dovolte mi několik slov (k) oblasti vědy, výzkumu, inovací, které mám v tuto chvíli na starosti. Určitě platí to, že věda, výzkum, inovace jsou důležitou prioritou pro řešení výzev, před kterými naše společnost stojí. Je to zásadní podmínka pro to, abychom budovali ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou, je to předpoklad pro to, abychom zvládli i tu krizi, kterou procházíme, a je to i otázka toho, abychom zvládli společenské krize, kterým čelíme.
Často se tady hovoří o tom, kolik budeme investovat do vědy, výzkumu, určitě je to důležité, určitě budu bojovat za to, aby to bylo co nejvíce, a chtěla bych avšak zmínit, že to není jediné kritérium, protože my se musíme podívat i na to, jak jsou tyto prostředky vynakládány a jak by v minulosti byly vynakládány. Proto naše vláda navázala spolupráci s Evropskou komisí OECD a máme hotový projekt na to, abychom vyhodnotili i ty vynaložené prostředky na účelovou podporu, protože to je to základní, abychom věděli, co nám to přináší, co nám vlastně to přináší při řešení těch společenských výzev, které jsou před námi.
A dalším krokem, který máme v podstatě v tuhle chvíli připraven v základním rámci, je nový zákon, který bude řešit výzkum, vývoj, inovace, transfer znalostí a technologií s tím, že jsou tam i některé oblasti, které nebyly doposud řešeny. Já bych zmínila jednu ze základních věcí, která v tuto chvíli by měla být podstatně více podpořena, a to je transfer. Ve chvíli, kdy máme a měli bychom být (mít) více provázaný základní a aplikovaný výzkum, tak musíme také usilovat o to, aby se maximum výstupu aplikovaného výzkumu promítlo do praktického využití, ale pomoci řešení těch výzev, které jsou před námi. A tomu se říká transfer.
Je to například to, že ty výsledky aplikovaného výzkumu se využijí ve firmách například pro inovace, nebo to je to, když se propojí ty unikátní výsledky aplikovaného výzkumu například s venture kapitálem, a jsou z toho ty úžasné výsledky, které známe od některých našich vědců. Velmi často se však stává, že pro zakládání těchto třeba (nesrozumitelné) firem není odvaha a my musíme vytvořit natolik bezpečné legislativní prostředí, aby opravdu jednotlivé výzkumné organizace vstupovaly do těchto firem, abychom to pojímali tak, že ne, že jdou do rizika, že budou obviněny, že nebudou správci, správnými správci a hospodáři, ale ve chvíli, kdy nebudou aplikovat, kdy nebudou využívat ty výsledky aplikovaného výzkumu, tak je to promarněná příležitost a je to ztráta.
A proto připravujeme zákon, který vytvoří lepší legislativní prostředky a bude motivovat k tomuto využívání, ať již v tomto zákoně, tak i při metodice hodnocení, která je provázaná potom s institucionální podporou. Dalším krokem, který připravujeme, je otázka zlepšení podmínek pro lidské zdroje v oblasti vědy a výzkumu. Tato oblast je spojená s vyšší mobilitou, mobilitou jak mezinárodní, tak i otázky třeba návratu, návratu žen a většího zapojení žen do vědy a výzkumu, kde jsme úplně na jednom z posledních míst.
To není o nějakém feministickém přístupu, ale to, že máme velmi málo žen ve vědě a výzkumu, je o tom, že nedokážeme využívat potenciálu poloviny společnosti. Proto i ve spolupráci s Ministerstvem školství připravujeme nový vysokoškolský zákon, kde řešíme i pozici doktorandů, kdy máme návrh, aby se výrazně zvýšily podmínky, zlepšily i finanční podmínky pro doktorandy ve výši 1,2 minimální mzdy, ale není to jenom o tom. Já si myslím, že je potřeba zajistit i takové podmínky, aby doba doktorandského studia byla započítána jako doba praxe. A stejně tak je důležité, abychom hledali cestu, jak podpořit zejména ženy doktorandky, aby dostávaly i mateřskou dovolenou, aby nebyly handicapovány oproti ostatním a opravdu i v této fázi, v této fázi byly podpořeny.
Stejně tak v tuto chvíli není vůbec řešena otázka etická v oblasti vědy, výzkumu a ukazuje se i s nástupem nových technologií, umělé inteligence, že je to velmi důležité. Vůbec nemáme v tuto chvíli řešenu ani otázkou bezpečnostních zájmů státu v oblasti vědy a výzkumu. A je to problém, protože podle studie některých neziskových organizací nám v citlivých technologických oblastech asi 200 vědců je placeno z čínských zdrojů, je tady mnoho riskantních smluv a i v této oblasti je mnoho, mnoho práce, kterou bychom měli odvést, aby oblast vědy, výzkumu byla v souladu s bezpečnostními zájmy státu.
Určitě potřebujeme v tom našem systému a v návrhu zákona tak připravujeme větší provázanost základního a aplikovaného výzkumu. V minulosti se zvažovaly některé společné projekty mezi Grantovou a Technologickou agenturou a myslím si, že je v zájmu naší společnosti, aby tady byla vyšší provázanost mezi základním, aplikovaným výzkumem, ale právě pak i tím transferem a spolupráci (spolupráce?) s firmami. Mezi cíle, které si klade novela zákona, kterou s kolegy připravuji, je i snížení byrokracie. Máme návrh některých konkrétních kroků, které jsou připraveny tak, abychom naše vědce nezatěžovali v takové míře byrokratickou zátěží, například vyšší flexibilitu a zjednodušení systému podmínek účelové a institucionální podpory.
Oblast vědy a výzkumu by měla mít i zmenšení podmínek a zkrácení procesu veřejné soutěže, protože to i evropská legislativa umožňuje a stávající stav velmi zatěžuje vědce právě proto, že je tam velmi komplikovaný a zbytečně komplikovaný systém procesu veřejné soutěže, a i ta oblast je navržena v tom připravovaném zákoně. Stejně tak nám v tuto chvíli chybí i napojení systémů, informačních systémů základních a agentových registrů s tím systém veřejné správy, stejně tak jako propojení těch informačních systémů vědy a výzkumu s informačním systémem Ministerstva financí.
Já, když jsem přišla na radu vlády, tak tam nebyly napojeny ani informace o předávání výstupu čerpání rozpočtu, přestože je to jeden ze základních nástrojů toho, abychom vůbec ten systém mohli řídit. Velmi důležitá je otázka i v těch soutěžích, přidělování účelové podpory, aby všechny ty procesy byly transparentní, ať už při výběru hodnotitelů, tak i celé ty procesy při poskytování účelové podpory.
Takže to je to, co obsahuje připravovaný zákon, těším se s kolegy na diskuzi o obsahu tohoto zákona, ale chtěla bych prezentovat ještě některé věci, které děláme a které se nám již za poslední měsíce podařily. V tuto chvíli máme připraveno memorandum mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem průmyslu a obchodu, protože spolupráce těchto resortů je samozřejmě nezbytná, ta koordinace mezi například vypisovanými výzvami (by?) v tuto chvíli byla opravdu nedostatečná. Řešíme také otázku velkých výzkumných infrastruktur, kterých tady v minulosti bylo schváleno v počtu jako ve Velké Británii, a je to do budoucna opravdu velká výzva, jak ufinancovat všechny tyto aktivity.
Určitě je pro nás velice důležité, abychom podporovali excelenci a budeme tak činit jak v rámci metodiky hodnocení modulu jedna, tak v rámci například podpory (ERC CZ?), které v tuto chvíli jsou pod Ministerstvem školství a navrhli jsme tam jejich navýšení v rámci rozpočtu pro rok 2023. Ale co je pro nás naprosto zásadní a do budoucna pro celou tuto oblast, je zvýšení participace českých vědců v rámci zejména programu (Horizontu?), to jsou takzvané komunitární evropské zdroje, a musím říct, že Česká republika je velmi slabá v čerpání komunitárních zdrojů obecně i v ostatních oblastech, ale žel to platí pro vědu, výzkum, a proto připravujeme nástroje pro motivace pro vyšší participaci v těchto zdrojích, protože operační programy tak, jak je v tuhle chvíli známe, víme, že do budoucna dlouhodobě nebudou k dispozici.
A my bychom se jako Česká republika - a nejenom v oblasti vědy a výzkumu, měli výrazně zaměřit na to, abychom o tyto zdroje, o které se soutěží v Evropě, které nejsou v té obálce jenom pro Českou republiku, jak známe z operačních programů - ještě více zapojili, abychom v tomto byli aktivní, abychom je uměli čerpat, abychom se zapojovali v případě vědy a výzkumu do těch konsorcií, protože opravdu pro tu naši budoucnost je to nesmírně důležité. A navíc opravdu i v případě toho hodnocení už samotná účast v případě žádostí, úspěšných žádostí, by měla být ohodnocena, protože je vlastně důkazem kvality toho žadatele. V tuto chvíli je pro nás také velmi důležité, abychom se zaměřili na to, co může věda, výzkum poskytnout pro řešení energetické krize. Proto i rada vlády udělala takovou analýzu výstupů, kam jsme investovali do aplikovaného výzkumu pro řešení energetické krize. Týká se to jak kumulace energie, kde je několik velmi nadějných projektů vyvinutých v této chvíli v České republice, obnovitelných zdrojů, je to otázka vodíku, budoucího využití např. vodíku i pro např. skrze elektrolýzu, kumulace přebytečné energie z obnovitelných zdrojů. Je tady opravdu velký potenciál, je to otázka určitě toho, abychom dokázali využít ty věci, které jsou již v pokročilé fázi vývoje, aby se uvedly do praxe a aby nám pomohly i tyto poznatky řešit tuto krizi.
Chtěla bych říci, že v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský rada vlády reagovala i na ty stávající problémy, které řešíme, a definovala několik oblastí, které by měly být v tuto chvíli prioritní. Ať už se jedná o adaptaci na změnu klimatu, protože my nesmíme zapomenout, že vedle té energetické a bezpečnostní krize, kterou řešíme, tak otázka klimatické krize, změny klimatu, bude pro nás, budoucí roky a budoucí generace nesmírně palčivým problémem. A i proto jsme s paní ministryní uspořádaly konferenci, která se zabývala změnou klimatu, a měli bychom se i jako Poslanecká sněmovna tímto tématem výrazně více zabývat, protože tento jev, tato skutečnost bude mít velké dopady jak na ekonomiku, tak na životní prostředí i na kvalitu budoucích generací.
Stejně tak jako jedna z priorit byla stanovena energetická transformace, ale i připravenost na demografické změny. My opravdu musíme řešit v rámci vědy, výzkumu nejenom ty technické problémy, nejenom ekonomiku a průmysl, ale i to, aby věda a výzkum přispívaly vlastně k řešení celospolečenských otázek - např. stárnutí populace. Musíme se více zamýšlet i nad tím, co dělat pro to, aby naše společnost byla odolnější vůči těm hrozbám, kterým dneska čelíme. Myslím si, že těch věcí je celá řada.
V tuhle chvíli bych zmínila ještě některé kroky, které připravujeme i s Ministerstvem zahraničních věcí. Chtěla bych poděkovat za spolupráci i panu ministrovi Lipavskému, protože my máme diplomaty, kteří se zabývají vědeckou diplomacií, ale tito doposud nebyli koordinováni a my chceme a pracujeme na tom, aby všichni diplomaté, kteří vyjíždějí, měli oblast vědy a výzkumu ve své agendě, aby na to byli připraveni. Nejenom ti v tuto chvíli jenom čtyři vědečtí diplomaté, ale aby byli připraveni i ostatní diplomaté, aby opravdu byli takovým dobrým spojníkem mezi Českou republikou a zeměmi, ve kterých Českou republiku reprezentují a připravujeme pro ně i zázemí a informační systém, který budou moci využívat.
Jak již jsem říkala, naprosto klíčové pro nás je nejenom to, kolik budeme dávat do vědy, výzkumu, ale jak tyto prostředky budeme využívat. Proto i dnes jsme seděli s představiteli NERVu a definovali jsme si dvě oblasti, které jsou v tuto chvíli klíčové. Je to oblast transferu a vytvoření prostředí takového, aby se v maximální míře využívaly výsledky aplikovaného výzkumu. Aby opravdu vznikaly spin-offy (?), aby opravdu se využívaly výsledky. A druhá oblast je vlastně motivace firem, aby investovaly více do vědy, výzkumu. Když se podíváte na ten rozpočet na vědu, výzkum, tak vlastně ze 40 % jsou to veřejné zdroje, ale ze 60 % jsou to zdroje soukromé. A my musíme ještě více motivovat firmy, aby investovaly do vědy a výzkumu a víme, že tady máme mnoho zahraničních firem a my jako vláda jsme si dali za cíl i vytvořit podmínky pro to, aby reinvestovaly do této oblasti, aby opravdu se nevyváděly výnosy, zejména zahraničních firem, aby bylo reinvestováno i právě do těchto oblastí, které budou vytvářet ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou a budou opravdu naši zemi činit konkurenceschopnou.
Tolik velmi krátce z té mé oblasti a děkuji vám za pozornost.
