To všechno jsou civilizační vynálezy, které vyprodukovali lidé, aby se měli lépe, aby měli snazší život, ale velmi často i proto, aby porazili svého protivníka v boji. Už od nejstarších dob se mnoho vynálezů vztahovalo právě k bojovému a válečnému umění. Nedílnou součástí mnoha muzeí a expozic jsou právě zbraně.
Vzpomeňme např. jen na pojízdná beranidla, kterými asyrští vojáci ve starověku proráželi hradby měst, která chtěli dobýt. Nebo krásně zdobené a vzácnými materiály vykládané zbraně národů dálného Východu. Či proslulé sudlice a okované cepy husitských bojovníků a mnohé další předměty, kdysi vyrobené k efektivnímu vedení bojů, ze kterých se staly obdivované památkové předměty, často vysoké umělecké hodnoty.
I výuka dějepisu bývá často zaměřena především na data bitev a válek časů dávno i nedávno minulých. Když zapátráme ve vlastní paměti, která data se nám vybaví, jako dějinné milníky historie lidstva? Pravděpodobně to budou právě data válečných konfliktů, revolucí, povstání. Loňský osmičkový rok nám mnohá z nich připomněl, protože celá řada z důležitých událostí našich národních dějin se udála právě v letech končících na číslo osm.
A protože se běh času nedá zastavit, po osmičkových letech přicházejí roky devítkové. I v nich se odehrálo mnoho událostí, které dodnes významnou měrou spoluovlivňují naši současnost. A jednu z nejtemnějších z nich si připomínáme právě nyní. 15. března roku 1939 obsadila vojska hitlerovské německé Třetí říše hranice již na podzim předchozího roku okleštěného území Čech, Moravy a Slezska. Den předtím zanikl i zbytek Československa a byl vyhlášen samostatný Slovenský štát. Letos je tomu tedy již 80 let. Co nám toto výročí říká?
Bylo by především velkou chybou nevěnovat takovýmto významným výročím pozornost, která jim právem náleží. Někdy se bohužel setkáváme s tím, že se na události z naší moderní historie někteří lidé dívají obdobně, jako na události z dob napoleonských válek. Přitom bez jejich hlubšího pochopení a zpracování není možné porozumět ani současnému dění a souvislostem dnešního vývoje ve světě.
Podle některých zastánců lidských práv, kteří usilují o demokratizaci poměrů v zemích ovládaných diktátorskými režimy, se dnešní postoj řady států někdy podobá situaci v Evropě před 80 lety, kdy světoví státníci dojednávali mír za každou cenu s nebezpečným německým Führerem. První obětí této politiky se tehdy stalo právě Československo.
Biblická kniha Kazatel říká: Nic nového pod sluncem. I zkušenost potvrzuje, že je to v podstatě pravda. Dějiny se ale neopakují doslova. Vývojová spirála směřuje stále vzhůru. Některé události jsou si navzájem podobné, ale uskutečňují se v nových podmínkách. Abychom jim dokázali adekvátně odpovídat, je potřebné znát vlastní dějiny. Jinak totiž platí okřídlené přísloví, že se vystavujeme nebezpečí jejich opakování.
Před 80 lety nastala epocha, která bez nadsázky patří k nejtragičtějším v našich národních dějinách. Nezapomínejme na oběti Druhé světové války a období, která jejímu vypuknutí předcházela i následovala. Památka těchto obětí varuje, abychom zůstávali bdělí k jakýmkoli projevům nesnášenlivosti, neochoty usednout k jednacímu stolu a neochoty hledat taková řešení obtížných situací, která povedou k usmíření a pokoji. I kdybychom totiž dokázali díky nejmodernější technice překonat i největší vesmírné vzdálenosti, ale nedokázali překonat vzdálenost od jednoho lidského srdce k druhému, k čemu by nám takové úsilí bylo...?
