Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, jak již sdělila paní ministryně, projednávaný tisk přináší celou řadu změn. Nemění jen zákoník práce, ale i zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, zákon o vojácích z povolání, zákon o zaměstnanosti a zákon o inspekci práce. Cílem návrhu je implementovat právo Evropské unie a provést i další změny nevyhovujících ustanovení zákoníku práce na základě shody sociálních partnerů. Zohlednit je třeba také vývoj judikatury českých soudů i Soudního dvora Evropské unie.
Novela transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2018/957 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Pro úplnost uvádím, že lhůta pro provedení transpozice této směrnice je do 30. července 2020. Změny provedené v této směrnici je třeba promítnout do stávající úpravy podmínek vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb, jak je obsažena především v § 319 zákoníku práce. Do právního řádu je proto třeba zavést povinnost uživatele v dostatečném předstihu informovat agenturu práce, která k němu dočasně přidělila zaměstnance k výkonu práce, o tom, že tohoto zaměstnance vyšle k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území jiného členského státu Evropské unie. Směrnice dále rozšiřuje povinnosti zaměstnavatele při poskytování odměny za práci, a to pokud jde o všechny povinné složky mzdy a platu vyplácené zaměstnanci vyslanému v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, dále při poskytování náhrad cestovních výdajů vyslanému zaměstnanci při cestách konaných za účelem výkonu práce nebo v souvislosti s ním ve smyslu § 152 zákoníku práce mimo jeho obvyklé místo výkonu práce na území České republiky a konečně zaměstnavatelům ukládá povinnost zajistit standard ubytování vyslaným pracovníkům, pokud je ubytování poskytováno zaměstnavatelem mimo jejich obvyklé místo výkonu práce.
Rovněž je nezbytné v souvislosti s rozšířením působnosti směrnice na odvětví silniční dopravy zavést pro toto odvětví přechodnou úpravu. Dále novela zcela zásadní změnu přináší v úpravě dovolené. Dochází k opuštění dovolené za odpracované dny a vznik práva na dovolenou je založen na týdenní pracovní době, od níž se odvozuje i délka dovolené. Návrh zákona dále zavádí institut sdíleného pracovního místa jako nové formy flexibilního režimu práce. V oblasti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů se stávající znění zpřesňuje. Další změna se týká úpravy doručování, kde se zjednodušuje doručování písemností zaměstnavatelem. Zavádí se dále fikce doručení při doručování písemností zaměstnavateli, který se fyzicky nenachází v místě zapsaném ve veřejném rejstříku, a tím doručení znemožňuje. Předložený návrh obsahuje i změnu úpravy náhrady škody a nemajetkové újmy. V této souvislosti se navrhuje zavedení pevného mechanismu pro valorizaci náhrad svázaného s růstem průměrné mzdy v národním hospodářství.
Závěrem mi dovolte, abych uvedl, že návrh zákona byl projednán v připomínkovém řízení a vládě k projednání byl předložen bez rozporů. Legislativní rada vlády návrh zákona projednala 28. listopadu 2019 a doporučila vládě jej schválit. Tak se stalo na jejím jednání 16. prosince 2019. Poslanecké sněmovně byl pak návrh zákona předložen 2. ledna letošního roku a téhož dne byl rozeslán poslancům. Děkuji za pozornost.
