Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení přítomní,
18. září jsme přinesli sem do sněmovny prvních přibližně 36 tisíc podpisů pod naší peticí, v níž se uvádí, že odmítáme přijetí návrhu zákona o majetkovém vypořádání státu s církvemi, tzv. církevní restituce, neboť stále nevíme, jaký majetek a pozemky mají být církvi vráceny a do jaké míry má na tento majetek církev oprávněný nárok. V textu petice také připomínáme současnou složitou ekonomickou situaci země a vyslovujeme obavy spojené s negativním vlivem tak vysokého tzv. vypořádání například na financování školství, zdravotnictví, ale i vědy a výzkumu, či zajištění bezpečnosti občanů.
Podpisy jsme začali sbírat, pokud si dobře vzpomínám, od 6. srpna, a k dnešnímu dni, tedy za necelé dva měsíce, jich už máme téměř 40 tisíc. Petici podepisovali lidé napříč politickým spektrem. Z rozhovorů s nimi, ale i z dopisů a mailů, které nám stále přicházejí, víme, že nemálo z nich je i věřících. To v čem se všichni shodují, je pochybnost, zda jsou tzv. církevní restituce spravedlivé.
Nezodpovězených otázek je totiž stále mnoho a upřímně řečeno nevidíme téměř žádnou snahu je vyjasňovat. Vždyť dokonce ani ze sněmovního tisku není jasné, jaký konkrétní majetek je nárokován. Ohromná výše tzv. vypořádání v řádu mnoha desítek miliard navozuje i otázku, kdy vůbec církev, týká se to zejména katolické, takový majetek vlastnila (vždyť i v daleké historii držela většinu majetku pouze ve správě), zda návrh nejde za hranici Masarykovy a Švehlovy pozemkové reformy a Benešových dekretů. Mnohá podezření navozuje například i extrémně vysoké ocenění zemědělské, lesní i zastavěné půdy.
To vše občané vnímají, a proto podpisů pod naší peticí rychle přibývá. Ostatně názor lidí na tzv. církevní restituce zřetelně ukazuje i řada průzkumů veřejného mínění, proti nim je stále kolem 80 procent dotazovaných. Rád bych tedy věřil, že názor většiny občanů bude také ve sněmovně vyslyšen a respektován. Už proto, že takový rozsah majetku církvím ve svém volebním programu neslibovala žádná ze stran zastoupených ve sněmovně. Legitimita takového kroku nám tedy připadá jako nulová.
Závěrem bych rád položil následující otázky. Cítím to jako povinnost vůči těm, kteří petici podepisovali.
Mají alespoň poslanci seznam majetku určeného k tzv. vypořádání? V případě, že ne, neměli by ho vyžadovat? A neměla by ho znát i veřejnost, která celý ten podnik financuje? Vždyť, co na takovém seznamu může být tajného?
A druhá otázka zní: Proč jsou pozemky – zemědělské, lesní i zastavěné oceněny tak vysoko, když praxe v České republice je zcela jiná?
Děkuji vám za pozornost a možnost vyslovit se k této problematice.
Reakce na tvrzení Ing. Štíchy, že návrh zákona o tzv. církevních restitucích definuje jen podmínky vydávání majetku, a proto není k dispozici žádný seznam tohoto majetku:
Takzvané vypořádání majetku je v návrhu konkrétně vyčísleno. A jestliže je něco konkrétně vyčísleno, musí tu být něco konkrétního, co bylo vyčísleno. A já si nedovedu představit nic jiného než konkrétní majetek, který lze zařadit do seznamu. To si občan samozřejmě těžko vyhledá v pozemkových knihách. Zřejmě existují důvody, proč se to tak tají… Chci tím znovu obrátit pozornost k otázkám, které jsem položil na počátku – tedy k potřebě zveřejnění seznamu »vypořádávaného« majetku a přecenění pozemků.
