Dlouho jsem zvažoval, že se do debaty o volbě prezidenta nezapojím. Osobně považuji přímou volbu za nesmysl. V systému fungování země, která je postavena na parlamentním systému není možné z ničeho nic vložit prvky prezidentského systému. Naprosto také nechápu, co připadá občanům přitažlivého na přímé volbě prezidenta - ceremoniáře, který má minimální pravomoci. Ale budiž, občané to chtěli, populisté prosadili...

Samotný průběh prvního kola ovšem ukázal úskalí přímé volby. Do druhého kola se dostali dva (překvapivě) straničtí kandidáti. Nejsem fanouškem žádného z nich, nicméně je potřeba zdůraznit, že volba je pro mě celkem jasná. Nechci se totiž dožít toho, že Miloš Zeman oživí pražskou kmotrovskou strukturu kolem Tomáše Hrdličky. Nehledě k tomu, že sám korupční superguru Vít Bárta vedl a vede jednání o propojení VV se stranou Miloše Zemana. Je to pochopitelné, protože Hrdlička dal Bártovi miliony do strany Věci veřejné a teď je chce zpět. “Veverky” jsou už mrtvý projekt díky Bártově neschopnosti a igelitkám Michala Babáka (přezdívaného Blbák), takže se budou přes VV peníze špatně získávat. Hrdlička proto nově podporuje finančně Miloše Zemana. Volbou prezidenta se hledá nová varianta “vydělání”peněz pro Hrdličku. Není také bez zajímavosti, že Miloše Zemana bude volit i pražský poslanec ODS Boris Šťastný, o němž se ví, že bez rozhodnutí Hrdličky nejde ani na záchod.

Z výše uvedených důvodů nejspíš budu volit Karla Schwarzenberga. Ne proto, že by to byl lepší kandidát, ale proto, že není horším kandidátem než Miloš Zeman. Nechci se dožít toho, aby se Tomáš Hrdlička stal premiérem, třeba i jen v ústraní, Vít Bárta a ABL ministrem vnitra. Zvolením Miloše Zemana prezidentem toto nebezpečí reálně hrozí...