já se také pokusím vyjádřit k návrhu tohoto zákona a dovolte mi několik takových obecných poznámek. Já vím, že to je těžká materie, odborná, že málokdo se v tom vyzná, ale já jsem chtěl hovořit o tom, že v tuto chvíli jsem velmi rád, že Sněmovna, řekl bych, zařadila tento bod do programu. A já vám řeknu proč.
Víte, celý vlastně ten problém, který my tady máme, se nazývá dekarbonizace a odchod od uhlí z hlediska energetiky. A já musím říct, že v tuto chvíli naším největším nepřítelem a společným nepřítelem - není to tak, že my bychom měli rozdílné názory - je čas. Já tady nechci strašit, už jsem to udělal několikrát a pořád si myslím, že někteří, a nemyslím vás, ale někteří naši spoluobčané, různí aktivisté, pořád nechápou, jaký problém se na nás valí.
Když se podíváte na grafy ČEPSu, tak zjistíte, že pokud se něco
nestane, tak za tři roky, v roce 2028, máme velký problém v tom, že
nebudeme mít dostatek proudu na celých 24 hodin. Ty řeči, že to někde
koupíme, že Evropa je solidární, tak na ty zapomeňte. Když koupíme a
budeme mít štěstí, tak to bude drahý jako čert a většinou nekoupíme nic.
A já se nechci dožít toho, že tady budeme zavádět regulační stupně a že
se budeme prostě chovat jako před třiceti, čtyřiceti lety za komunistů,
kdy byly uhelné prázdniny, kdy se vypínal proud, protože ho nebyl
dostatek. A to prostě... Tohle to si dovolit nemůžeme.
A proto jsem rád, že tady došlo k dohodě, protože ten plyn je s jednou možností (Je jednou z možností?), jak překlenout to období, než se nám podaří dostavět jaderné zdroje, které podle mě jako jediné stabilní zdroje, nebo skoro jediné, abych byl přesnější, splňují vlastně požadavky na bezemisní energetiku. A fakt to bude ještě trvat, vždyť si vzpomeňte - plán je to rok 2036 jako náhrada prvního reaktoru a zapomínáme, že ty reaktory v Dukovanech mají taky nějakou životnost, která se blíží ke konci, a myslím si, že budeme ještě muset všechno dělat pro to, aby chvilku jely, protože prostě ty zdroje nemáme. A říkat, že uhlí je fuj je krásná věc, ono mezi námi ten plyn je taky fuj, co si budeme vyprávět z hlediska ekologie, ale prostě musíme, když děláme nějakou změnu, tak musíme mít jistotu toho, že ta změna dopadne pozitivně a nebude mít vedlejší negativní následky. To znamená nedostatek proudu.
Tak proto jsem rád, že tady k tomu dneska docházíme, a jsem rád, že se tam podařilo dostat i do těch pozměňovacích návrhů, kterých jsem tedy obecně příznivcem moc nebyl, když jsme projednávali ten lex plyn, ale pochopil jsem, že to je nutnost, a já jsem to říkal i v některých svých řečech, že OZE III jsme udělali, že to je dobře, nicméně že se k tomu budeme vracet. A to už se vracíme teď a myslím si, že je to potřebné a nutné.
Takže chtěl bych poděkovat všem, kteří se na tom podíleli. Chtěl bych poděkovat Ministerstvu průmyslu a obchodu, jak panu ministrovi, tak jeho vrchním ředitelům a úředníkům, protože ten materiál připravili dobře. Dobře to projednali s námi, ta jednání nebyla jednoduchá, utkali jsme se tam v některých pozměňovacích návrzích docela natvrdo. Já je nebudu komentovat, já si myslím, že všichni víme, o čem to je, nechci tady rozviřovat vášně a dělat to nebudu.
A poprosil bych vás, až budete hlasovat, abyste se dívali na stanoviska hlavně hospodářského výboru a ministerstva, protože tam, kde nejsou, řekl bych, souhlasná nebo neutrální stanoviska, tak tam něco asi úplně v pořádku nebude. Takže pojďme do toho. Já vám moc děkuju a věřme tomu, že budeme všechno dělat pro to, abychom tu dobu, jak já říkám, do výstavby nových jaderných bloků přežili bez ztráty kytičky.
Děkuju vám za pozornost.
