Stát jako takový samozřejmě není ideálním hospodářem. MZ nemá ani kapacity na to dobře řídit takové množství zdravotnických zařízení. Do budoucna by to znamenalo zvýšený nárůst administrativy, což rozhodně není žádoucí.
V rámci nového zákona hodláme prosadit odpolitizování fakultních nemocnic. Jejich ředitele bude jmenovat správní rada na základě výběrového řízení. Členy správní rady, která bude mít na starosti strategické řízení, jmenuje ministr zdravotnictví, rektor vysoké školy a rada kraje, na jehož území se nemocnice nachází. Nejvýše dva členové se budou vybírat z řad zaměstnanců nemocnice. Jako poradní orgán se zřídí vědecká rada, kterou jmenuje ředitel nemocnice a děkan lékařské fakulty. Univerzitní nemocnice budou mít neziskový charakter.
Cílem je, aby fakultní nemocnice nadále představovaly základní prvky páteřní sítě zdravotnických zařízení v České republice. Jejich role při výuce budoucích lékařů zůstane klíčová, proto potřebují příznivější podmínky pro své fungování.
Praha navíc jako jediný kraj zatím nemá svou síť zdravotnických zařízení. Dalo se tedy předpokládat, že k tomuto kroku dříve či později dojde. Převzetí čtyř nemocnic namísto jedné je pro hlavní město samozřejmě ekonomicky přijatelnější varianta. Homolka, Bulovka, Thomayerova nemocnice a podolská porodnice představují zhruba pětatřicet procent všech lůžek ve městě. Podstatný podíl na péči dává metropoli možnost pečlivě nastavit a ovlivňovat její strukturu a systém tak, aby byla nejen komfortní pro pacienta, ale také rozumně rentabilní. Je mi sympatická myšlenka vzájemného doplňování zařízení v rámci holdingu, společný nákup materiálu, léků, rozvrh poskytované péče.
Pacienti z Prahy ani Středočeského kraje se převzetí nemocnic hlavním městem od státu obávat nemusejí. Pro ně se nic nezmění. Pro pacienta není rozhodující zřizovatel, ale kvalita a dostupnost péče. V současnosti si již každý může sám vybrat zdravotnické zařízení, ve kterém chce být ošetřen. Nemocnicím se navíc vyplatí přijmout každého pacienta, který se na ně obrátí. Platby jsou dnes určovány v takzvaném systému DRG, který je zaváděn, jenž přesně popisuje diagnózy a hospitalizace a určuje náklady, resp. platby za ně. Nemocnice tak dostanou adekvátní částku za každého ošetřeného pacienta, což je změna oproti dřívějším paušálním platbám.
Navíc máme před sebou měsíce příprav na samotný převod. Magistrát hlavního města Prahy zpracovává analýzu. Do půli roku dojde k vytvoření přesného harmonogramu převedení. Praha má tedy prostor pro představení ucelené koncepce budoucnosti zdravotnictví v metropoli.
