“Máš pocit? A jakej?” Ptali se nás vždycky v divadle. A já mám aktuálně pocit radosti z toho, jak frčí kampaň i náš kraj. Co se dělo v minulém týdnu?

1. V Letech u Písku se v neděli poprvé otevřel veřejnosti památník holokaustu Romů a Sintů. Děkuji všem a zvlášť Danielu Hermanovi za to, že to dokázali. Se zástupci romské komunity jsem se v pátek společně s Hayato Okamurou potkal ve Sněmovně a jsem za naši dlouhodobou spolupráci opravdu rád.
2. JINEJ Jan Grolich natočil JINEJ podcast a pozval si mě jako hosta! Eurovolby, KDU a italština na závěr. Odkaz ZDE.
3. Pořád žiju z nádherné slavnosti svěcení kaple v Nesvačilce u Brna, které proběhlo minulou středu. Myslím, že tato stavba získá nejedno ocenění. A protože jsem fanouškem moderní architektury, vypsali jsem u nás v kraji architektonickou soutěž na vstupní budovu do bývalého dolu Orty ?? Mám radost, že jsme zase o krok blíž otevření tohoto fascinujícího místa!

Jsme kousek od přijetí korespondenční volby - KONEČNĚ. Má ji skoro celá Evropa, na Slovensku platí 20 (!) let. A u nás se bude opozice tvářit, že to nejde? Kdyby jim šlo o Češky a Čechy žijící v zahraničí, hlasují pro. Jenže se prostě bojí, že by nehlasovali “správně”, tedy pro ANO a SPD.

Na dobrovolnických setkáních v Praze, Brně, Ostravě a Budějcích se potkalo celkem více než 200 lidí! Finále kampaně do Evropského parlamentu by se tak dalo označit za “závod s hromadným cílem”

Díky za každou plachtu, každý plakát, každý letáček. Díky VÁM se o výsledek voleb vůbec nebojím