Pro mnoho občanů mohlo být nepochopitelné, že ačkoliv podporuji reformy, pravicovou koaliční vládu, tak jsem v úterý hlasoval pro vyslovení nedůvěry této vládě. Velmi dlouho jsem o tom přemýšlel a s odstupem pár dnů si myslím, že jsem se rozhodl správně. Pominu-li důvody, které jsem uváděl již před hlasováním, totiž že se jedná o vládu bez smysluplné obměny, o jakousi „udržovací“ vládu, o jakýsi „liškomyškokočkopes“, objevily se posléze důvody další.
Vláda se od ABL neočistila a dokonce nový ministr vnitra je majitelem další bezpečnostní agentury. Na plénu nedokázal odpovědět, zda mají tyto agentury vztah a jak se se situací vypořádá. Nechci dopředu ministra Kubiceho odsuzovat, ale i jeho první krok v úřadu, kdy odvolal všechny náměstky, mi připadá poněkud nekoncepční a může ohrozit fungování ministerstva vnitra.
Osobně si myslím, že tato vláda nemá šanci vydržet do oněch pověstných švestek a to si ještě nejsem jistý, zda švestky „nedozrají“ už v červnu. Je to vláda, jejíž důvěra stojí na naprosto nevyzpytatelných Věcech veřejných, kdy tato strana prosazuje to, co chce Vít Bárta podle toho, jak se ten den vyspal. Kdy neplatí koaliční dohody, na kterých se partneři domluvili, kdy se uzavřené pandořiny skřínky znovu otevírají podle toho, zda se Vít Bárta setká či nesetká s prezidentem Klausem. Kdy jedním z mluvčích strany VV je „kabaretní umělec“ Novotný, který při vyslovování o nedůvěře vlády na plénu hovoří o tom, že vládu nepodporuje, ale bude pro ni hlasovat, a jediné co umí, je vydírat koalici svým zarputilým umanutím, někdy bych řekl až pominutím, v otázce mnohdy bezesmyslných snah o regulaci hazardu. Pobavilo mě i to, když na Vysočině nechvalně známý poslanec Novotný málem vypadl z lavice ve sněmovně, jak se snažil demonstrativně ukázat poslanci Bártovi svoji loajalitu tím, jak mu vadí, že musí sedět vedle mě.
Také ultimata, která si Věci veřejné dávají ohledně ministrů koaličních stran Kalouska a Vondry považuji za nešťastná a vyděračská. Zatímco Vít Bárta je aktérem v konkrétních věcech a nějak se vyjadřoval a konal, ministr Vondra nese odpovědnost politickou. A snaha o odvolání ministra Kalouska bez jakékoliv prokazatelné spojitosti a srovnávání jeho a Vondry s Bártovými kauzami je nanejvýš pochybné a hlavně hloupé.
Velmi smutnou roli hrají také média, všechny kauzy a jejich podstatu zatlačil do pozadí jeden připravený kompromitující rozhovor. Neztotožňuji se s tím, co Kristýna Kočí a hlavně jakým způsobem říkala, ale okolnosti vzniku této nahrávky a odměna pro nahrávajícího je do nebe volající. Některá média dokonce tendenčně referují o situaci kolem Bárty, který naprosto nepokrytě již dříve několikrát hovořil na poslaneckém klubu o tom, že má „koupeného“ redaktora Práva, že umí ovlivňovat týdeník Týden a deník Blesk. To se pak není možno divit, že tato média zveřejňují tři rozhovory týdně s bártovými „ovcemi“, jemu samotnému kladou v rozhovorech předem domluvené otázky s jasně tendenčním podtextem a podrobně referují o jeho „očistné“ snaze.
Je pro mě také naprosto nepochopitelné, že se tady ukázala ne jedna kauza, ale celý „balík“ závažných a doslova alarmujících kauz, kterými jsou Věci veřejné opředeny. Mnozí ministři v dřívějších vládách a koalicích se museli poroučet z vlády za menší provinění. Současné koalici kauzy Věcí veřejných nevadí, dál vládnou s ABL. Přál bych si, aby reformy ve společnosti proběhly co nejdřív, co nejméně bolestně a co nejefektivněji, chci, aby této zemi vládla pravicová vláda. To se mohlo podařit, kdyby Věci veřejné fungovaly jako standardní demokratická strana, kdyby Věci veřejné našly svoji tvář, kdyby nebyly opozicí v koalici. Zatím je to sekta, která slepě poslouchá svého „vůdce“.
