Takže jaký je plán? Mluvit o tom, že má Andrej Babiš odstoupit? Tedy žádný? Ale ten plán máme všichni rovnou před očima. Naposledy nám ho předvedl spolek Milion chvilek. Tím pádem jsou všichni, kdo žijí v této zemi, kdokoliv, připravení uvěřit, že změna je možná, a ochoten pro ni něco udělat. V posledních týdnech po celé zemi vyšly do ulic statisíce lidí. Proč? Protože hrstka aktivních mladých lidí v čele s Mikulášem Minářem si prostě řekla, že už toho má dost, a svojí energií strhla statisíce dalších. Tohle je možné i v celostátní politice - a nejen v ní. Před šesti lety se v Praze 7 naštvalo pár lidí a řeklo si, že nechce předraženou radnici. A pak vyhráli volby a pak je vyhráli znovu s 55 %. A díky důvěře, kterou dostali v celé Praze, umožnili změnu a dnes se k lepšímu proměňuje celé naše hlavní město a to bez Andreje Babiše a jeho strany. A díky důvěře, kterou dostali v celé Praze, vznikla skupina lidí, kteří v sobě mají energii, nadšení a poctivost, a jejich sousedé to pochopili. Takových lidí je po celé zemi mnoho. Buď již jsou v politice na komunální či jiné úrovni, nebo jsou prostě jen aktivní součástí občanské společnosti.
V naší zemi musí vzniknout síť lidí, kteří něco udělají, když půjde do tuhého. Tito lidé přinesou naději. Politika vedoucí ke změně je v lidech, v široké mase podporovatelů, dobrovolnících, v nadšení. To je jediná možnost, jak porazit populisty a prezidenta na Hradě. To je cesta, jak porazit stamiliony korun, které tito lidé lijí do volebních kampaní. To je cesta, které se tihle kazisvěti doopravdy bojí. Noví a nadšení lidé budou mluvit se svými sousedy a přesvědčí je, že změna je potřebná a možná. Mohou vstoupit do politiky s čistým štítem. Někteří z nich zůstanou u dobrovolničení a budou rádi, že pomohli. Z jiných se stanou poctiví zastupitelé, starostové, primátoři, hejtmani či poslanci. Chceme, aby v téhle zemi doopravdy bylo líp? Pusťme mezi sebe nové tváře.
Ptáte se, konkrétně jak dál? Čekají nás troje důležité volby - krajské, sněmovní a prezidentské. Nejdřív je třeba prosadit změnu v těch krajských. Času je velmi málo, budou už příští rok na podzim. Ať se do nich vytvoří jakákoli společenství a koalice, musí mít jedno společné - energii a naději. A tu symbolizují právě lidé, o kterých jsem předtím mluvil. A my pomůžeme, jak budeme umět.
300 000 lidí přišlo na Letnou díky hrstce. Hrstka nadšených lidí pohnula Prahou. Jeden či dva tisíce odhodlaných mohou pohnout celou Českou republikou. Krajské volby jsou vlastně ty nejtěžší. Nebude to jednoduché, ale musí vyslat signál, že to jde. Ten signál bude důležitý pro volby sněmovní, které přijdou za další rok. A nedělejme si iluze. Pokud přinesou výsledek, který prezidentu Miloši Zemanovi a lidem kolem něj nepůjde pod nos, budou jej sabotovat až do konce prezidentova volebního období. To je velmi důležitý moment. Ale to musíme vydržet. Až Miloš Zeman odejde, bude stěžejní, kdo bude po něm zvolen prezidentem, zda přestane společnost rozdělovat a začne ji konečně spojovat.
A mám ještě jeden úkol na srdci pro všechny z nás, co tu dnes sedíme. Říká se: kdo, když ne my, a kdy, když ne teď. Pojďme srovnat volební hřiště, aby se hrálo fair play. Kdysi totiž měly velké politické strany dojem, že svou dominantní pozici v politice zabetonují zavedením extrémně výhodného systému pro velké strany. Ty ve volbách získávají v podstatě všechny propadlé hlasy. Jinými slovy, strany opoziční smlouvy naklonily volební hřiště jako Sněžku, menším soupeřům natrvalo vylosovali branku dole pod kopcem. Jenže dnes do toho kopce hrají všichni s výjimkou hnutí ANO. Pojďme si jasně povědět, jaký dopad má toto dávné a nehorázné rozhodnutí dvou dominantních politických stran. Hnutí ANO ve volbách získalo 29 % hlasů, má ale 39 % poslanců. A to není vše. My, demokratické strany, jsme o této hrozbě před volbami dobře věděli, ale nebyli jsme jí schopni čelit tím, že bychom spolupracovali. Dnes jsme mohli mít úplně jinou vládu. A za to Andrej Babiš nemůže. Takže to nejmenší, co můžeme udělat, je upravit zákon tak, aby z propadlých hlasů všichni dostávali stejný díl. Není na co se vymlouvat. Pojďme odhodit soupeření a odhlasovat úpravu systému tak, aby byl fér.
Dámy a pánové, závěrem chci zopakovat, že plán existuje. Je jednoduchý - najít nejlepší sousedky a sousedy, ukázat, že změna je možná a získat je pro naši věc, spolupracovat, nadchnout lidi v této zemi a vyhrát s nimi volby. A to je realistický plán.
Děkuji.
