přihlásil jsem se do této obecné diskuse z toho důvodu, protože profesně skoro 30 let jsem pracoval ve službě cizinecké policie a v té oblasti migrace, troufnu si říct, mám poměrně dost zkušeností. Stejně tak, jako tady hovoří občas kolegové starostové, že řídí své obce a odkazují se na některé věci, tak si troufnu říci, že v této oblasti mám co říci a i se vyjádřit k těmto věcem, které se tady staly.
Úplně na úvod bych chtěl říct jednu věc pro pana ministra Rakušana prostřednictvím paní předsedající. Nepostupoval bych asi v 90 % jinak, než jak postupuje současná vláda. Situace je zcela bezprecedentní, situace, kdy prostě někdo napadne suverénní stát, dějou se tam věci, které se dějí, nepatří do 21. století, nepatří do civilizované společnosti a chtěl bych říci, abyste takto chápali naše případné výhrady, které zde budeme vznášet k návrhu tohoto zákona i za hnutí ANO jako celek. My jsme nikdy neřekli, že souhlasíme s agresí Ruské federace na území samostatného státu Ukrajina, nikdy toto nemůžeme samozřejmě jako civilizovaná země a naše politické hnutí podpořit. Takže to na úvod.
Již paní Mračková Vildumetzová zde říkala, že si nejsme úplně jisti tím návrhem. Já jsem člen bezpečnostního výboru, včera jsme měli dvakrát zasedání bezpečnostního výboru, v dopoledních hodinách i za účasti pana ministra jsme měli zástupce bezpečnostní komunity, kteří nás v nějakém režimu - o tom nemůžu tady hovořit - informovali, jaká je situace, jak jsme připraveni, co můžeme očekávat, jaké jsou predikce toho vývoje. A potom jsme měli v polední přestávce vlastně opět bezpečnostní výbor, kde jsme se vyjadřovali přes pana zpravodaje k návrhu toho připravovaného zákona, kterému já říkám lex Ukrajina.
Co se týče informací, které jsem si k tomu zjišťoval - a tady se obracím pouze do veřejného tisku, protože jiné informace nemám - tak pan ministr vnitra Rakušan prostřednictvím paní předsedající 3. 3. se účastnil jednání na radě ministrů vnitra, doufám, že to tak je v pořádku, kde byla dohoda o tom, že poprvé v historii bude spuštěn evropský systém dočasné ochrany. Cituji tady z materiálu, který mám k dispozici. Celá Evropská unie tím dává najevo, že společně ochrání Ukrajince utíkající před válkou. V této nelehké situaci považuji toto rozhodnutí za naprosto zásadní, cituji pana ministra z tohoto tisku. Přijaté rozhodnutí, které vstoupí v platnost v nejbližších dnech, aktivuje dočasnou ochranu na období jednoho roku s možností prodloužení. Ano, dočasná ochrana se stanoví v tomto návrhu zákona jen na dobu jednoho roku, potom kvalifikovanou většinou se může rozhodnout o půl roce, případně o prodloužení o jeden rok. Cituji dál: Pro Českou republiku se moc nemění. Obdobný rozsah ochrany a pomoci se Ukrajincům prchajícím před válkou dostává i dnes. Zásadní je hlavně rychlá a efektivní pomoc. V úvodu toho článku se ještě hovoří: Ministři vnitra zemí EU rozhodli o spuštění evropského systému dočasné ochrany, opět Ukrajinci, kteří do EU prchají před ruskou agresí, dostanou ve všech státech Unie stejnou formu ochrany. Tady s tím není žádný rozpor.
Ale proto vlastně chceme navrhnout změnu, protože se hovoří o Ukrajincích a včera na bezpečnostním výboru jsme se ptali zástupců Ministerstva vnitra, náměstka ministra vnitra a těch dalších dotčených osob, které tady už byly jmenovány, proč došlo k té změně, proč v původním návrhu usnesení vlády, který tady mám před sebou a nevymýšlím si nic, je napsáno slovo "státním příslušníkům Ukrajiny" a v lex Ukrajina se nám objevuje slovíčko již ne Ukrajina, ale v § 1 odst. 1 písm. a) podmínky udělování dočasné ochrany cizincům. Cizincům. V dalších paragrafech, které bychom potom také chtěli změnit a budeme načítat tu změnu, v § 3 se hovoří: Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky dále udělují dočasnou ochranu cizincům, kteří doloží. Potom v odst. 2 § 2 je bod a), kde už se hovoří o osobách s trvalým pobytem na území Ukrajiny.
To, že jsem tady citoval to setkání, kde byl přítomen pan ministr a říkal, že vlastně Evropská unie nebo Evropská komise poprvé se pokusí spustit tento institut dočasné ochrany, ano, je to mimořádná situace, se kterou se nesetkáváme, je to takový asi největší běh od 90. let, kdy byl rozpad Jugoslávie a měli jsme podobnou situaci tady, já si to velice dobře pamatuji, vlastně to byla úplná tragédie, když se rozpadla Jugoslávie. Přes naše území také chodili běženci a byla s tím spojena celá řada problémů. Neměli jsme legislativu, nebyli jsme tam, kde jsme dneska, byli jsme podstatně chudší země, prostě neměli jsme s tím vůbec žádné zkušenosti, bylo to těsně po té sametové revoluci, takže dneska jsme v úplně jiné situaci.
Ale jedná se mi o to, jestli lex Ukrajina - a v tom mám určité pochybnosti - neznamená prolomení redislokace cizinců, běženců, migrantů, jestli to není jenom něco, co můžeme potom použít. Můžeme potom udělat novelu, můžeme udělat nějakou změnu, změníme nějaký paragraf, změníme nějaké písmenko a ejhle, to, čemu jsme se bránili, nějakému nekontrolovatelnému přerozdělování migrantů a podobně, aby se nám to nevymstilo. Je to takový můj pohled na tu směrnici. Ta směrnice je poměrně stará, je to směrnice 2001/55, směrnice Rady ze dne 20. července 2001 o minimálních forrmách poskytování dočasné ochrany, případně hromadného příjmu (nesrozumitelné) osob a opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a (nesrozumitelné) z toho plynoucích. Složitý název.
Když se dívám na lex Ukrajina, tak ve své podstatě kromě těch základních prvních odstavců tam spoustu věcí z této směrnice najdeme. Ale tato směrnice, prosím vás, byla vytvářena na základě právě ukončené války v Jugoslávii a těch prvních migračních tlaků do Evropy. Nikdy, až do současné doby, nikdy se nedokázaly členské státy dohodnout na tom, aby vlastně tuto směrnici aplikovaly, a tady se všude hovoří o cizincích.
Další věc. Tím bych tedy ukončil jaksi svůj exkurz do Lex Ukrajina a chtěl bych se věnovat ještě obecnějším věcem spojeným s touto migrací. Proč, ptám se pana ministra vnitra prostřednictvím paní předsedající, proč jedeme za dočasnou ochranu, když máme stávající legislativu, která je platná, máme cizinecký zákon, máme azylový zákon, a existuje institut, který se jmenuje vízum za účelem strpění. Já vám řeknu, proč. Protože nestíháme vlastně tento institut realizovat. Ve své podstatě já to chápu, na jednu stranu, protože je to obrovské množství lidí, které přichází, proto jsme přistoupili vlastně k něčemu, co umožňuje ta evropská směrnice a co se jmenuje vízum dočasné ochrany. Ale vízum za účelem strpění - jsou tři obecné důvody, kdy je vydáváno. Obecná ochrana cizince nebo existence objektivní překážky nezávislé na jeho vůli anebo případně podání stížnosti na jeho předchozí rozhodnutí. V normální situaci tato víza vydává odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. Máme nějaký počet úředníků, kteří samozřejmě, jak říkal správně pan ministr, nemají na starosti jenom tyto Ukrajince z této situace, ale celou řadu dalších cizinců, kteří tady pobývají. Všemu rozumím, prostě těch lidí tam není dostatek. A je to i ukázka toho, že vlastně těch lidí tam máme málo, takže se nám tady ukázaly v plné nahotě některé věci, které v minulé době byly jaksi pozapomenuty nebo nebyl na ně kladen takový důraz.
Tady bych si chtěl přihřát trošičku polívčičku. Mívali jsme ve složkách našich bezpečnostních orgánů službu cizinecké a pohraniční policie, potom regulovanou na službu cizinecké policie, bylo tam 6,5 až 7 tisíc vyškolených, vycvičených, profesionálních policistů, kteří byli přesně školeni, cvičeni na tuto situaci. To, že k té situaci dlouhodobě nedocházelo, potom došlo k redukci, dneska ta služba je ve své podstatě pobita, ta služba funguje na vnější schengenské hranici a pěti mezinárodních letištích, kde ty policisty máme vyškoleny, vycvičeny, máme je na odborech cizinecké policie v rámci 14 správ krajů, ale začleněny do struktury jednotlivých krajských ředitelství, a logicky prostě už tam není ta úzká specializace, kterou bychom v této době velice silně potřebovali.
Na bezpečnostním výboru jsme se dozvěděli, že určitý kontingent těchto policistů byl vyslán na ukrajinsko-slovenskou hranici, logicky, na pomoc, ale bylo tam řečeno, k čemu jsou ti policisté používáni, když tam budu na té hraniční kontrole, budu ten kmenový slovenský policista, cizinecký policista na vnější schengenské hranici, tak určitě toho policistu použiji, použiji ho jako kolegu, ale oni jsou většinou používáni třeba jako eskorty do nějakých prvních záchytů na území Slovenska a podobně. Tady se ptám zároveň, jestli není drahý specialista cizinecké policie, opravdu odborník, aby byl na ukrajinsko-slovenské hranici, když bychom ho možná více potřebovali na registračních místech cizinců ve vnitrozemí.
Prosím vás, tady slyšíme, pan ministr vnitra Rakušan, prostřednictvím paní předsedající, je výborný rétor. Málokdo umí tak dobře mluvit, krásně pokládat argumenty a podobně, ale všechno není úplně tak růžové, jak to vypadá. Já chápu, že situace je těžká, že prostě je tady obrovský příliv migrantů, Ukrajinců, lidí běžících, zachraňujících si život, opět se vracím k tomu, že plně souhlasíme s tím, že těm lidem je třeba pomoct a podobně, ale abychom si s vaničkou nevylili i dítě. Není to tak úplně pravda, že všechno funguje, že všechna registrační místa nám pravidelně běhají, že všude je všechno v pořádku. Samozřejmě se to dodělává za nějakého chodu a podobně.
Je tady celá řada otázek. Osoby přicházející z Ukrajiny nějakým způsobem ztotožňujeme, oni můžou mít rodný list, můžou mít nějaký svůj biometrický doklad, to je ideální stav, ale ne každý ho má na té Ukrajině, je to zkorumpovaná země, kde prostě ta korupce běží i na těchto úřadech, nedostane se každý k tomu pasu, notabene teď v oblasti bojů, mají nějaké jiné doklady. Mimo jiné, prosím vás, v oblasti cizinecké policie jeden z největších problémů jsme měli za normální situace s Ukrajinci, ta kategorie osob, které se tady dopouštěly padělání, pozměňování, prostě různých forem trestné činnosti, ať už té méně závažné, jako byla nelegální práce, nebo i té závažné, spojené třeba s organizovaným zločinem. Takže nebuďme zase v té situaci, která teď nastala taková, že prostě každý Ukrajinec - je úplně všechno v pořádku. Budou sem přicházet kriminálně závadové osoby, budou sem přicházet různé další problémové věci.
Takže když se vrátím k těm registračním místům, každý policista, který má ruce, nohy, každý občanský zaměstnanec u OAMPu, každý zaměstnanec občanský, i úředníci z Ministerstva vnitra, z různých krajských ředitelství dneska jsou na těch registračních místech, hromadně se registruje. Osoby, které přicházejí úplně bez dokladů, ano, dělá se aspoň AFIS, což jsou otisky prstů a další věci. Máme osoby, které byly v evidenci nežádoucích osob, tyto osoby jsou vlastně nevyhostitelné v své podstatě do oblasti bojů dneska, takže když ty osoby budou přicházet, tak je tady budeme mít také území. Takže nejdříve jsme tady toho člověka měli jako v evidenci nežádoucích osob, něčeho se dopustil, musel odjet, a najednou ho tady máme zpátky a bude čerpat všechny ty náležitosti.
Takže není to úplně jednoduché a nepřeju to opravdu současné vládě ani panu ministrovi na začátku jeho funkčního období, že ho postihlo to, co ho postihlo, a kdybychom byli my dneska u vlády, tak bychom asi řešili podobné problémy, jako máte vy. Ale cítím tady i pro naše voliče, abychom upozornili na to, že opravdu to není úplně černobílé.
Ptám se tedy, proč nejsme schopni realizovat stávající legislativu, kterou už máme přijatu, proč přijímáme takové urychleně - ve zkráceném řízení - Lex Ukrajina, která bude strašně drahá, budou vystupovat další kolegové z oblasti zdravotnictví a podobně. Ono ve své podstatě tím jaksi skoro ty Ukrajince jsme zrovnoprávnili s právy občanů Evropy, schengenského prostoru. Ano, pan ministr říká, že to je na rok. Víme, jestli to bude na rok? Možná to bude na dva roky. Já netvrdím, že demograficky se nám nehodí - v uvozovkách - že přicházejí ženy, děti, že tady zůstanou, budou tady pracovat, budou se tady integrovat, je to pořád lepší než osoby třeba z Blízkého východu, které k nám mají podstatně dál, 300 tisíc Ukrajinců už tady je, proč ne, ale prostě bude to drahé. Bude to drahé a nevím, jestli Lex Ukrajina není opravdu Trojským koněm nějaké redislokační přípravy na integraci dalších cizinců, dalších třetizemců. A proč mám tu obavu? Mám tu obavu proto, že v tom původním nařízení vlády bylo napsáno to slovo cizinec, nebo slovo Ukrajinec a osoby s trvalým pobytem na území Ukrajiny, a náhle se nám z toho stal ten cizinec. A opravdu, pane ministře, prostřednictvím paní předsedající, nám to včera váš náměstek nebyl schopen vysvětlit. Já chápu, že nám to nemůže říct, protože by asi skončil ve funkci brzy. Ale je to prostě takové zvláštní a musíme být trošičku obezřetní.
Z mé strany je to všechno. Děkuji za pozornost. Chtěl bych znovu zopakovat, že se zákonem jako takovým hnutí ANO 2011 nemá problém, ve finále podpoříme všechny kroky vedoucí k tomu, abychom pomohli občanům Ukrajiny, ženám, dětem, lidem utíkajícím z oblasti bojů. Ale řekneme si k tomu své a pokusíme se načíst pozměňující návrhy, tak jak již tady zaznělo.
Děkuji za pozornost.
