Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové,
budu ve svém vystoupení stručný a pokusím se přímo upozornit na jednotlivé pozměňovací návrhy, které z mého pohledu by mohly původní záměr předkladatele destruovat a také nám přinést více negativ než užitku.
Na začátek bych jen zmínil, že skutečně, jak tady už zaznělo, a jsem moc rád, že po tří až čtyřletých útocích na předchozí zákon o veřejných zakázkách a na transparentní novelu, o které se rozšířil mýtus o tom, že se musí soutěžit kvůli zákonu jen na cenu, tak konečně se začíná opakovat, že to tak není a že to nebylo zákonem, ale bylo to výkladem a podmínkami dotačních programů.
Přesto i při přípravě tohoto zákona a při argumentaci pro to, proč je potřeba ho přijímat, tento argument byl zmiňován a také se promítl do toho, že se přímo definovalo více možných kvalifikačních kritérií, kvalifikačních úprav, ale v podstatě došlo jenom z mého pohledu k rozvedení už stávající možnosti v zákoně.
Další věcí, která v zákoně je uvedena a která z mého pohledu je sice líbivá, hezká, ale pochybuji o její funkčnosti s odkazem na to, jakým způsobem bylo nakládáno se soutěžemi na cenu, je tzv. blacklist. Nějak si nedovedu představit, že obce, ale i ostatní zadavatelé, kteří neměli tu odvahu a sílu soutěžit nejen na cenu, ale zapojit i další kvalifikační kritéria, tak teď budou mít tu odvahu, že budou vyřazovat jednotlivé uchazeče o veřejné zakázky s odůvodněním, že jim v minulosti nevyhovovali, neuspěli, odvedli nekvalitní práci. Dokud tam nebude pravomocný rozsudek, který bude přesně definovat pochybení, tak si myslím, že si nikdo nedovolí žádnou takovou firmu vyloučit. Jen pro dokreslení, tato možnost už byla v zákoně o veřejných zakázkách, tato pravomoc vyloučit firmy byla na Ministerstvu pro místní rozvoj a celkově jich bylo vyloučeno za ty roky kolem deseti, pokud si správně pamatuji.
Co v zákoně také je a bohužel z mého pohledu nepřináší větší transparentnost, byť si myslím, že s využitím současných technologií je na místě a paní ministryně Jourová, která původně mluvila o tomto zákoně a která na začátku byla u jeho přípravy, byť ta byla zdržena přípravou tou, řekl bych, takřka zbytečnou novelou, tak je zvyšování dalších limitů, a to, že se tehdy zmiňovalo, že zjednodušení zákona a snížení administrativních požadavků umožní registr smluv, teď je otázka, jestli, když registr smluv sice schválen je, ale znovu je otevřen a myslím, že je velké riziko, že po projednání ve výborech i na plénu z něho zůstane torzo, jestli tato berlička ještě je pro zákon o zadávání veřejných zakázek použitelná.
Co mě osobně se ještě hodně nelíbí, je zvednutí limitu pro zjednodušené podlimitní řízení z deseti na padesát milionů. Sice předkladatelé říkají, že to vlastně nic moc neznamená, ale to jsme slyšeli i u toho, když se rušila povinnost zrušit veřejnou zakázku v případě jednoho dodavatele, a během jednoho roku jsme si dobyli páté nejhorší umístění v Evropě tím, že se v České republice soutěží až třetina veřejných zakázek, kdy ji vyhrává jeden uchazeč ve výběrovém řízení. A samozřejmě, že to vyvolává různé pochybnosti a tady navážu i na předchozí vystoupení pana kolegy Plíška. Je to přece událost cca 14 dní stará, která médii proběhla takřka bez povšimnutí, když Olma vyhrála tendr od Státní správy hmotných rezerv na skladování sušeného mléka za 31 milionů korun. Je to firma stoprocentně vlastněná místopředsedou vlády a ministrem financí, Olma byla jediným uchazečem v soutěži a druhý možný uchazeč, Madeta, tak její majitel pan Teplý to komentoval, že byly nastaveny podmínky tak, že je nemohl splnit. Dovedete si představit, že by před pěti lety, a teď budu osobní na pana předsedu, že by firma pana předsedy Kalouska se zúčastnila výběrového řízení, v té době místopředsedy vlády a ministra financí, byla jediným uchazečem a jediným účastníkem v tomto výběrovém řízení a vyhrála by státní zakázku za 31 milionů korun.
Já se ptám, jak dlouho by pan ministr Kalousek zůstal ministrem té vlády a místopředsedou vlády? Jak dlouho by trvalo, než by musel skončit, protože by byl nařčen z toho, že jeho firma, firma místopředsedy vlády a Ministerstva financí, vyhrála zakázku za 31 milionů jako jediný uchazeč v soutěži, která ještě navíc byla napsaná na míru. Takhle se změnila situace, a proto bych podpořil jednoznačně návrh pana poslance Plíška, protože do této situace jsme se dostali, a není to dobrá situace, protože samozřejmě vyvolává řadu pochybností, řadu dohadů a střet zájmů nikdy nebyl tak velký, jaký je v tuto chvíli.
Omlouvám se, prostřednictvím pana předsedajícího, panu Kalouskovi, že jsem si ho tady bral do úst, ale snažil jsem se ukázat na tomto příkladě šílenost současného stavu, který nás asi nevzrušuje, protože, jak jsem se podle posledních titulků dočetl, tak sociální demokracie svoji původně avizovanou podporu návrhu panu Plíškovi stáhla.
Teď budu konkrétní. Pozměňovacích návrhů se sešlo asi 350. Z mého pohledu je mnoho z nich technických. Mnoho jich také vytvořilo Ministerstvo pro místní rozvoj, aby zákon nějakým způsobem doladilo. Nebudu říkat, že 350 pozměňovacích návrhů znamená, že asi byl připraven původně nekvalitně, jak jsem se tady doslechl zvláště při projednávání zákona o registru smluv. Jednoduše je to tak, že je to téma, na které máme mnoho různých názorů.
Které bych tedy zmínil? Pod č. 14 je navržen pozměňovací návrh pod písmenem A143 - je to ten desetitisícový poplatek pro vstup na ÚOHS. Z mého pohledu je to nesystémové, je to špatné. Nemáme to do zákona vkládat. Nemáme dávat překážku toho, aby se lidé mohli dožádat svých práv. Bylo by v pořádku, pokud by to bylo v případě úspěchu vráceno, je to špatně, pokud to vždycky propadá.
Bude další z našich návrhů, že budeme zpoplatňovat třeba i trestní oznámení. Je to podobná situace. Doufám, že tyto návrhy se podpory nedočkají.
Pak je tady pod č. 13 hlasování bod A98, který zvyšuje povinnost koncese z 20 na 100 mil. I tady se shodnu s paní ministryní. Bylo by to přesně to, kam se přesunou veřejné zakázky a přestanou se soutěžit, protože se z nich udělají koncese. Možná by to výrazně vedlo k podpoře PPP projektů, ale nemyslím si, že by to byl náš zájem nebo zájem legislativce.
Další, na co chci upozornit, je hlasování 18 a 19, pozměňovací návrhy R111 a R112, a to je zvýšení možných víceprací z 30 na 50 %. Skutečně, a teď budu mluvit s praxí starosty a zadavatele, skrz jeho rozpočet prošlo na půl miliardy, pokud je kvalitně připravená dokumentace, pokud je dobrý stavební dozor, tak se do 30 % bez problémů vejdete. A dělali jsme rekonstrukce starých objektů, dělali jsme nové stavby. Vždycky jsme se dokázali vejít. Ta potíž má totiž více rovin. Dneska se projekty často připravují v podstatě jen proto, aby se uspělo v žádosti o dotaci. A ve chvíli, kdy připravujete projekt, do kterého investujete nemalé prostředky a hodně práce, a nejste si jisti, že ho budete vůbec realizovat, protože záleží na tom, jestli nakonec získáte dotaci, tak je přirozené, že ten projekt kvalitou neodpovídá takovému, u kterého víte, že ho stoprocentně budete realizovat. Takže kvalita projektů je v České republice nízká. A z toho vede to, že se často uplatňují výrazné vícepráce. Ale my nemáme řešit důsledek tím, že pootevřeme možnost růstu ze 30 na 50 %, ale my bychom se měli daleko více starat o to, aby se kvalitní projekty vytvářely a kvalitně soutěžilo. Pak skutečně relativizujeme vůbec jakoukoliv veřejnou soutěž, když můžeme s cenou ve výsledku hýbat až o 50 %.
Pak je tady pod č. 24 pozměňovací návrh pod písmeny C1, C2 a C3. To je návrh, aby byla omezena účast firem, které vlastní členové vlády.
Pak bych chtěl ještě upozornit na hlasování pod č. 46 písmeno O6, které je skryté, ale je důležité. Ruší doložení transparentního vlastnictví. Myslím, že v tomto bychom neměli ustupovat a toto písmeno O6 bychom podpořit neměli.
Další hlasování, které si myslím, že si nesmíme dovolit podpořit, je pod č. 61 písmeno R73. Je to zkrácení legisvakance na sedm ní. U takto složitého zákona, který čeká řada prováděcích předpisů, metodik, proškolování, není možné, abychom dali zadavatelům jednom sedm dní, ale nejen zadavatelům, ale i Ministerstvu pro místní rozvoj k provedení zákona. Když jsem to počítal přes palec, tak účinnost, jak ji zákon navrhuje, vychází na 1. srpna 2016, protože je to tři měsíce po tom, co vyjde ve Sbírce, ale uvidíme, může to být i 1. září. Prakticky to ale znamená, že se většiny veřejných zakázek letošního roku zákon nedotkne. To je realita. Posunuli jsme se přípravou zbytečné novely, která tady probíhala.
Co ještě určitě chci odůvodnit teď, ale navrhnu to u procedury, v balíku pozměňovacích návrhů z výboru pro veřejnou správu a v hlasovací proceduře se objevil i návrh pod písmenem A14, kdy se v § 37 odst. 1 říká podle nového návrhu, který podpořil výbor, že podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako - a teď mluví o kvalifikacích, technických podmínkách, obchodních podmínkách. V návrhu, který prošel výborem pro veřejnou správu, vypadlo ustanovení, že podmínky, které stanovuje, musí mít souvislost s předmětem veřejné zakázky. Já si myslím, že je to potřeba, protože tohle byla přesně situace, a teď vám možná přijde absurdní tento příklad, ale pokud bychom to takhle změnili, tak to zákon bude umožňovat, kdybychom při rekonstrukci Národního muzea dali do podmínek, že vyžadujeme, aby firma, která se bude účastnit, měla dva remorkéry. To je přesně to, co vedlo a využívalo se v minulosti k tomu, aby se kvalifikační kritéria nastavila způsobem, který vyloučí většinu uchazečů a dopředu se bude přesně vědět, kdo jediný, kterých pár bude mít možnost se zakázky zúčastnit a ve výsledku pak vůbec nebylo složité, že se mezi sebou dohodli, nebo že zůstal vůbec jenom jeden uchazeč. Takže proti tomuto písmenu A14, které je schováno v balíku pozměňovacích návrhů, které jsou doporučeny výborem pro veřejnou správu, bych takto varoval a budu jistě navrhovat jeho vynětí.
