dovoluji si také se vyjádřit k žádosti vlády o prodloužení nouzového stavu, a to především v souvislosti s oblastí ubytování a bydlení. Nouzový stav začal v Česku platit 4. března, vláda ho vyhlásila na 30 dní a dnes nás žádá o jeho prodloužení. Oprávnění vlády v době nouzového stavu mohou být poměrně rozsáhlá. Jedná se o zrychlení způsobu administrace a zjednodušení a zrychlení jednotlivých procesů v důležitých oblastech, jako je zdravotnictví, školství, sociální oblast nebo oblast registrace a mnoho dalších. Odsouhlasením prodloužení nouzového stavu ponechává Sněmovna v rukou vlády tyto pravomoci, a proto je logické, že chceme, aby nás vláda seznámila s plánovanými opatřeními jak v rámci nouzového stavu, ale také se střednědobými a dlouhodobými plány ve všech důležitých oblastech. Jak už jsem zmiňovala, jedná se o bydlení, zdravotnictví, sociální oblast, školství a další.
Ale nyní již k té oblasti ubytování a bydlení, což je jednoznačně jedna z těch nejzásadnějších oblastí pomoci, ale zároveň je to oblast, která má mnoho problémů a i dlouhodobých problémů. V současné době máme v České republice mnohem větší počet uprchlíků, než vláda a nejenom vláda předpokládala. Téměř se vyčerpaly možnosti běžného bydlení, uprchlíci jsou nyní ubytováváni v různých takzvaných náhradních budovách, jako jsou tělocvičny, kulturní domy, haly, výstaviště apod.
Pokud bych měla ohodnotit prvotní krizové a operativní řešení, tak zde je třeba říci, že města a obce byly ve velmi krátké době schopny se přizpůsobit, našly běžné byty a dokázaly se vypořádat i s náhradním ubytováním. Ale v současné době a především do budoucna nevystačíme s krizovým operativním řízením a je nezbytné, aby se postupovalo systematicky podle plánů a podle stanoveních jasných a konkrétních kroků.
Vláda v oblasti bydlení přijala nařízení vlády o příspěvku na bydlení pro solidární domácnost. Částka tohoto příspěvku je 12 tisíc korun jako maximum. Navíc ubytování v domácnosti může vypadat různě, aniž by to mělo vliv na výši kompenzace. To znamená, že to může být jedna místnost v suterénu, ale stejně tak 3+1 v Praze. A většina uprchlíků míří do Prahy a do větších měst, kde je tržní nájemné daleko vyšší. Soukromí majitelé nemovitostí, kteří by třeba uprchlíky ubytovali, jistě tuto minimální kompenzaci uvítají, ale vzhledem k její výši by potřebovali také nějakou záruku ze strany státu, že po nějaké době uprchlíky sám bude schopen ubytovat. V současné době i představitelé měst hovoří o tom, že s dočasným ubytováním by problém nebyl, ale vzhledem k tomu, že momentálně nelze předpovědět, na jak dlouho budou uprchlíci z Ukrajiny potřebovat azyl, tak některé formy ubytování nebude možné využít na delší dobu.
Přechod na ubytování humanitárního typu, tedy v halách, tělocvičnách, tak jak jsem o tom hovořila, připustil i ministr vnitra Vít Rakušan, když řekl, že jsme na mnoha místech v situaci, kdy standardní ubytovací kapacity jsou z velké míry nebo zcela vyčerpané. Musíme také uvažovat o tom, že si zde mnozí uprchlíci najdou zaměstnání, dostanou vízum, jejich děti zde začnou chodit do školy a budou potřebovat ubytování na delší čas, anebo i natrvalo.
A v mnoha městech je ale se stabilním bydlením problém, a to dlouhodobý problém a získat bydlení je dlouhodobý problém i pro místní obyvatele. O to víc je důležitá debata, jak se na to co nejlépe připravit, jak zapojit soukromou oblast, jak co nejlépe rozprostřít uprchlíky v regionech, ale také, jak co nejvíce urychlit novou výstavbu. A o to víc je důležité vypracování již zmíněného střednědobého a dlouhodobého plánu s konkrétními kroky a opatřeními.
Vzhledem k tomu, že se jedná o oblast bydlení, je nutné ty plány pojmout komplexně. Tak, aby řešily dostupnost bydlení jak pro české občany, tak pro uprchlíky, kteří zde budou potřebovat dlouhodobé ubytování. Je nutné urychlit a zefektivnit rekonstrukce budov a především novou výstavbu. Nechat se inspirovat koncepcí bydlení do roku 2030, především kapitolou moderních technologií a modulárních staveb, které jsou jednoznačně nejrychlejší výstavbou jakou známe a které jsou v poslední době velmi rozšířenou formou výstavby v západních zemích.
Současná situace s uprchlickou vlnou ještě více zdůraznila nutnost činit co nejrychleji všechny kroky k dostupnosti bydlení a navázat i na kroky minulé vlády. Jedná se především, jak jsem již zmínila o používání moderních technologií, ale také o co největší využívání současných programů, které se ukázaly jako efektivní, což je program Výstavba, kde mohou obce a města dosáhnout na dotace na sociální a dostupné bydlení, ale také je třeba co nejvíce využívat a finančně posílit národní dotační tituly, které směřují k posílení výstavby pečovatelských bytů, bytů pro seniory či technické infrastruktuře.
Na závěr bych ráda shrnula, že i já jako mí předřečníci a mí kolegové, se přikláním k nouzovému stavu na 30 dní. A dovoluji si zdůraznit znovu apel na to, aby vláda řešila situaci s dostupností bydlení.
Děkuji za pozornost.
