jednoznačně podporujeme tento návrh, protože je to dobrovolný závazek, ke kterému jsme se přihlásili ve chvíli, kdy jsme vstupovali do NATO, a to, že ho neplníme v době, kdy máme přebytkové rozpočty, se opravdu složitě vysvětluje našim partnerům v NATO. To, že tady vznikl jakýsi rozpor mezi tím, jestli vojenství a bezpečnost má jít do kontradikce se vzděláním, to tak vůbec není a nesmí být a nemůže být. Skutečně, bylo by to demagogické, ale zároveň chci upozornit na jednu možnost, které máme ve vojenském rozpočtu a kterou i naši spojenci dost razantním způsobem využívají, a to je právě vzdělání.

Vojenské vysoké školy, střední školy, které mají obrovskou výhodu v tom, že ty, kteří na ně jdou studovat, nezatěžují žádnými dalšími náklady a zároveň tak tím pádem můžou zatáhnout do vzdělávacího systému i ty, kteří by si třeba pro své sociální postavení, ale talentovaní lidé, nemohli to vzdělání dovolit. To je oblast, kde máme obrovský prostor na to, abychom ty finance skutečně, to navýšení, nedávali jenom do těžké techniky, do munice, ale aby šly do vzdělání.

A pokud se nám podaří takto obohatit vzdělávání třeba i ve složitých regionech, jako jsou severní Čechy, Ústecký kraj, Karlovarský kraj, pokud by tam se podařilo zřídit, a my jsme se to snažili i v rámci předvolební kampaně a v programu vložit, kdyby tam se podařilo zřídit pobočku nebo další vzdělávací instituci, tak to může být veliká pomoc právě pro tento region a zároveň to pomůže i tomu, že to pomůže dlouhodobé bezpečnosti, protože to je základní úkol státu, jak zajistit bezpečnost svým občanům.

A to není o tom, že tam vychováváme vojáky, ale to je o tom, že tam vychováváme lékaře, vzděláváme, klidně ajťáky, klidně strojaře. To jsou lidi, kteří pak nějakou dobu pak odslouží v armádě a pak můžou přejít do civilního prostoru. A to jeden z receptů, kdy skutečně ty peníze na obranu zároveň plní i tu vzdělávací funkci. A na to bych se soustředil.