Podívejme se na to, jak tento chytře vymyšlený stroj na peníze pro majitele cukrovarů vlastně funguje. Je to neuvěřitelné, ale i ve 21. století může existovat v Evropě systém centrálního plánování celé jedné komodity. Cukr zkrátka není komoditou, která se svobodně vyrábí a obchoduje, jako třeba rohlíky nebo chléb nebo automobily. Je to komodita kompletně od A až do Z regulovaná. Regulace je založena na tzv. kvótovém systému, kde každému státu EU je centrálně stanoveno, kolik může vyprodukovat cukru. Pokud se vyrobí cukru více, tak stát zaplatí pokutu.
Když před 2 lety Česká republika předsedala Radě EU, zvolila si jako slogan svého předsednictví heslo: "Evropu sladíme". Byl to takový hezký, český, trochu švejkovský dvojsmysl. Realita je ale taková, že se v celé EU nesladí, ale "solí cukr". Výsledkem poslední "cukerné reformy" z roku 2006 je to, že se Evropská unie stala z vývozce cukru čistým dovozcem. Těžce to samozřejmě dopadlo i na Českou republiku. Z cukrovarnické velmoci, kterou bylo Česko a předtím Československo a ještě předtím Rakousko-Uhersko více než 100 let, jsme se dostali do situace, kdy musíme cukr dovážet.
České cukrovary přitom nepodlehly férové konkurenci, ale záměrné nepřátelské regulaci ze strany EU. Prvním krokem k dnešnímu neradostnému stavu byl samotný vstup ČR do EU, který vedl k nastolení nesmyslného "kvótového" systému u nás s extrémně nízce stanovenou kvótou. Druhým krokem potom byla reforma z roku 2006, která umožnila majitelům cukrovarů za evropské peníze zbourat cukrovary. U nás to odnesl například cukrovar v Hrochově Týnci.
Nyní po takto pojaté reformě se cukerný průmysl v celé EU radikálně zmenšil a jeho celková produkce poklesla. Hlavní produkční kapacity ale zůstaly v západní Evropě, což byl smysl celé akce. Pokud nějaký cukrovar zůstal ve střední a východní Evropě, tak jsou to zpravidla ty, které vlastní západoevropské velkocukrovary, které ovládají celý evropský trh. A spotřebitel? Ten to všechno zaplatil v podobě vysoké ceny cukru a ještě v daních, které byly využity na celý ten slavný dotační cirkus.
Je čas říci tomuto systému NE a celý kvótový systém zrušit. Cukr se musí stát svobodnou komoditou, která se bude moci svobodně vyrábět a svobodně obchodovat. Takový systém bude daleko levnější než systém současný a bude také spravedlivější. Cukr se bude vyrábět tam, kde se to bude skutečně vyplácet a nikoliv tam, kde si to někteří politici ve spolupráci s majiteli velkých cukrovarů vylobují.
