnají, je to třeba v Přerově nebo někde...
Prostě je to pár obrovských exekutorských úřadů, které zničí v podstatě ty malé exekutory. To znamená, že pan prezident Mlynarčík to tam na tom výboru potvrdil. Nejde o stanovisko z roku 2016, samozřejmě jde o zopakování toho stanoviska, které bylo už v roce 2016.
Záměrem není nějak zvýhodňovat dlužníky nebo ohrožovat věřitele, ale záměrem je zvýšit vymahatelnost, právě je to v zájmu věřitelů, tak jak pan kolega Láska zmínil, v podstatě je potřeba dbát i na ty malé věřitele, jako třeba některé příklady, které byly uvedeny, nebo malé firmy, které tím, že ta vymahatelnost je nízká právě kvůli tomu, že nedokážou obstát v konkurenci s těmi strukturálními věřiteli typu dopravních podniků nebo finančních institucí, nedokážou zaujmout toho exekutora tolik jako tyto velké instituce, tak právě to dopadá i na tyto malé a středně velké podniky, protože jejich vymahatelnost je nižší, exekutor se tomu tolik nevěnuje, jako se věnuje těm velkým.
V systému je opravdu velká korupce, já se domnívám, že všichni advokáti, kteří v této místnosti jsou, o tom vědí. Nechci samozřejmě... Domnívám se, že víme, nebo já to tedy vím, taky s tím mám své zkušenosti, že ti strukturální věřitelé právě a velké exekutorské úřady mezi sebou mají opravdu velmi nadstandardní vztahy. V podstatě ta možnost věřitele zvolit si exekutora, pokud má obrovské portfolio pohledávek, plodí velkou korupci. To je jedna věc.
Další negativum těch velkých exekutorských úřadů je to, že to jsou tyto velké exekutorské úřady, které bohužel překračují zákon ve chvíli, kdy musí vymáhat ty pohledávky. Těch případů, kdy exekutoři vymáhali pomocí mobiliárních exekucí v období covidu, bylo hodně, bohužel se opakují, kdy zabavují něco, co zabavovat nemají, nebo kdy používají praktiky, které vedou k zastrašování dlužníků, ty jsou mediálně velmi známé. Jsou to právě ty velké exekutorské úřady, které je dělají. A dělají je proto, že strukturální věřitelé to po nich chtějí. Kdyby je nedělali, tito věřitelé strukturální půjdou někam jinam. To je v podstatě záměr celé té novely, je v tom zavést spravedlnost do celého systému, zavést pravidla taková, jaká jsou třeba například i v jiných druzích řízení, např. notáře si taky v určitých druzích řízení nemůžete vybrat, nemůžete si zvolit notáře, který zdědí vaše dědictví, nemůžete si ve většině případů vůbec zvolit to, kdo vaše řízení povede. Ale u těch exekutorů bohužel ano. Já si myslím, že je to velký korupční potenciál.
Nemyslím si, že lze také říkat, že jsou někteří exekutoři lepší nebo horší, exekutoři dělají všichni opakované, stejně strojové úkony. Pokud někdo dělá něco jinak, spíše to dělá v rozporu se zákonem. To si myslím, že bychom neměli dopouštět.
Myslím si, že je to na místě. Není smyslem, jak opakuji podruhé, zvýhodňovat dlužníky. Smyslem je zvýšit vymahatelnost pohledávek pro všechny a umožnit dlužníkům, aby se v těch svých dluzích vyznali, zároveň snížit administrativní zátěž zaměstnavatelům, která je nepřiměřená. Je stanovisko Svazu průmyslu a dopravy, které říká, že novela, poslední novela exekučního řádu, která jim měla usnadnit život, bohužel jim život neusnadnila.
Jenom pro příklad, pokud má zaměstnavatel zaměstnance, který dluží pěti exekutorům, to znamená, že ten zaměstnavatel musí komunikovat s pěti exekutory. Druhá věc je ta, že pokud má dlužník třeba pět exekutorů, všech těch pět exekutorů činí úplně stejné úkony, říká se tomu výzva k součinnosti, činí to pětkrát. To samozřejmě plodí náklady těch exekučních řízení. Domnívám se, že my bychom měli dbát na to, aby ti dlužníci měli možnost zaplatit tu jistinu, to, co na počátku skutečně dlužili, a ty náklady řízení se tím zmenší, zefektivní. Proč by mělo pět identických úkonů dělat... Jeden úkon dělat pět exekutorů úplně stejným způsobem. To nedává vůbec žádný smysl.
Děkuji.
