dovolte mi, abych se vyjádřila k tomuto sněmovnímu tisku paní kolegyně Pekarové-Adamové a dalších. Zcela totožný návrh byl podán paní poslankyní Pekarovou-Adamovou v minulém volebním období v únoru 2016 a projednávání tohoto tisku bylo ukončeno koncem volebního období, aniž byl hlasován. Tento poslanecký návrh zákona paní poslankyně a dalších si klade za cíl narovnat poměr výše dávky peněžité pomoci v mateřství u rodičů se středními a vyššími příjmy do podobné relace jako mají rodiče s nižšími příjmy tím, že se zruší první dvě redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu, z něhož se stanoví denní výše dávky.
Tento návrh preferuje princip zásluhovosti nad principem solidarity. Určitě vnímám, že rodičům s nadprůměrnými příjmy není jejich ucházející příjem nahrazován formou dávky v takové relaci jako rodičům s nižšími příjmy. U této skupiny pojištěnců dochází sice k výraznějšímu propadu životního standardu, ovšem je třeba rovněž vnímat, že účelem systému nemocenského pojištění je nahrazovat pouze přiměřenou výši ucházejícího příjmu nikoliv kompenzovat ucházející příjem zcela, a to při uplatnění principu solidarity. Tento princip se uplatňuje u všech dávek nemocenského pojištění, nejen u peněžité pomoci v mateřství. Zrušení první a druhé redukční hranice by významným způsobem zvýšilo úroveň dávky peněžité pomoci v mateřství u osob s nadprůměrnými příjmy s tím, že by dávka u těchto osob až do třetí redukční hranice téměř plně nahrazovala ušlý čistý příjem ze mzdy. Do třetí redukční hranice by byl čistý náhradový poměr dávky mírně rostoucí. K nejvýraznějšímu nárůstu čistého náhradového poměru by došlo u osob s hrubou mzdou ve výši 1,2 až třínásobku průměrné mzdy, to je zhruba v pásmu 75 až 90 tisíc korun, u nichž by výše peněžité pomoci v mateřství dosahovala v průměru 98 % čisté mzdy a v některých měsících by byla dokonce vyšší než čistá mzda. Navrhovaná změna by měla významný dopad do státního rozpočtu.
Pokud se týká vyčíslení finančních dopadů do státního rozpočtu uvedených v návrhu, Ministerstvo práce a sociálních věcí po provedení vlastních propočtů došlo k závěru, že lze odhadovat výši nákladů asi jednu miliardu ročně, tedy nikoliv avizovaných 832 milionů, jak uvádí předkladatel. Je třeba také zmínit legislativní změny v systému nemocenského pojištění účinné od roku 2018, to znamená zvýšení nemocenského od 31. resp. od 61. dne dočasné pracovní neschopnosti a zvedení dvou nových dávek, a to dávky otcovské, poporodní péče a dlouhodobého ošetřovného, které povedou k relativně významnému navýšení výdajů v systému nemocenského pojištění.
Lze tedy s velkou pravděpodobností očekávat, že od letošního roku nebude bilance systému přebytková.
V případně schválení předloženého poslaneckého návrhu lze s velkou pravděpodobností rovněž očekávat další návrhy na obdobné úpravy i u ostatních dávek nemocenského pojištění, což by následně mělo další ještě zásadnější dopad do státního rozpočtu.
Pokud se týká mezinárodního srovnání, je sice pravdou, že některé státy Evropské unie postupují dávku obdobnou peněžité pomoci v mateřství ve výši sto procent mzdy, ovšem nepoměrně kratší dobu. Délka poskytování peněžité pomoci v mateřství je v tomto ohledu v České republice nadprůměrně dlouhá. Poslanecký návrh také nereflektuje aktuální platnou právní úpravy, kdy do § 21 odst. 1 písm. B zákona o nemocenském pojištění byla doplněna nová dávka, otcovská, jejíž výše se vypočítává obdobným způsobem jako výše peněžité pomoci v mateřství. Proto by také u otcovské došlo ke stejně změně jako u peněžité pomoci v mateřství a tato dávka nebyla z návrhu vyloučena a vyměřovací základ je přitom upraven totožným ustanovením. Z důvodové zprávy ovšem nevyplývá, že by záměrem navrhovatele bylo zrušit redukční hranice také u této nové dávky. V návrhu nejsou uvedena přechodná ustanovení, což by znamenalo přepočítat k datu nabytí účinnosti zákona všechny aktuálně vyplacené peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávací příspěvky v těhotenství a v mateřství, což by pro Českou správu sociálního zabezpečení znamenalo opět a další významnou administrativní zátěž.
To je asi k mému vyjádření zpravodaje vše. Doplním, že Ministerstvo financí přijalo k tomuto návrhu zásadně negativní stanovisko. Ministerstvo práce a sociálních věcí negativní stanovisko a vláda přijala neutrální stanovisko. Já bych ještě tímto požádala o prodloužení projednávání této novely ve výborech na 90 dnů.
Děkuji.
