Ještě jednou dobrý večer, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená vládo. Ty role se změnily a já tady skutečně nebudu mluvit žádné plamenné politické řeči, ale pokusím se reagovat, protože ten čas pokročil. Aby měli i opoziční poslanci pocit, že skutečně je reagováno na některé věci, které tady padly, tak se pokusím v té debatě odpovídat.
Chtěl bych velmi ocenit pana poslance Rybu. Ten jeho příspěvek byl skutečně věcný. Je to člověk, který oboru velmi dobře rozumí a položil několik zásadních otázek, na které já rád ve svém proslovu odpovím. Zároveň bych chtěl ještě uvést pár bodů v rámci našeho programového prohlášení z oblasti Ministerstva vnitra, které považuji za vhodné k okomentování i tady před Poslaneckou sněmovnou před tím, než naše vláda požádá o důvěru.
Jedna záležitost, která už tady dneska v diskusi padla, už je to docela dlouho, v těch dopoledních hodinách, byla záležitost korespondenční volby. Ano, my v programovém prohlášení naší vlády skutečně máme, že chceme zmodernizovat správu voleb, a stejně jako předchozí vláda, stejně jako předchozí vláda jsme se zavázali ke korespondenční volbě pro voliče ze zahraničí.
Ta předchozí vláda to za ty čtyři roky bohužel do konce nedotáhla a my jsme se rozhodli, že chceme být v tomto úspěšnější, a proto žádáme i to, aby už na tento pátek byl zařazen senátní tisk jako nosič této novely, samozřejmě v druhém čtení můžeme procházet dalšími úpravami. Ministerstvo má samo o sobě také nějaké technické připomínky, ale chci říct jednu konkrétní a jasnou věc, která tady nezazněla a byla posunuta v debatě. Jedná se o korespondenční volbu ze zahraničí. To je závazek naší vládní koalice. Dopoledne to bylo podáváno tak, že chystáme zavést instrument korespondenční volby i v rámci voleb v České republice. O tom jsme mohli diskutovat v rámci našich koaličních vyjednávání, ale finální rozhodnutí, k čemu jsme se zavázali a uděláme to tak pokud možno co nejdříve během tohoto roku, abychom třeba příštího pana prezidenta mohli už volit nebo naši spoluobčané ze zahraničí korespondenčním způsobem, v co nejbližším termínu. Na tom už jsme začali pracovat. Jenom pro vysvětlení, co v našem programovém prohlášení je, a je to možná důkaz, že my naše programové prohlášení skutečně plnit chceme.
Já vám děkuju, paní místopředsedkyně. I mně to určitě pomohlo v klidném projevu.
Další záležitost se týká služebního zákona. Tady jako by se už poukazovalo na to, jaké konkrétní věci se v tom služebním zákoně objeví. Mnozí tady předjímají. My máme pracovní skupinu, kterou vede nezpochybnitelný odborník. Vede ji odborný náměstek Ministerstva vnitra, vede ji profesor práva pan profesor Hůrka a on je mimochodem autorem i mnoha publikací a zákonných norem v této oblasti. A já si troufám říci, že to je natolik výrazný odborný gestor, který skutečně nedopustí, aby služební zákon jako takový prošel nějakou revizí, která by koneckonců, a to také musí být, neprošla i u Evropské komise, která se k té normě samozřejmě bude vyjadřovat. My máme samozřejmě politickou pracovní skupinu, která se skládá z právníků, a nominovali jsme tam ty nejlepší právníky, které máme, a nad sebou máme ještě jednoho lepšího odborníka, profesora Hůrku, a připravíme služební zákon, aby byl lepší než ten dosavadní. A Ministerstvo vnitra třeba nehovořilo nahlas ani ústy mého předchůdce o tom, že už od roku 2019 existovala na Ministerstvu vnitra studie od firmy KPMG, která poukazovala na to, že stávající služební zákon má mnohé věcné i legislativní nedostatky, které je záhodno napravit. Od roku 2019! Za ty dva roky se nic nestalo. My to bereme jako výzvu. Analyzujeme, v čem se ten zákon může posunout lepším směrem. To je závazek, který máme v našem programovém prohlášení. Máme na to několik let a my ho určitě také naplníme.
Další záležitost, která byla zmíněna, je zákon o služebním poměru. Tady děkuju panu poslanci Rybovi za tu připomínku, že je potřeba uklidnit sbory. Já je tímto uklidním. My se tady rozhodně nebudeme zabývat, a to jsme ve všech předvolebních prohlášeních řekli, tím, že by někdo rušil výsluhovost. To není záležitostí, není to ten směr, kterým my půjdeme. Takže to je to uklidnění. Já vám děkuju. Určitě bylo na místě ho učinit tímto způsobem veřejně a máte pravdu, že klid ve sborech je určitě velmi, velmi důležitý i v tomto ohledu.
Druhá poznámka ovšem je, že sami policisté a sami hasiči, a to víme i z bezpečnostního výboru, kde jsme mnozí z nás seděli v těch předchozích čtyřech letech, mají výhrady k mnohým jednotlivostem, které v zákonu o služebním poměru jsou. Dám několik příkladů z pozice Policie České republiky. Například požadavek na rozvázání hodnostního označení a tarifní třídy, možnost mimořádného povýšení nejlepších bez změny jejich zařazení, změna systému dalších odborných požadavků, změna ustanovení o cestovních náhradách. Spousta a spousta věcí. A ten náš postup je následující, a to vám jistě kolegové z policejního prezidia potvrdí. Měl jsem tam v pondělí velké jednání se současným panem policejním prezidentem, se všemi jeho náměstky a my jsme ustanovili pracovní skupinu, kam logicky přizveme i hasiče, a ta pracovní skupina odborníků, lidí z oboru, pozveme k tomu na připomínkování i největší odborové organizace a tato pracovní skupina bude vytvářet nový zákon o služebním poměru. Žádné u stolu napsané politické zadání, ale odborná práce, která bude konzultována samozřejmě na bezpečnostním výboru. Jenom tuhle věc chceme posunout dál, protože ten požadavek už tady zazníval asi tři nebo čtyři roky, tak my jenom navazujeme na to, co někde bylo rozpracováno, bohužel se to nedotáhlo do konce a my naopak tím novým zákonem o služebním poměru chceme zlepšit podmínky pro práci policistů, hasičů, prostě lidí ve služebním poměru. To je naším cílem. Ne rušení nějakých výsluh a podobně. A je dobře, že tohle vysvětlení tady na místě může takhle jasně zaznít a padnout.
Stejně tak bych chtěl reagovat na pozici poradce pro národní bezpečnost. Tuto pozici považuji za velmi důležitou, ale myslím si, že ať už naší formulační chybou, nebo prostě nedostatkem komunikace, to já nevím, nebo čtením i těch dalších podkladů nebyla definována úplně přesně z toho, jak ji popsal pan kolega Ryba. Poradce pro národní bezpečnost je strategická funkce, která má být zodpovědná za koordinaci těch nejstrategičtějších bezpečnostních agend, které tady máme, například za koordinaci práce jednotlivých zpravodajských služeb. Poradce pro národní bezpečnost určitě bude vyvíjet tlak, aby tady bylo jasné vládní zadání pro to, jak mají jednotlivé zpravodajské služby pracovat a jaké úkoly mají plnit. Mimochodem absence toho byla určitě příčinou mnoha problémů, které se tu a tam ve spojitosti se zpravodajskými službami objevily. Stejně tak by měl být tento člověk, který bude mít funkci, doufejme už od příštího roku, my chceme projít legislativním procesem rychle a slíbili jsme v programovém prohlášení i termín, že národní poradce pro bezpečnost tady bude od roku 2023. Doufejme, že to stihneme od ledna, nejdéle pak od léta 2023, ale protože tu věc máme prokonzultovanou i se senátory, alespoň některými z nich, abych tedy nemluvil o všech, tak by to snad mohlo směřovat docela rychle ke zdárnému cíli.
Ten člověk krom jiného bude zodpovědný i za strategický boj s dezinformacemi ve veřejném prostoru. To je věc, která byla dlouhodobě velmi zanedbávána. Na Ministerstvu vnitra existuje speciální pracoviště, které se klasifikací jednotlivých dezinformací zabývá, pokoušelo se je i v minulosti posouvat na různé tiskové odbory ministerstva. Nic se s tím bohužel nedělo, tak my jsme pro ten rok, než vznikne tato pozice národního bezpečnostního poradce, ustanovili ad hoc pracovní skupinu na Ministerstvu vnitra. Bude obsahovat tedy naše lidi, naše analytiky, analytiky z obrany, někdy i analytiky ze školství, z jiných odvětví, pokud to bude potřeba, a to zaměření je především na klasifikaci, hodnocení a komunikaci ve věci dezinformací ve věci covidu. Mimochodem to byla věc, která zaujala při těch našich legendárních schůzkách i pana prezidenta Zemana. A já doufám, že toto se povede zprocesovat velmi brzy, v řádu měsíců, ale systémově dezinformace potom také bude řešit poradce pro národní bezpečnost.
A koneckonců i strategická komunikace státu, to nejsou jednotliví tiskoví mluvčí na ministerstvech, to je to, jakým způsobem stát působí navenek, jak se prezentuje, jak akcentuje svoje priority. I to je věc, do které určitě bude výrazným způsobem zasahovat poradce pro národní bezpečnost. A to, že někdo sladí agendy jednotlivých řekněme silových ministerstev, bude po ruce panu premiérovi a bude koordinovat bezpečnostní agendu státu, je něco, co Česká republika pro to, aby byla zemí, která se chová předvídatelně a strategicky, určitě výrazně potřebuje.
Další záležitost, kterou chci zmínit z našeho programového prohlášení, je novelizace krizového řízení, revize typových plánů, analýza současných hrozeb, příprava na konkrétní krizové situace a posílení funkce ústředního krizového štábu.
Příprava na konkrétní situace. Kdo z nás napříč spektrem starostoval, tak ví, že když přišly povodně, tak jsme sáhli do našich pracovních stolů a vyndali jsme možná trochu zaprášené povodňové plány a podle nich jsme byli schopni menežovat průběh veškerých opatření ve městě. My bychom takové plány i na úrovni municipalit obcí a krajů chtěli i pro další typy hrozeb. Ať už se to týká blackoutu, ať už se to týká propracovaných pandemických plánů, říkám i na úrovni municipalit.
Co se týká posílení funkce Ústředního krizového štábu, na tom už jsme začali pracovat. My jsme odstranili duplicity v systému, zrušili jsme Vládní radu pro zdravotní rizika. Jestli to teď neříkám přesně, omlouvám se, ta instituce už neexistuje, tak jsem ten její název možná teď trochu zkomolil. To byla instituce která vznikla v rámci nějaké vnitřní konkurence, kdo bude řídit pandemická opatření. My chceme jednoduché zákonem dané schéma, kde Ústřední krizový štáb se svými poradními orgány, kam mimochodem teď patří i centrální řídící tým - ten byl v jiné struktuře, teď je to pracovní skupina Ústředního krizového štábu - tak jsme zjednodušili ten systém. To byl první krok.
V druhém kroku přijdeme ještě s návrhem jisté operativnosti Ústředního krizového štábu a v rámci celé přípravy nové krizové legislativy, kterou jsme si slíbili do konce roku 2023, ten Ústřední krizový štáb i na základě dobré zahraniční praxe se pokusíme definovat ještě moderněji.
Další věc, která tady možná ještě vůbec nezazněla, jsou i věci, které nikdo nezmínil, byť jenom okrajově dopoledne možná pan předseda Okamura. My jsme jasně dali do našeho programového prohlášení, do oblasti bezpečnosti, že řešení migračních krizí určitě nepůjde cestou povinných kvót. To bych tady také rád zdůraznil, protože to je součást programového prohlášení naší kapitoly bezpečnosti.
Co se policie týče, tak všichni na bezpečnostním výboru víme, že ta reforma specializovaných policejních pracovišť byla jakousi paní Colombovou. Hodně se o ní na bezpečnostním výboru mluvilo a nikdo jsme nikdy tu reformu neviděli. Tři roky jsme o ní slyšeli, poslední rok byl argument ten, že už přece nebudeme zatěžovat předvolební kampaň důležitým tématem diskuze o policii. Ale tu reformu jsem ani jako člen bezpečnostního výboru nikdy neviděl.
Všichni cítíme, že ty bezpečnostní hrozby, které tady jsou, ať už je to kyberkriminalita, ať už je to terorismus, vyžadují určitě specializovaný přístup a v rámci této reformy bychom se neměli bavit o žádném politickém zadání, že se nějaká specializovaná pracoviště budou někam přesouvat, aby na ně někdo měl nějaký vliv. To je doufejme minulost, co se policie týče.
Ale chceme specializovaná pracoviště, která se budou týkat těch oblastí, které jsou nové a na které zatím policie reaguje ad hoc, ale nemá k tomu vytvořeny ještě dostatečné podmínky. Poslední obecná věc, kterou bych tady chtěl říci. Já Maslowovu pyramidu potřeb znám. My jsme na ni stavěli dokonce i naši městskou strategii a vím, že ta bezpečnost je skutečně v těch základních potřebách, kterou potřebuje intelektuál, profesor i dělník. Já samozřejmě oblast bezpečnosti takhle vnímám. Potřebujeme všichni se cítit bezpečně a naše programové prohlášení jednoznačně stanovilo takové cíle, aby vnější i vnitřní bezpečnost České republiky byly pro všechny naše občany zabezpečeny. Budeme na to klást obrovitánskou prioritu.
Samozřejmě že se určitě budeme hádat o jednotkových rozpočtových kapitolách. To je normální, to ke každé vládě patří. Ale bezpečnost všichni tímto způsobem chápeme a já bych Ministerstvo vnitra nechtěl vnímat jako ministerstvo nějaká represe, jako ministerstvo, které je vnímáno jako jakési policejní ministerstvo, byť policie je základní organizací, která pod něj patří. Ale já chci, aby bylo vnímáno jako ministerstvo bezpečí. To znamená ministerstvo těch, kteří nás chrání, kteří nám pomáhají, ale i jako ministerstvo přívětivé, státní, rychlé, digitalizované, správy. A to všechno v našem programovém prohlášení najdete. Děkuji za pozornost.
