Stav legislativní nouze lze vyhlásit jen „za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody“. Taková mimořádná situace však nenastala, v uplynulých dnech a týdnech nedošlo k žádné živelné katastrofě či jiné mimořádné události, která by podstatným způsobem narušila chod státu. Doposud probíhal zcela standardní legislativní proces související tak jako každý rok s přípravou zákona o státním rozpočtu.

Pokud vláda tvrdí, že se při projednávání zákonů dostala do časové tísně, způsobila si ji výhradně sama tím, že zákony předložila velmi pozdě a nevyužila ani možnosti svolat mimořádné schůze Poslanecké sněmovny k jejich dřívějšímu projednání. Rozsah legislativních změn přitom není tak velký a složitý, aby vláda nemohla předložit návrhy zákonů již počátkem měsíce září. Odpovědnost za tuto chybu vlády by měl vyvodit především premiér Nečas a ministři Kalousek a Drábek. Vláda si počíná neprofesionálně, dělá chyby a neměla by to zakrývat zneužíváním tak mimořádného institutu, jako je stav legislativní nouze.

Důvodem pro vyhlášení stavu legislativní nouze nemůže být ani fakt, že opozice nesouhlasí s podobou vládních škrtů a konkrétních návrhů zákonů. ČSSD tento svůj postoj veřejně a jasně deklarovala již v srpnu letošního roku a vláda tak mohla a měla s postojem opozice počítat, včetně lhůt, potřebných pro zvládnutí celého legislativního procesu. Nehrozí ani rozpočtové provizorium, protože pro schválení zákona o státním rozpočtu disponuje vládní koalice většinou 118 hlasů.

ČSSD již dříve avizovala podání ústavní stížnosti v případě, že vláda prosadí retroaktivní zdanění státní podpory stavebního spoření za rok 2010. Součástí této ústavní stížnosti bude i napadení způsobu, jakým vláda zneužila stav legislativní nouze pro projednání tohoto zákona.

Bohuslav Sobotka, statutární místopředseda ČSSD