Odhalila to analýza, kterou nechala zpracovat Agentura pro sociální začleňování z gesce ministra Jiřího Dienstbiera. Ten ji společně s Radkem Jiránkem, ředitelem Agentury, představil na tiskové konferenci ve středu 29. června v budově Poslanecké sněmovny PČR.
Jedná se o jeden z prvních výzkumů tohoto druhu v České republice. Stojí za ním autorský tým z Centra pro společenské otázky (SPOT). Zadáním tohoto výzkumu agentura reagovala na nárůst zavádění politik nulové tolerance na obecní úrovni v lokalitách, ve kterých v posledních několika letech působí. Zjištění studie, která byla realizována v Litvínově a Duchcově, však poukazují na fakt, že místní represivní politiky nepomáhají řešit zhoršující se sociální situaci.
Zavedení nulové tolerance je v Litvínově i Duchcově spojováno s konkrétními lokálními konflikty. Politiky nulové tolerance nicméně nevznikají na základě jednorázové změny, ale odrážejí dlouhodobější trendy utváření sociálních vztahů v regionu.
Duchcov a Litvínov se navíc nacházejí v regionu, který byl v průběhu 90. let minulého století stejně jako i po roce 2000 silně ovlivněn ekonomickými změnami post-socialistické transformace. Mezi ty nejvýznamnější patřil útlum těžby, omezování počtu zaměstnanců v chemickém a dalším průmyslu. Po roce 2008 byl region silně zasažen ekonomickou krizí a v obou městech vzrostla nezaměstnanost. Realizaci politik nulové tolerance v Litvínově a Duchcově tak předcházela nadprůměrná a dlouhodobá nezaměstnanost, na níž měly nejvýznamnější podíl dlouhodobě nezaměstnané osoby s nižším stupněm vzdělání, pro něž se stalo ještě obtížnější nalézt na trhu práce vhodné zaměstnání.
„I dřívější výzkumy ukázaly, že špatnou sociální situaci obyvatel v obou lokalitách zásadně ovlivnila privatizace bytového fondu. Nejde tedy o pochybení obyvatel. Například město Litvínov se rozhodlo všechny bytové domy na sídlišti Janov postupně rozprodat, čímž nastartovalo proces obchodování s byty spojený se sestěhováním sociálně slabých do Janova z různých měst ČR. Kromě privatizace uvolnilo cestu spekulacím s bytovým fondem i postupné snižování ochrany nájemníků a deregulace nájmů. Sociálně slabší nájemníci se tak dostali do dluhové spirály," říká ministr Jiří Dienstbier.
Podle zjištění studie obce zavedením nulové tolerance nezískají vyšší kontrolu, protože opatření se obvykle zaměřují na symptomy a již ne tolik na příčiny. Místo sociální práce jsou sociální pracovníci stále častěji zapojováni do kontrol. Paradoxně tak dochází k tomu, že místo posilování prevence, dochází k jejímu prudkému omezení a nahrazení represí, ale bez žádoucích účinků.
„Nulová tolerance má dlouhodobý dopad na vzájemné vztahy. Dělení společnosti na „slušné“ a „nepřizpůsobivé“ přispívá k posílení etnické a sociální polarizace společnosti, což vidím jako velice problematické,“ vysvětluje Lucie Trlifajová, členka autorského týmu z Centra pro společenské otázky (SPOT), který analýzu pro Agenturu zpracoval, a dodává: „Zdůvodnění opatření a jejich medializace vede v očích široké veřejnosti k replikaci negativního obrazu obyvatel lokality a v některých případech legitimizuje nenávistný diskurz ve veřejném prostoru.“
Výzkum je ke stažení ZDE.
Agentura pro sociální začleňování je jedním z odborů Sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR. Zajišťuje podporu obcím v procesu sociální integrace tím, že jim pomáhá při mapování a detailním poznávání problémů sociálně vyloučených lokalit a jejich obyvatel, při přípravě a nastavování dlouhodobějších procesů pro jejich řešení a při získávání financí na tyto postupy. Posláním Agentury je propojovat klíčové aktéry na místní úrovni tak, aby spolupracovaly při sociálním začleňování. Podporuje nadresortní přístup a propojování působení veřejné správy a neziskového sektoru. Agentura funguje od roku 2008.
