Je krajská zdravotní péče na nejvyšší možné úrovni? Na tuto otázku se bude snažit nalézt odpověď následující článek.
Již se Vám asi také stalo, že jste řešili nějaký zdravotní problém. A pokud odstranění problému vyžadovalo operační zákrok, tak se nedalo nic dělat, a Vy jste smíření se stavem věcí zamířili do nemocnice. A ejhle. Tady jste narazili. Pokud operace představuje takový „banální“ zákrok, jakým je třeba operace tříselné kýly, tak najednou zjišťujete, že je času dost a dost. Jak jinak si totiž vysvětlit několikaměsíční čekání na operaci? Těch několik měsíců pak žijete ve strachu, aby se situace nezhoršila a nedošlo k vážnější komplikaci a ohrožení Vašeho života. A tou může být třeba uskřinutí střevních kliček v kýle a s tím spojená neprůchodnost střev nebo zánět pobřišnice.
A co třeba CT vyšetření nebo vyšetření magnetickou rezonancí? I na taková banální vyšetření čekáte několik měsíců. A já se ptám: „Je důstojné, aby občan našeho kraje čekal na zákrok déle než 1 týden? Kdo má zájem na tom, aby případné onemocnění nebylo včas odhaleno a léčeno?“ Vždyť prevence, příp. včasné odhalení onemocnění je nejúčinnějším způsobem, jak o své zdraví pečovat a jak zvýšit pravděpodobnost úplného vyléčení.
Současné vedení kraje a města se pře o to, zda stavět zcela novou Nemocnici na zelené louce. Tento „donkichotský projekt“ nemá v současnosti naději na úspěch. Kdyby raději vedení našeho kraje místo nesmyslné a neúčelné diskuse cílilo na urychlenou modernizaci areálu nemocnice a na vybavování jednotlivých pracovišť těmi nejmodernějšími technologiemi a přístroji, jaké jsou na naší zeměkouli k dispozici.
Návod na zlepšení kvality poskytované lékařské služby je přitom prostý. Pokud budeme ruku v ruce se zkvalitňováním vybavení nemocnic důstojně pečovat také o lékařský personál. Je nutné se zamyslet nejenom nad výší finančního ohodnocení jejich náročné práce a nad výší jejich pracovního úvazku, ale také nad pracovním prostředím, ve kterém vykonávají svoji činnost. Jak je možné, že si nedostatkových zdravotních sester vážíme tak, že jsou nuceni využívat sesternu bez oken a tedy bez přirozeného osvětlení? „Kdo z nás by chtěl pracovat v takovém psychiku ovlivňujícím prostředí?“ A přitom stačí tak málo. Zvlášť, když jsou na příslušném podlaží sklady a další technické místnosti s okny. Ale to by nejdříve zdravotní sestra nesměla být chápána jako méněhodnotná zdravotnická profese. Zdravotní sestra, která musela studovat 4 roky na střední škole a následně byla ještě nucena studovat vysokou školu a absolvovat celoživotní vzdělávání. Zdravotní sestra, bez které se neobejde žádné lékařské zařízení, zdravotní sestra, která se stará o své pacienty jak nejlépe umí. Zdravotní sestra, která pracuje 12 hodin denně, ve dne, v noci, o svátcích a ve dnech pracovního klidu. Pokud si budeme našich nezastupitelných zdravotních sester více vážit, připravíme jim důstojné pracovní prostředí a zhodnotíme jejich náročnou práci také finančně, nebudeme muset v budoucnosti čelit nedostatku tohoto zdravotnického personálu.
A jedna perlička na závěr. Dne 8.9.2016 zavítal ministr financí Andrej Babiš do Pardubické krajské nemocnice. Prohlédl si zmodernizované radiodiagnostické oddělení a plicní oddělení v Multioborovém pavilonu. Přítomným zaměstnancům nemocnice se od pana ministra dostalo příslibu zvýšení mezd. Ředitelka Pardubické krajské nemocnice paní Ivana Urešová tento předvolební tah pana ministra ihned uvedla na pravou míru, když se k přítomným zaměstnancům naklonila se slovy: „na to zapomeňte!“.
