Ukázala silnou Ukrajinu a silné USA. A Putinova agrese ukázala i schopnost Evropy se rychle domluvit, akčně reagovat. Zároveň ale připomněla, že Evropa se bez pomoci USA nedokáže postarat o svoji bezpečnost. Že když je v problémech, obrací se na USA.

Ruská agrese a její následky dávají příležitost situaci změnit. S ohledem na požadavky ukrajinské vlády a zkušenosti ukrajinských vojáků byla na Ukrajinu dodána těžká technika pocházející z Ruska nebo dokonce ještě SSSR. Země bývalé Varšavské smlouvy se tak vydaly ze svých, často už zastaralých, zbraní. Samozřejmě je bude nutné nahradit. A tady se otevírá pro Evropu obrovská šance. Pokud ji nevyužije, bude i nadále v rámci NATO slabším, zranitelným, nedospělým partnerem USA.

Obnova vojenského vybavení je šancí pro evropský průmysl i výzkum

USA na svoji obranu ročně vynaloží cca třikrát více než Evropa. Mají jinou strukturu rozpočtu, armáda financuje daleko více z funkcí státu než v Evropě. Peníze na obranu plynou do školství, výstavby infrastruktury, sociální oblasti, ale i tak je rozdíl obrovský. Na výzkum a vývoj v oblasti obrany dávají USA cca desetkrát více než Evropa a dovoz zbraní z USA do Evropy je cca osmkrát vyšší než dovoz z Evropy do USA.

Tak výrazný nepoměr je nebezpečný. Evropa slábne. V oblasti průmyslu, výzkumu a vývoje i hospodářství. Závislost Evropy na USA se prohlubuje. Obnova vybavení armád po ruské agresi na Ukrajině dává Evropě výjimečnou příležitost to změnit a pomoci Evropě k růstu.

Nedostatečná spolupráce mezi evropskými státy při zajištění obrany stojí ročně až 100 miliard eur. Roztříštěnost nepřináší větší konkurenci, ale větší náklady. V USA existuje 30 obranných systémů, v EU 178. Například velkých bojových tanků má Evropa 17 druhů, USA jeden, bojových letounů má Evropa 20, USA 6. Náklady na výzkum jsou tak pro Evropany obrovské, výstup omezený. A výsledkem je slabá Evropa, která se musí obracet na USA o pomoc.

Američany bude více zaměstnávat Čína

To ale do budoucna není nutné. A ani rozumné. Doba bipolárního světa je pryč. Už to není USA a na druhé straně SSSR/Rusko a střetová linie v Evropě. Čína po ekonomickém růstu roste i vojensky. Rychlost jejího zbrojení a obsazování prostoru je varující. A USA budou muset rozpínavosti Číny v prostoru Pacifiku čelit. Budou muset svoji pozornost a sílu obrátit směrem k Číně. Ostatně ohlásil to už Obama a pokračoval v tom i Trump. Okolnosti donutí i Bidena. V tu chvíli bude pro samotné USA výhodné, když Evropa bude silná a schopná obrany. Když NATO bude stát na dvou nohách.

Naprosto rozumím potřebě obnovy naší vojenské techniky. Naprosto chápu, že je potřeba jednat co možná nejrychleji. A máme být za co USA vděčni. Tak jako v letech 1917 a 1944, i letos Evropu zachraňují. Ale upřednostnit hotové dodávky z USA a být přinejlepším jen subdodavateli je krátkozraké. Pro Evropu i pro USA. Podle mého názoru je nutné investovat co nejvíce přímo v Evropě.

Obranný průmysl v Evropě vytváří cca 750 tisíc přímých i nepřímých pracovních míst. Každé euro investované do obrany má multiplikační efekt 1,6, tj. generuje 1,6 euro, které se rozprostírají mezi celou řadu činností a odvětví, jako je vybavení, vědecký výzkum a stavebnictví. Multiplikační efekt investic do obrany v oblasti kvalifikované zaměstnanosti je 7,6 (vyšší než v odvětvích, jako je zdravotnictví, doprava a vzdělávání) a multiplikační efekt investic do obrany v oblasti výzkumu a vývoje je 12 až 20 krát vyšší než ve stejných odvětvích, tj. investice do obrany generují růst.

Putinova invaze na Ukrajinu v roce 2014 prohloubila spolupráci v evropské obraně. Brexit ji ještě urychlil. Teď máme šanci povýšit Evropu na mocnost.

Byla by škoda propásnout příležitost na bohatší, bezpečnější a vyspělejší Evropu. Přijde vám to nereálné? Tak doporučuji příběh Airbusu. Původní mezivládní záměr na postavení konkurence Boeingu vyrostl ve firmu, která Boeingu nejen konkuruje, ale žene vývoj vpřed a v mnohém samotný Boeing poráží. Jde to. Přemýšlejme s dlouhodobou vizí, mnohonásobně se nám to vrátí.