Proč to navrhujeme?

„Je to jednoduché řešení s dlouhodobými pozitivními důsledky pro celou společnost. Mezi Prahou a zbytkem republiky je obrovský rozdíl, který se stále zvyšuje. V počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí, ve mzdách, v kvalitě a dostupnosti služeb. Tento trend je potřeba v zájmu celé země zastavit, ještě lépe obrátit. Přesun úřadů z centra do regionů je jedním z prvních kroků,“ zdůvodňuje předkladatel návrhu Jan Farský (STAN).

Přemístěním úřadů do krajských měst udržíme v regionech ekonomicky aktivní obyvatele a zvýšíme rozmanitost trhu práce. Praze se tak uvolní prostory v centru pro bydlení, kulturu a další využití, ušetří se za drahé nájmy, vyřeší se nedostatek vhodných kancelářských prostor ve stávajících budovách, vysoké výdaje na jejich provoz a energie.

„V regionech naleznou úřady i dostupnější pracovní sílu. Sehnat kvalitní odborníky, ať už právníky, inženýry či pracovníky v IT, je v hlavním městě čím dál obtížnější. Zmenšení rozdílů mezi regiony je výhodné pro regiony i centrum. Prospěje všem,“ říká autor návrhu.

Plánovaný přesun se týká 15 úřadů či jejich částí. Jedná se o více než 4 300 kvalifikovaných pracovních míst, která budou umístěna v regionech. Objem finančních prostředků na platy těchto zaměstnanců činí více než 2,2 mld. Kč ročně.

„Tyto peníze zvýší přirozeným způsobem kvalitu života v regionech. Pomohou regionálním kulturním institucím, školám, sportovištím, živnostníkům, řemeslníkům a všem firmám a občanům, kteří ve službách podnikají. Udrží to v regionech vzdělané lidi,“ říká Farský a dodává: „Sněmovna už v minulém roce odmítla ambicióznější verzi, proto jsme nyní připravili takovou, která je kompromisnějším řešením, a pro kterou jsme získali širší podporu zástupců krajských měst a odborníků.“

Související informace:

• Rozdíl mezi procentem vysokoškoláků v centru a regionech byl více než trojnásobný – Praha 37,8 % vysokoškoláků, na druhé straně Karlovarský kraj s pouhými 11,5 %.
• Podobný rozdíl, neustále se zvětšující, je v HDP. HDP Karlovarského kraje oproti Praze je třetinový. A rozdíl se zvětšuje.
• Při přesunu sídel úřadů využíváme zkušeností z Estonska, které k podobnému kroku již přistoupilo, když přestěhovalo 4 % úřednických míst do regionů. Změny se týkaly celkem 40 tamních státních úřadů. Inspirací je i přístup v USA – tzv. gentrification – umístěním vládních institucí do problémových oblastí tyto zatraktivní a posílí. Příkladem mohou být i další evropské státy jako Švédsko, kde byly uskutečněny už tři velké relokace. Poslední z nich byla ukončena v roce 2019. Mezi dalšími evropskými zeměmi lze zmínit především Velkou Británii, Dánsko nebo Norsko.
• Problémem překládaného návrhu může být neochota úředníků k přesunu. Návrh je proto připraven tak, aby účinnost nastala v roce 2027, a dala tak úřadům i jejich zaměstnancům dostatek času se na změnu sídla připravit.
• O přesunu ústředních orgánů státní správy mimo historické budovy v centru Prahy se uvažuje dlouhodobě. Např. Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2008 plánovalo přesun 9 organizací ve své působnosti do jednoho administrativního komplexu. Změna sídla se měla dotýkat 1 100 úředníků. V roce 2011 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu materiál s názvem „Optimalizace provozu nemovitostí vlastněných Českou republikou v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu“ a v lednu 2016 dokonce připravilo návrh na přesun Českého báňského úřadu z Prahy do Ostravy. Žádný z uvedených návrhů však nebyl dosud realizován.