Komplexní dohoda obsahuje garance pro nečlenské státy eurozóny, ustanovení pro zlepšení konkurenceschopnosti Unie, upřesnění výkladu „stále užšího svazku mezi národy Evropy“, nový mechanismus zapojení vnitrostátních parlamentů a nová ochranná opatření v oblasti sociálních dávek.
Hlavní prioritou ČR byla nutnost zachování svobody pohybu pracovních sil a nediskriminace občanů ČR. V průběhu dvoudenního jednání se podařilo v oblastech tzv. ochranného mechanismu a indexace přídavků na děti prosadit řešení, které ochrání zájmy Čechů pracujících v zahraničí.
Dobrého výsledku se podařilo dosáhnout i díky společnému a koordinovanému postupu zemí Visegrádské skupiny, které aktivně usilovaly o dosažení dohody, ale zároveň se držely svých hlavních požadavků.
Jedním za specifik tohoto summitu Evropské rady bylo velké množství bilaterálních jednání, které za českou stranu a rovněž Visegrádskou skupinu, které ČR aktuálně předsedá, vedl premiér Bohuslav Sobotka. Jednal s britským premiérem Davidem Cameronem, předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou a dalšími premiéry zemí EU. V rámci hledání potřebné shody na finálním návrhu se uskutečnilo rovněž několik koordinačních schůzek předsedů vlád V4.
Schválený balíček a kompromisní dohoda s Velkou Británií vstoupí v platnost v případě pozitivního výsledku britského referenda. To se uskuteční 23. června 2016.
Základní shrnutí dojednané dohody:
K povaze Rozhodnutí
· Výsledné Rozhodnutí má povahu mezivládní mezinárodní dohody.
· Rozhodnutí vstoupí v účinnost okamžikem, kdy UK oznámí
generálnímu tajemníkovi Rady, že se UK rozhodlo zůstat členem Evropské
unie. Účinky Rozhodnutí tedy nenastanou dříve, než 23. června 2016, na kdy je stanoveno datum referenda o setrvání UK v EU.
· Nejedná se však o jedinou podmínku pro následnou aplikaci dohodnutých ustanovení. Zejména v části týkající se sociálních dávek je zapotřebí přijmout změnu předmětných sekundárních právních předpisů. Dovršení legislativního procesu lze očekávat v horizontu dvou let od rozhodnutí UK pro setrvání v EU.
Přídavky na děti
Na základě přijatého rozhodnutí lze rozlišovat následující, pro Českou republiku relevantní, situace:
· Občan ČR pracující a žijící v jiném členském státě s celou rodinou:
Na základě přijatého Rozhodnutí se dosavadní podmínky nemění.
· Občan ČR trvale žijící v ČR, který za prací dojíždí přes hranice:
Na základě přijatého Rozhodnutí se dosavadní podmínky nemění.
· Občan ČR již pracující a žijící v jiném členském státě, jehož rodina s ním nežije v tomto jiném členském státě:
Na tento případ se nově vztahuje volitelná možnost hostitelského členského státu indexovat přídavky na děti, avšak nejdříve od 1. ledna 2020.
· Občan ČR, který teprve zahájí práci v jiném členském státě a s nímž jeho rodina nebude žít v tomto jiném členském státě:
Na tento případ se nově vztahuje volitelná možnost
hostitelského členského státu indexovat přídavky na děti, avšak nejprve
od přijetí změn právních předpisů, jež lze očekávat v roce 2018.
Obecně dále platí:
· budoucí systém volitelné indexace přídavků na děti nebude rozšířen na jiné druhy sociálních dávek;
· podmínky pro občany EU nesmí být horší než pro občany ze třetích zemí.
Ochranný mechanismus
· Výsledné znění Rozhodnutí umožňuje členskému státu, jenž je po
dlouhou dobu vystaven výjimečně nadměrnému přílivu pracovníků z jiných
členských států, aktivovat tzv. ochranný mechanismus.
· Tento mechanismus umožní omezit přístup nově příchozím pracovníkům k některým prvkům sociálního systému po dobu 4 let od zahájení zaměstnání, přičemž omezení budou postupem času ubývat.
· Spuštění mechanismu bude povolovat Rada na základě odůvodněné žádosti členského státu a posouzení stavu Evropskou komisí.
· Celková délka trvání ochranného mechanismu byla stanovena na 7 let.
· Mechanismus se dotýká pouze nepříspěvkových dávek při zaměstnání (tzv. non-contributory in-work benefits),
jedná se o velmi specifické dávky, které většina právních řádů
členských států EU nezná. Jedná se o změnu, která reaguje na specifickou
situaci v UK.
· Tzv. in-work benefits představují soustavu dávek, které mají dorovnávat nedostatečný příjem pracujících osob.
Nejedná se o dávky v nezaměstnanosti. Účelem je naopak motivovat občany
k práci příslibem dorovnání případně nedostatečného ohodnocení. Jedná
se o motivační prvek na pracovním trhu. Podmínky pro přiznání
nároku na dávky nejsou dané přímo hranicí příjmů, ale probíhají na
základě výpočtu zohledňujícího vícero faktorů.
· Ochranný mechanismus se nevztahuje na vyplácení příspěvkových sociálních dávek.
