já začnu dnes trochu netradičně, ale textem, který si myslím, že by tady měl zaznít. Měl zaznít už na jednání rozpočtového výboru, ale tam nebylo umožněno zástupci Sdružení pro internetový rozvoj vystoupit. Doufám, že to není předzvěst příštích pořádků.

Sdružení pro internetový rozvoj není organizace, jenom jeden z lobbistických subjektů, je to organizace, která sdružuje několik desítek hráčů v internetovém trhu. Najdete mezi nimi Seznam, najdete mezi nimi Mafru, najdete mezi nimi Českou tiskovou kancelář, najdete tam O2, Vodafone, T-Mobile, takže jejich názor není ten, který by měl být až tak brán na lehkou váhu.

Já tady teď přečtu ne svá slova, ale budou to slova pana Simkaniče, předsedy Sdružení pro internetový rozvoj a navážu svým názorem: "Vážené dámy, vážení pánové, děkuji vám za možnost vystoupit zde před rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny."

To se neudálo, přesto pro autenticitu to tam nechám.

"Jako předseda Sdružení pro internetový rozvoj zde zastupuji přední subjekty české digitální ekonomiky od poskytovatelů obsahu po telekomunikační operátory. Důvod mého vystoupení je jediný. Jsme hluboce znepokojeni snahou svěřit politicky řízenému úřadu pravomoc blokovat přístup k internetovým stránkám a obáváme se, že jste v této věci nedostali od předkladatele návrhu úplné a objektivní informace. Představte si následující situaci. Libovolný příspěvek v České televizi nebo na Nově poruší platnou legislativu, což se někdy stává. Následkem toho však obrazovka zčerná, protože jeden člen vlády se rozhodl zablokovat vysílání celé televize. Jedná se o absurdní představu a pochybuji, že by mnoho z vás zvedlo ruku pro zákon, který takovou možnost nějakému ministrovi dá. Přesto se chystáte podpořit návrh zákona o hazardních hrách, který podobnou zbraň proti internetovým stránkám obsahuje.

Historie je plná příkladů cest do pekel dlážděných bohulibými úmysly a já se domnívám, že můžete mít na svědomí další, a to v případě, že do rukou jednoho ministerstva svěříte bezprecedentní pravomoc zasahovat do svobodného internetového prostředí zdánlivě ve jménu boje proti hazardu. Zastavíte tak hazardní hráče? Nikoliv. Cesty, jak tuto blokaci obejít, jsou banálně jednoduché. Zničíte tak nelegální hazard? V žádném případě. Své služby bude přes internet nabízet bez potíží dál. Dáte do rukou Ministerstva financí absolutní moc rozhodovat o osudu internetových stránek? Jednoznačně a bez jakýchkoliv pochyb. Jste si opravdu jisti, že tato moc nebude zneužita? Chcete vytvořit precedens, který umožní, aby se napříště do svobody internetového prostředí zasahovalo pod další a další záminkou? Co tou záminkou bude příště? Pedofilie, pornografie, terorismus - ty správné názory, nebo pravda? Chcete z České republiky udělat Čínu, která plně kontroluje internet? Chcete z České republiky udělat Turecko blokující zahraniční sociální sítě jako Facebook nebo Twitter? Chcete, aby o tom shodou okolností rozhodoval člověk, který sám říká, že kupuje média, aby psala pravdu?

Shrnuto a podtrženo. V tomto případě nejde o boj s hazardem. Jde o to, že naprosto zbytečným a neúčinným opatřením otevřete Pandořinu skříňku ohrožující základní občanské a ústavou garantované svobody. Jen těžko bude cesty zpět. Již jsem zmiňoval, že Ministerstvo financí dává poslancům neúplné a zavádějící informace. Ohání se na svou obhajobu zahraniční praxí, ale podle našich zjištění právě tyto zkušenosti ze zahraničí ukazují, že provozovatelé nelegálního hazardu i hráči dokážou takové opatření nesmírně snadno obejít. Například ve Francii podle renomovaného deníku Le Monde blokaci obchází každý druhý hráč, přičemž je třeba zdůraznit, že nikde ani v Dánsku, které je českým Ministerstvem financí uváděno jako vzorový příklad blokace, nerozhoduje o nelegálnosti stránky ministerstvo, ale pouze soud na základě podnětu státního regulátora. České Ministerstvo financí zahraničními příklady argumentuje nesprávně, protože český návrh výrazně přesahuje rámec zahraniční legislativy a neodráží jak potřebné pojistky proti zneužití, tak ani negativní zkušenosti ze zahraničí.

Zcela zabránit ilegálnímu hazardu na internetu nelze a k jeho výraznému omezení by mělo napomoci především blokování platebních transakcí, které projednávaný hazardní zákon také obsahuje. Tento nástroj mnohem účinněji cílí na provozovatele ilegálního hazardu a na rozdíl od blokace stránek není plošně zneužitelný k likvidaci libovolného webu a nezasahuje cenzurním způsobem do internetových svobod. Žádám vás proto jménem českého digitálního průmyslu, abyste nesvěřovali politikům moc cenzurovat internet a podpořili ve třetím čtení vypuštění blokace přístupu k internetovým stránkám z návrhu zákona o hazardních hrách."

Tolik Ján Simkanič, předseda Sdružení pro internetový rozvoj.

Já se s jeho slovy ztotožňuji. Chtěl bych říct, že § 82 a 84, jak je navržen, je skutečně výjimečný v našem právním řádu. Aby úředníci Ministerstva financí mohli v netransparentním řízení rozhodovat o tom, že se zablokují nějaké internetové stránky, které zrovna budou označeny za ty, které šíří, propagují, umožňují nelegální hazard, je průlom do svobody internetu, který tady zatím nebyl. Samozřejmě že už dnes je internet omezen: dětská pornografie, obchod se zbraněmi atd. Ale je to snad tak, že by Ministerstvo obrany blokovalo stránky s nelegálním obchodem se zbraněmi, Ministerstvo práce a sociálních věcí blokovalo stránky s dětskou pornografií a Ministerstvo zdravotnictví blokovalo stránky s nelegálním obchodem s léčivy? Není, protože to rozhoduje soud. A proč v tomto případě, v tomto výjimečném případě si chce tuto pravomoc uzurpovat Ministerstvo financí? Nevěří snad soudům? Pomalejší soudy nejsou, předběžné opatření a jeho uplatnění může být daleko rychlejší než nějaké rozhodování soudů. Proč to chce na sebe přetáhnout Ministerstvo financí? Proč chce mít moc a vládu nad internetem? Proč se chce stát Ministerstvo financí Velkým bratrem?

Já jsem na toto odpovědi nedostal. Byla tady ukázána tato tabulka. (Ukazuje.) Já ji vůbec nerozporuji. Já si myslím a i můj pozměňovací návrh, který je v tisku, chce blokaci bankovních plateb, které zůstávají. Vůbec nezasahuji do § 83. Jenom říkám, že § 82 a 84 by měly být upraveny tak, aby blokace byla zachována, ale nebyla na vůli úředníků, ale byla na vůli soudu. Jsme snad ještě v právním státě, kde o tom, co je legální a nelegální rozhodují soudy a nebo úředníci. Z toho pohledu doufám, že tento návrh nepodpoříte, že tento návrh zákona, jak je definován v § 82 a 84, nepodpoříte a přijmete pozměňovací návrh, který tuto pravomoc blokovat internetové stránky zachovává, ale nechává ji soudu, tam kam patří.

K tomu, co si ministerstvo uzurpuje a co je další pro mě nezodpovězená otázka, je to, že dopředu musí vědět, že to, co navrhuje dělat, je v podstatě, blokace internetu, jak ji Ministerstvo financí připravilo, neúčinné a zároveň lehce zneužitelné opatření. Neúčinné v tom, že obejít ho lze velice, velice jednoduše, zneužitelné v tom, že také jde blokovat stránky, které jsou vám nepohodlné. A jako takové opatření by nemělo být v rukou úřadu, který je pod vedením politika. A to je jedno, který politik tam i do budoucna bude kdy sedět, ale tuto pravomoc my jako politici si uzurpovat nemáme. Svoboda internetu je jedna ze základních svobod demokratických společností a neposouvejme se prosím tímto ustanovením do Číny.

Řeknu tady jeden absurdní příklad, který znám od svého kamaráda, který nějakou dobu prožil v Rusku. Ale je to absurdní příklad, který vám možná přijde jako nemožný, že se to v Čechách stát nemůže. Já jsem si o mnoha věcech ještě před pár měsíci myslel, že se stát v Čechách nemůžou, přesto události posledních týdnů mé obzory a představivost výrazně rozšířily.

V Rusku, pokud se objeví nějaký bloger, nějaký blog, který zveřejní informace, které jsou nepohodlné a nepříjemné tamnímu vedení, tak ne že v první fázi je tento blog smazán, to by přece vypadalo jako cenzura, ale v debatě pod tímto blogem se objeví třeba návod na to, jak vyrobit bombu, případně výzva k teroristickému útoku, a následně je celý blog včetně jeho veškeré historie zablokován a smazán.

Tuto pravomoc chcete dát Ministerstvu financí? Já tedy ne.

Děkuji za pozornost a hlavně za podporu návrhu.