Když v roce 1994 vláda Václava Klause zrušila, v rámci své filozofie nerozlišování čistých a špinavých peněz, ustanovení zákona o povinnosti podat přiznání k majetku nad jeden milión korun, málokoho by napadlo, že boj o to, zda se prokazování původu majetku do našich zákonů vrátí, či nikoliv, bude trvat dalších předlouhých dvacet let.
Sociální demokracie se o prosazení majetkových přiznání snažila soustavně a dlouhodobě a po vyhraných volbách v roce 2013 ho protlačila jako jeden z hlavních závazků i do aktuálního vládního programu. Jsem rád, že naše koaliční vláda v pondělí návrh zákona o prokazování původu majetku definitivně schválila a poslala parlamentu. Napravujeme tak jeden z velkých dluhů, který měl stát vůči slušným a poctivým, kteří podnikají a pracují, aniž by vlastní zemi šidili na daních.
Napravujeme dluh vůči pracovníkům daňové správy, kteří museli roky jen bezmocně přihlížet, jak někteří lidé hromadí majetky, aniž by vykázali odpovídající zdaněné příjmy.
A nemohli se jich v rámci daňového řízení ani zeptat, kde k tomuto majetku přišli, ačkoliv v řadě evropských zemí daňové správy takové nástroje měly a hojně používaly.
Napravujeme dluh vůči jednomu ze základních principů, na němž by měla stát každá civilizovaná společnost. Totiž, že krást se nemá a vyplácet by se měla hlavně poctivost a slušnost. Zákon, který předkládáme, je jednoduchý a účinný současně. Je založen na porovnání zdaněných příjmů a nabytého majetku. Pokud je mezi nimi významná disproporce (vyšší než sedm miliónů korun), vyzve finanční úřad poplatníka k doložení příjmů. Poplatník je povinen prokázat, že jeho majetek byl financován z příjmů, které byly řádně zdaněny.
V případě, že daňový poplatník toto důkazní břemeno neunese, finanční úřad stanoví daň na základě pomůcek a vyměří k tomu i penále ve výši 50 či 100 procent stanovené daně. V případě potřeby může daňová správa rovněž vyzvat občana nebo firmu k podání prohlášení o majetku (u majetku nad 10 miliónů korun) s tím, že pokud poplatník uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené skutečnosti, vystavuje se riziku trestního stíhání.
Jsem přesvědčen, že tento zákon se stane nesmírně důležitým nástrojem prevence a boje proti daňovým únikům a snaze legalizovat výnosy z neplacení daní, daňových podvodů a trestné činnosti ve formě pořizování nejrůznějšího nezdaněného majetku.
Sám o sobě jistě nezvýší dramaticky příjmy státního rozpočtu, ale společně s elektronickou evidencí tržeb a kontrolním hlášením u DPH dotvoří trojici klíčových zákonů, které chce naše vláda prosadit a vzápětí v roce 2016 uvést do života jako klíčová opatření na celkové zlepšení příjmů našeho státu v řádu několika desítek miliard korun.
Vládní koalice má dostatečnou většinu, je tedy reálná naděje, že zákon o prokazování původu majetku bude přijat.
A po dvaceti letech se tak konečně i v našich daňových předpisech vypořádáme s nemravným tvrzením, že v tržní ekonomice není možné rozeznat čisté a špinavé peníze nebo poctivě či nepoctivě získané majetky. Pro celou naši společnost a její další směřování je to myslím zatraceně důležitá věc.
