Mezi kauzy, o kterých můžeme tvrdit, že v nich novináři svoji investigativní funkci beze zbytku splnili lze zařadit např. kauzu úplatků ve Středočeském kraji (kauza „Rath“), kauzu „Nagyová“ a kauzu „Čapí hnízdo“. Některé kauzy ale nebyly správně rozkryty a interpretovány našim občanům. Vezměme si například kauzu OKD.
Prodej tehdy ještě státního majetku měl být uskutečněn formou výběrového řízení nebo dražby, kdy by případní zájemci přihazovali k určené minimální ceně. Pokud bych tedy přešel, že pan Bakala získal OKD za nepřiměřeně nízkou cenu, tak již nemohu zavírat oči nad neplněním závazků deklarovaných v uzavřené kupní smlouvě mezi státem a společností vlastněnou panem Bakalou. V této kupní smlouvě, podepsané tehdejším ministrem financí panem Bohuslavem Sobotkou, má být dle dostupných informací deklarován závazek kupujícího na bezplatný převod bytového fondu společnosti OKD na stávající uživatele těchto bytů, tedy horníků a zaměstnanců této těžební společnosti. Doposud však k naplnění tohoto závazku ze strany pana Bakaly nedošlo. Z toho vyplývá, že je něco špatně. Pokud byl tedy ve zmíněné smlouvě skutečně garantován bezplatný převod bytů na uživatele, nejzazší termín, kdy by k tomuto převodu mělo dojít, záruky kupujícího, že svému závazku dostojí (např. bankovní garance) a případné sankce, tak si neumím představit, že doposud, tj. 12 let od podpisu výše uvedené kupní smlouvy nejsou horníci na Ostravsku majiteli užívaných bytů.
Z dostupných zdrojů víme, že pan Bohuslav Sobotka studoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde v roce 1995 také promoval. Jako vystudovaný právník tedy musí přesně vědět, jak má vypadat kupní smlouva a jak formulovat garance v takové smlouvě. Pokud tedy pominu skutečnost, že kupní smlouvu na prodej společnosti OKD podepisoval vystudovaný právník, tak je také důležité připomenout, že všechna ministerstva mají zřízená svá vlastní právní oddělení, Ministerstvo financí nevyjímaje. Právníci, kteří na tomto odboru působí, tak mají povinnost zkontrolovat všechny smlouvy uzavírané domovským ministerstvem.
A co z výše uvedeného vyplývá? Jako první se nabízí totální amatérství a neschopnost tehdejšího vedení ministerstva vykonávat manažerské funkce. A je otázkou, zda příčinou by v takovém případě byla absolutně nulová pracovní praxe zodpovědné osoby (pan Sobotka vstoupil do funkcí ve státní správě ihned po absolvování školy) nebo její chybějící schopnosti. Druhou a výrazně horší možností by mohl být fakt, že uzavření nevymahatelné smlouvy již bylo tím prvotním záměrem. Že to takto bylo dopředu domluveno a že za to „někdo“ obdržel patřičnou odměnu.
Občané mlčí. Co se to stalo s naším národem? S národem, který v listopadu 1989 vyšel do ulic, aby tehdejšímu vládnímu režimu demonstroval svoji nespokojenost s jeho politickou zlovůlí. Kde jsou Ti občané, kteří cinkali klíči na náměstích v celém Československu? A, kdo za to může, že občané mlčí? Splnili novináři svoji investigativní funkci ve společnosti? Na tyto a další otázky, ať si odpoví každý občan sám.
Informace o privatizaci OKD např. v článku tady: http://a2larm.cz/2015/05/privatizace-okd-deset-let-pote/.
