na začátek bych vám chtěl poděkovat, poděkovat vám za to, že jste v letních měsících v poměrně rychlém tempu ochotni se touto zákonnou normou zabývat, protože pro ČR z nepřijetí této normy vyplývají poměrně velké konsekvence. Jistě mnohokrát slyšíme, že nás Evropská komise něčím hrozí, ale v tomto případě je to hrozba skutečně reálná. V této chvíli už jsem jednal i na úrovni paní eurokomisařky a skutečně pokud bychom neměli v našem právním řádu ve velmi brzké době tento zákon implementován, tuto transpozici zakotvenu, tak by ČR hrozily nemalé finanční postihy. A domnívám se, že je to vlastně zbytečné. Na tom zákonu se odvedla poměrně velká práce. Měl být schválen už v loňském roce, a to někdy v červenci. Minulá vláda ho nedotáhla do konce.
Naše vláda po nástupu dala dohromady expertní skupinu. Ta expertní skupina se skládala ze všech koaličních stran ze zástupců jednotlivých ministerstev, a dávaly se na stůl nejrůznější návrhy, případné návrhy na změnu doplnění té transpozice jako takové, a finálně až na zasedání vlády jsme potom dospěli k tomu návrhu, který přijala PS, ale jak jste viděli z hlasování PS, ten návrh jako takový našel podporu napříč politickým spektrem.
Dovolte mi, abych shrnul nejzákladnější účel této novely a zmínil ty nejdůležitější body, kterými se zabývá. Zaprvé se jedná o rozšíření okruhu povinných subjektů o veřejné podniky, což jsou státem nebo samosprávou ovládané podniky činné v odvětvích jako je např. energetika či doprava. Tady bych chtěl zmínit, abychom mluvili na rovinu a bez jinotajů, že se to např. týká i ČEZu, což je novinka, která se povedla prosadit řekněme na poslední chvíli do tohoto návrhu, a myslím si, že je to krok správným směrem.
Zadruhé zavedení povinnosti zveřejňovat ve formě otevřených dat tzv. dynamická data, jakými jsou například data ze senzorů týkající se dopravy, počasí. Zatřetí usnadnění možnosti digitalizace kulturních zdrojů, např. starých tisků, pomocí smluv umožňujících efektivnější zapojení i soukromého sektoru. Za další doplnění úpravy přístupu k výzkumným datům vypracovaným v rámci vědeckého výzkumu, podporovaného z veřejných prostředků. To je věc, na kterou se v rámci této zákonné normy trošku zapomíná, protože se většinou bavíme o tom, aby se občan dostal k informacím, ale i volnější přístup k vědeckém poznání, otevření těchto zdrojů, je určitě pozitivním krokem v rámci navrhované novely.
Návrh obsahuje další změny, které reagují na ty nejpalčivější problémy současné aplikační praxe. Zmíním ty z mého pohledu nejdůležitější. Zajistit větší ochranu veřejných institucí, které jsou obchodními společnostmi, pohybujícími se v konkurenčním prostředí, přičemž cílem je ochrana zejména klíčových, státem vlastněných obchodních společností. Zadruhé doplnění o výslovné právní úpravy poskytování informací o platech a odměnách v reakci na judikaturu Ústavního soudu, zatřetí ochrana informací týkající se kritické infrastruktury, nebo rozhodčího či obdobného řízení. Začtvrté, což z té starostenské praxe také známe, ochrana před zneužíváním práva na informace, tedy před tzv. šikanózními žádostmi. Zapáté zpřístupnění údajů z výročních zpráv o poskytování informací na jednom místě. Zašesté změny v procesní oblasti umožňující rychlejší poskytnutí anonymizovaných informací a rychlejší vyřízení odvolání.
Návrh byl podle mých informací v uplynulých dnech projednán třemi výbory Senátu, přičemž všechny ho finálně doporučily schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. I vzhledem k délce té diskuse, její křehkosti nalezeného kompromisu a i v rámci toho, že z nepřijetí té normy skutečně vyplývají pro ČR nepříjemné důsledky, bych vás, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři, chtěl z titulu předkladatele požádat o schválení dané novelizace v předkládané podobě.
Paní předsedající, děkuji vám.
