Typickým farizejstvím bylo včerejší prohlášení Andreje Babiše, prezidentského kandidáta a předsedy hnutí ANO, zveřejněné mj. na Novinkách pod titulkem „Babiš v duelu Novinek vzkázal SPD, že nikdy nebude ve vládě“. Co se tu dovídáme? Že podle Babiše „Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury nebude nikdy koaličním parterem hnutí ANO. A nebude ani ve vládě, protože nikdy natolik neuspěje ve volbách. „Neumím si představit, že by uspěli. To je hypotetická otázka. Podle mě se to určitě nemůže stát,“ reagoval nejprve na to, zda by ve funkci prezidenta republiky jmenoval Okamuru premiérem,“ a dodal: „Není to náš koaliční partner a ani nikdy nebude.“
ANO je sice nekoaliční, ale z pohledu jejich rozhodování o hlasování a rozložení sil ve sněmovně značně neuchopitelnou stranou, zatímco SPD je jedinou skutečnou opozicí. Takže Babišovo čerstvé vyjádření na první pohled nedává logiku. Tu si domyslíme ve chvíli, když vezmeme v potaz, že SPD jako celek Babiše ve druhém kole prezidentských voleb přímo nepodpořila. Pro druhé kolo SPD výslovně nedoporučila volit Pavla, podporu Babišovi ale nevyjádřila. Ono to totiž sémanticky znamená totéž: Nevolte Pavla automaticky znamená Volte jeho protivníka. To by měl dojít i Babišovu týmu poté, co SPD měla v prvním kole vlastního kandidáta Jaroslava Baštu, který byl všude možně otloukán nejen reprezentací pětikolky, za níž kandiduje Pavel, ale zastání se mu nedostalo ani od ANO. To se jistě dá pochopit, ANO tlačí Babiše. To je politická logika. Ale tahle mediální past, kterou nastražil v podstatě jako symbolickou pomstu Babiš, není obrazem velkého politického fištrónu.
Co totiž nastane? Voliči SPD, zklamaní Babišovými slovy, prostě nepůjdou k volbám vůbec. Jistě nepůjdou volit Pavla, jehož celkové vystupování a ideje jsou v naprostém opaku k SPD. Část voličů SPD byla ale připravena volit Babiše jako „menší zlo“. A možná i z jisté solidarity, po přečkaném roce a čtvrt ve společných opozičních lavicích. To všechno dnes Babiš zahodil v domněnce, že si bahnem, hozeným na SPD, snad získá nějaké oponenty tohoto hnutí mezi méně rozhodnutými přívrženci vlády a Petra Pavla. Což, s prominutím, je značně naivní. Spíše se Babiš právě připravil o nemalou část voličských hlasů, které ho mohly dovést ne-li přímo k vítězství, tak aspoň trochu důstojnější porážce.
Tak jako tak je už definitivně zřejmé, že v dnešní Poslanecké sněmovně je už pouze jedna opoziční strana, a to SPD.
