Tyto dny trávím dovolenou spojenou s plánovanými lékařskými vyšetřeními. Tedy nebyla jsem poprvé od ledna v Senátu. S nadsázkou jsem si dnes říkala - ještěže tak... Zase bych musela vystoupit, a zase by mne trápilo, že bych házela hrách na stěnu... Dnešní projednávání neskutečně nedomyšlené a akademicky byrokratické novely zákoníku práce by pro mne totiž bylo utrpením... Ti, kdo tu novelu sepisovali, asi nikdy neměli sami zaměstnance.... Nebo sami nevykonávali nějakou normální práci. Nebo tomu prostě zoufale nerozumí.
Je to prostě tak - velmi často v Senátu přihlížím, jak se schvalují neuvěřitelné věci, někdy nás ohrožující, někdy byrokratické, někdy zbytečné, někdy hloupé, někdy ideologické... Jako profesionálka, znající dopad v praxi, a jako člověk vážící si občanských svobod a principů právního státu, pak opravdu trpím... Snad to jednou skončí a budeme moci napravit, co po tomto "právním tsunami" napravit půjde....
Děkuji dnes těm kolegům, kteří se nejen proti novele zákoníku práce ozvali - mluvili často mou řečí (Chalupský, Červíček, Procházková, Kovářová... a další). Bohužel marně... jako to ostatně sama znám. Početní většina koaličních politiků to stále "válcuje" - dnes už mohu říct proti většině občanů - i kdyby padaly zcela jasné argumenty - jakože padaly a padají často i v jiných věcech. Je smutné, že se nepřihlíží ani odborníkům, ani hlasu zdravého rozumu, o názorech občanů nemluvě, ti jsou dnes zcela bokem - hlavní je ona početní "diktátorská" většina v parlamentu, která už sice dávno neodpovídá reálnému stavu důvěry lidí v naší zemi, ale bohužel má stále onen početní vliv.
Takže my, co jsme v komorách parlamentu v menšině, a většina občanů v této zemi, přihlížíme tomu, jak si skupina viditelně zmatených a ne právě schopných ministrů (dnes navíc s minimální důvěrou občanů), zcela zprivatizovala státní rozpočet a právní řád, a ničí nám svým rozhodováním naše životy a naši zemi... Jejich rozhodování je totiž třeba se skutečně bát. Když k tomu přičtete ono nezdravé sebevědomí a občas až aroganci moci.... Nic veselého to není.
Nástupce této skupiny tedy čeká těžká řehole - ale už aby to bylo. Kdo se na to a dopady toho má dívat... Tedy ještě jednou díky kolegům, kteří dnes bojovali... Je dobře, že ty věci od nás menšinových zaznívají, i když je hlasovací povely stranických sekretariátů smetou.
A na závěr snad blýskání na lepší časy... Jak jsem dnes pochopila, když mne opět obklopili venku lidé, dole už je zcela jasno. Teď už to chce jen ten termín voleb.
