I v případě, že by došlo k omezení dodávek plynu, je Česká republika na případný krátkodobý výpadek dobře připravena.

Plyn soustředěný v podzemních zásobnících, kterými ČR disponuje, by vystačil na zajištění tuzemské spotřeby na více než tři měsíce.

„Požádal jsem ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, aby spolu s odběrateli plynu v České republice sledoval, jakým způsobem dochází k zajišťování dodávek přes Ukrajinu. Pokud bude potřeba, vláda je připravena se této problematice věnovat,“ řekl předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka.

Případné dočasné omezení dodávek plynu na Ukrajinu nemá žádný vliv na smluvní závazky ruské strany ohledně dodávek zemního plynu pro ČR. V případě problémů při tranzitu plynu přes Ukrajinu by ruská strana, podobně jako v případě plynové krize v roce 2009, mohla zajistit dodávky jinou cestou, konkrétně plynovodem Nord Stream po dně Baltského moře a přes Německo či Plynovodem Jamal přes Bělorusko a Polsko. Od plynové krize v roce 2009 byla učiněna opatření, aby byla energetická bezpečnost České republiky posílena (např. výstavba plynovodu Gazela na česko-německé hranici, výstavba plynového interkonektoru Storck na česko-polské hranici).

Při jednáních mezi Ukrajinou a Ruskou federací by se mělo podařit nalézt řešení pro zásobování Ukrajiny plynem. V případě potřeby jsme ve spolupráci s dalšími partnery připraveni pomoci se zásobováním Ukrajiny např. prostřednictvím zpětného/reverzního toku přes území Slovenska.

Vzniklá situace znovu zdůrazňuje význam investic do energetické bezpečnosti. Proto je potřeba nadále pokračovat v úsilí o diverzifikaci zdrojů a přepravních tras energie. Aktuální je zejména projekt severo-jižního propojení plynárenských sítí ve střední Evropě a jejich napojení na budované terminály na zkapalnělý plyn v baltském a jaderském moři.

O případném ohrožení tranzitu plynu do ČR a spolupráci zemí Visegrádské skupiny v případě krize jednalo už na konci května předsednictvo Bezpečnostní rady státu.