Pane předsedající, kolegyně, kolegové. V zásadě souhlasím s tím, co tady řekli mí předřečníci, nicméně dovolím si takový trošku jiný úhel pohledu na danou problematiku.
Na úvod chci říct, že otázku národní a energetické bezpečnosti ČR považuji za absolutní prioritu a také že nekopu ani za Čínskou lidovou republiku, ani Francii, ani Ruskou federaci, ani USA, byť všechno to jsou silné jaderné mocnosti, které mají svoje mocenské a ekonomické zájmy.
V energetice je dle mého názoru absolutně nezbytná soběstačnost a robustnost, myslím tím v české energetice. Můžeme si zde odhlasovat co chceme, vydat si jakékoliv usnesení, jakýkoliv zákon, ale nakonec má pravdu vždycky jenom příroda. Teď nějaká fakta. Je zřejmé, že pokud nechceme být v krátké budoucnosti závislí na dovozu energie, a to tedy včetně plynu a ropy, tak se bez jaderné energetiky neobejdeme. Faktem také je, že se bez ruských zdrojů energie v Evropě neobejdeme několik následujících desetiletí, a tím nemyslím v tomto okamžiku jadernou energetiku, ruský plyn bude dominovat evropské energetice určitě několik následujících desetiletí a dokonce ty prognózy ukazují, že závislost Evropy na ruském plynu bude stoupat, ať se nám to líbí nebo ne.
Zajímavé je, že tato závislost na ruském trhu nechává všechny chladné. Dokonce je i podporujeme tím, že odstavujeme uhelné zdroje apod.
Také je potřeba říct, že současné Dukovany a Temelín jsou sice původně ruské technologie, ale dnes jsou plně v českých rukou. Plně jsme si osvojili technologie a jsou prakticky nezávislé na ruských dodávkách nebo na ruských technologiích. Výjimkou je u Temelína automatický systém řízení od společnosti Westinghouse, ale i zde existuje plnohodnotná domácí varianta. A pak samozřejmě tolik diskutované jaderné palivo, které v tomto okamžiku do Dukovan dodává Rusko. Realita je ale taková, že v případě nouze existuje velmi jednoduchá náhrada z amerických zdrojů. Můj úhel pohledu je takový: Jedna věc je elektrárnu postavit a druhá elektrárnu provozovat a nějakým způsobem ji servisovat následujících 80 až 100 let, protože na takovou dobu ta elektrárna vznikne. Nikdo samozřejmě neví, co se stane za 20, za 30 let, ať už bude dodavatelem kdokoliv. Z tohoto časového hlediska osobně považuji za klíčový bezpečnostní parametr míru schopnosti a ochoty budoucího dodavatele lokalizovat všechny dané technologie spojené s jadernou elektrárnou do českých rukou, tak, abychom je mohli servisovat a ovládat podobně jako dnes Dukovany a Temelín.
Předložené usnesení je dle mého názoru bohužel příliš měkké a jednostranně zaměřené na jeden jediný projekt, který je samozřejmě velmi významný, ale upřímně řečeno, k zajištění naší bezpečnosti národní a energetické v budoucnu je nedostatečný, protože jenom dostavba Dukovan nás nespasí. Jinak řečeno, mám tak trošku osobní pocit, že pro stromy nevidíme les. Děkuji.
