Vláda dne 18. května 2022 schválila soubor opatření LEX Ukrajina II. Reaguje tak na zkušenosti z praxe a nutnost doplnit opatření z původního zákona schváleného letos v březnu. Jde o jeden z důležitých nástrojů, které po schválení v legislativním procesu umožní neprodlužovat nouzový stav. „Platí, co jsme slíbili, tedy že běžný občan nouzový stav nezaznamená. Nechceme ale nouzový stav stále prodlužovat, proto přicházíme se souborem opatření, který nám pomůže zvládat situaci bez něj,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan.
Resort vnitra proto navrhuje rozšířit důvody pro nepřijatelnost žádosti o dočasnou ochranu kvůli občanství členského státu EU nebo prodloužit lhůtu pro vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dnů a rozšířit důvody, kdy dočasná ochrana zaniká. Návrh také počítá se zákonnou povinností ukrajinských uprchlíků hlásit změny pobytu delší než 15 dnů do tří pracovních dnů. „Tím např. získáme lepší přehled o volných ubytovacích kapacitách i možnost zajistit lidem prchajícím před válkou důstojné ubytování,“ doplnil Vít Rakušan.
Zásadní je také povinnost osob žádajících o dočasnou ochranu předkládat doklad o ubytování v podobě formuláře, který bude dostupný na webu resortu ZDE. Stát díky tomu získá mimo jiné lepší přehled, kde uprchlíci jsou, a žadatelé o dočasnou ochranu budou mít doloženo, že jejich pobyt je skutečně potvrzený. Doklad nebude nutné předkládat, pokud bude ubytování zařizovat KACPU.
Motivovat uprchlíky k zapojení do pracovního procesu by pak mělo zkrácení doby, po kterou za cizince s dočasnou ochranou mezi 18 a 65 lety platí zdravotní pojištění stát, a to na 180 dní.
Další opatření
Návrh předložilo MV, na vypracování se ale podílely i resorty zahraničí, práce a sociálních věcí, zdravotnictví a školství. Např. humanitární dávka by se už neměla vyplácet v případech, kdy uprchlíci mají zajištěno ubytování v zařízeních, kde je jim zdarma poskytována strava. Při výplatě druhé až šesté dávky by se zase mělo zkoumat, zda se uprchlíci skutečně na našem území zdržují.
V návrhu je také možnost, aby i bez nouzového stavu mohly zastupitelské úřady nepřijímat žádosti občanů Ruska a Běloruska o pobytová oprávnění v ČR. Vláda bude moci stanovit výjimky např. u osob, jejichž pobyt bude v zájmu Česka nebo u rodinných příslušníků občanů ČR. Omezení bude možné formou nařízení vlády a půjde o jednu z možností, která bude na zmíněné země vytvářet tlak k ukončení agrese.
