Z pohledu hejtmanky i vedení Zdravotnické záchranné služby je na tom region z hlediska pokrytí leteckou záchrannou službou nejhůře ze všech krajů. Na území sice zalétává letecká záchranka z Plzně – Líní, či z Ústí nad Labem, ale v Karlovarském kraji je největší oblast nepokrytá leteckou záchrannou službou. Žije v ní zhruba 200 tisíc obyvatel. Zároveň jde o druhý nejnavštěvovanější kraj hned po Praze s rozvinutým cestovním ruchem, na jehož území se konají velké kulturní a sportovní akce.
„O zřízení stanoviště letecké záchranné služby v našem kraji usilujeme dlouhodobě. Naši občané musí mít stejnou možnost jako obyvatelé jiných krajů, aby pro ně v případě ohrožení života doletěla záchranka včas a bez omezení. Doletové časy přitom dosahují i více než 20 minut, což je pro nás nepřijatelné, někdy jde o každou vteřinu. V kraji navíc nemáme specializovaná centra, jako je traumacentrum nebo popáleninové centrum, chybí dětská resuscitační péče,“ uvedla hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová, která o věci jednala také při první návštěvě náčelníka Generálního štábu ČR Aleše Opaty v našem regionu. Podle něj snaha o rozšíření počtu stanovišť letecké záchranky může narazit na nedostatek personálu k zajištění posádek, úsilí vedení kraje ale podpořil. Tématem se zabývala také Rada Asociace krajů ČR, kromě Karlovarského má problém s pokrytím i Zlínský kraj.
Ministerstvo zdravotnictví údajně zvažuje možnost pokrýt část Karlovarského kraje leteckou záchrannou službou ze sousedního Německa. Proti tomu se ale staví ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje Jiří Smetana: „Karlovarský kraj by ani tak nebyl pokryt celý. Musíme vzít navíc v úvahu počasí v Krušných horách, kde jsou velmi vytížené skiareály. Právě tam by pomoc letecké záchranky byla zapotřebí, ale přelet ze Saska přes hřebeny může být při nepříznivých povětrnostních podmínkách naprosto nemyslitelný. Není vyřešeno ani to, jak by se financoval zásah letecké záchranky z Německa. I když má kraj uzavřenou smlouvu o spolupráci záchranářů z roku 2015 se Saskem a z roku 2016 s Bavorskem. Smlouva ale neřeší financování letů německé záchranky, ani případný pobyt českého pacienta v německé nemocnici. Německý vrtulník by tedy musel českého pacienta dopravit do některého z českých traumacenter, ale takto to v praxi zatím nefunguje. Nezanedbatelná je i jazyková bariéra. Nejde rozhodně o komplexní a systémové řešení.“
Podle návrhu Ministerstva zdravotnictví by mělo být výběrové řízení na provozování osmi stanovišť LZS vypsáno 1. ledna 2021. Policie by pak měla mít na starosti provoz pražské základny, stanoviště Plzeň - Líně by nadále zabezpečovala armáda.
