ODS Brno-město vydala tiskovou zprávu ohledně tzv. komerčního zastřešení budoucího nového nádraží, ve které vedení města Brna pokládáme tři otázky. Odpovědi však, zdá se, činí představitelům města Brno potíže. Jako poslední se snažil pan náměstek Oliver Pospíšil (ČSSD).
Nové brněnské nádraží bude bezpochyby jednou z nejvýznamnějších staveb moravské metropole za posledních 100 let. Jeho podoba vzešla z mezinárodní architektonické soutěže vypsané městem v roce 2004. Vítězný návrh zamýšlel nad nádražím lávku. Po nějaké době byla lávka zavržena a zpracovatel projektové dokumentace, Správa železniční a dopravní cesty, ji nahradil záměrem tzv. komerčního zastřešení nádraží. No, proč ne. Není od věci, aby nádraží bylo zastřešeno a zastřešení komerčně využito. Jenže okolnosti této změny jsou poměrně záhadné. Záhadnou cestou totiž padla volba na jeden konkrétní projekt komerčního zastřešení. Je jím obří komerční stavba pojmenovaná podle bájného brouka „Scarabeus“. Navrhla ji firma FA PAROLLI, s.r.o.
Scarabeus má být sedmipatrová budova vysoká 40 metrů s půdorysem 350 x 230 metrů. Kolejiště nového nádraží bude samo o sobě 7 metrů nad zemí. Obrovská stavba Scarabea musí být vyzdvižena nad kolejiště, to je asi 15 metrů nad zem. Technicky náročné nosné konstrukce pro tak velkou stavbu, jako je Scarabeus, se musí stát součástí stavby nádraží. Protože původní projekt nádraží se stavbou Scarabea nepočítal, musí se do něj tyto nosné konstrukce nyní dodatečně zapracovávat. A to znamená navýšení nákladů na zpracování projektu nádraží. Proto jsme položili vedení města tři otázky, které nyní pro přehlednost zopakuji:
- Kdo je objednatelem studie či projektové dokumentace „Komerční zastřešení osobního nádraží v Brně“ zpracované firmou FA PAROLLI, s.r.o.?
- Kdo hradí náklady na její zapracování do projektové dokumentace EUROPOINT Brno?
- Na základě jakého procesu byla k zapracování vybrána právě tato studie či projektová dokumentace?
Správa železniční a dopravní cesty, která zpracovává projekt nového nádraží, je stejně jako město Brno veřejnou organizací a jako taková se musí řídit zásadami transparentnosti. Odpovědi na naše otázky však přesto stále nejsou k dispozici. A představitelé města Brna? V podstatě jen mávají rukou. Náměstek primátora Oliver Pospíšil (ČSSD) k tomu napsal „Představitelé města informace podávají. Odpovědi ale musí chtít někdo slyšet a ne mlžit…“. A jaké že to informace podává pan náměstek? Na otázku č. 1 odpověděl „město ne“, na otázku č. 2 odpověděl „město ne“ a na otázku č. 3 pro změnu odpověděl „město ne“. No tedy pane náměstku, to jste se rozepsal, jen co je pravda…
Ještě v srpnu 2009 se v materiálech Správy železniční a dopravní cesty uvádí, že zapracování projektu Scarabea do projektu nového nádraží „…si vyžádá zvýšené finanční náklady na dodatečné projekční práce a následně na realizaci. Po jejich vyčíslení uplatní SŽDC požadavek na příspěvek u statutárního města Brna za tuto vyvolanou změnu řešení.“ Tak tedy, kdo uhradí tyto zvýšené náklady? Konalo se vůbec nějaké výběrové řízení na podobu komerčního zastřešení, nějaká forma architektonické soutěže? Jestliže ano, účastnilo se město formulace podmínek soutěže a jak? Jestliže ne, vadí to panu primátorovi a jeho náměstkům za ČSSD?
Proč tyto otázky kladu zrovna vedení města Brna? Z více důvodů mají daleko přímější cestu k takovým informacím. A jak jsem již uvedl, nové nádraží je nepochybně jednou z nejvýznamnějších staveb ve městě Brně za posledních 100 let. Je nepřijatelné, aby představitelé města odbývali tyto otázky „košatými“ odpověďmi typu „město ne“. Člověka to vede k závěru, že nezájem představitelů města o projekt komerčního zastřešení je úmyslný. Že by s ním přeci jen měli něco společného?
P.S.: za přečtení rozhodně stojí komentáře k tématu od Víta Blahy: Pleju len a Ani slepý, ani hluchý a s chápáním také žádné problémy…
