já se pokusím k tomu dnešnímu návrhu zákona také něco říct. Přiznám se, že včerejší den byl takový smutný den pro mě, po těch pěti hodinách nakonec ten výsledek je nijaký, a musím říct, že já se neobávám ani snad těch příštích třech čtyřech měsíců, ale spíš podzimu a následující zimy, kdy doběhnou různé platební neschopnosti, ty druhotné a podobné věci a bude normální výpadek z výběru daní. Nechci nikoho strašit, ale prostě ta situace tady bude velmi komplikovaná.
Co mě velmi mrzelo a ty argumenty tady padaly, jak obce zbohatly, jak si nasyslily, nashromáždily na účtech peníze, tak pravda to není. Ti, kteří byli poctiví, kteří chtěli rozvoj svých obcí, tak investovali a mají rozinvestováno i letošní rok a budou mít velké problémy ty investice doplatit nebo nějak se s nimi vypořádat. Takže kdo syslil, choval se jako starosta, jako zastupitelstvo, jako rada špatně, kdo investoval, choval se dobře, ale potrestán bude ten, divte se, ten, kdo se choval dobře. Pro mě je to, řekl bych, velké poučení - nemám rád to slovo, ale poučení to je, že příště člověk nesmí být tak naivní a představovat si, že jsme s vládou, se státem na jedné lodi. A mělo by to tak být, že jsme na stejné lodi.
Ale teď mi dovolte, abych se vyjádřil tady k tomu návrhu, který máme před sebou. Víte, ono když se na to podíváte s chladnou hlavou, tak obce jsou tu stovky, stovky let a vždycky prošly nějakou dobou lepší, horší a tím, že tady dneska jsou, tak se ukazuje, že to nakonec zvládly. A zásadní rozdíl tady vidím v jedné věci mezi tím, co vlastně riskujeme přijetím senátního návrhu, v tom, že vlastně ti lidé, kterým chceme pomoct, ten střední stav, ti živnostníci, ti ty tři měsíce neměli nic, kdežto obce samozřejmě, až na to pokrácení, které ještě přijde, prostě nějaké peníze pořád mají, jsou na tom lépe a rozhodně říkám znovu, ono se to stabilizuje, až skončí tato podpora, tento balíček, ale na druhé straně přinese to další druhotné jevy, kterých já se obávám víc než tohoto pokrácení rozpočtu v té dani ze závislé činnosti fyzických osob.
Možná je to k zamyšlení, aby si vláda uvědomila, že ona proklamace, že obce dýchají se státem, že jsme jeden organismus v rámci republiky, že by se měla lépe naplňovat. Já si myslím, že ano. Tendence vždycky toho silnějšího, což v tomto případě je vláda, je prostě vzít si tam, kde něco je, a prostě vyřešit problém tím, že ho zaplatí někdo jiný, tak to já vnímám jako velmi nedobrý postup. Vždycky říkám, když někdo něco nařídí, tak by měl platit. Nakonec moc dneska samozřejmě, ať to vezmeme, jak to vezmeme do důsledku, je to, když máte peníze a můžete něco realizovat. To tak je prostě. Můžeme tady říkat, že to je jinak, ale v realitě je to takto, a vláda toho beze zbytku využila. Já si myslím, že paní ministryně i ostatní ministři a i vládní koalice moc dobře ví, co se tady včera dělo, že to není férové vůči těm obcím. Není, protože obce nemůžou jako stát si prostě natisknout bankovky, když to přeženu, nebo zvýšit si státní dluh, protože jsme vázáni některými pravidly. Padlo tady, že obce si mohou vzít dluhopisy. Ony by si je braly, kdyby to bylo výhodné, akorát že ten proces, který tam je, je velmi složitý a rozhodně výhodnější by bylo vzít si klasický úvěr anebo nějaký jiný peněžní zdroj.
Takže já musím za sebe říct, a možná mluvím i za víc členů naší Občanské demokratické strany, že já podpořím v tomto případě poslanecký návrh, i když se mi to říká těžce. Podpořím ho, protože ti lidé, kteří jsou vázáni na tu podporu, tak to jsou lidé, kteří v tuto chvíli nemají nic. My, obce, ještě něco máme a doufám, že vláda a vládní koalice nebude postupovat tímto způsobem dále, protože by se mohlo stát opravdu, že nebudeme mít také nic. Takže podpořím poslanecký návrh, ten senátní podpořit nemůžu, protože opravdu si myslím i po odborné debatě, že by skončilo vyplácení té podpory. A to si myslím, když to zvážíme všichni, si nikdo z nás nepřeje, protože pak by ona deklarovaná podpora byla jenom deklarovanou podporou státu, i nás obcí a krajů, to je potřeba říct, a vlastně nebylo by to myšleno vážně.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost.
