Dámy a pánové, vážení disidenti,

ve svém projevu se budu zabývat situaci v České republice a tím, co by bez našeho členství v Evropské unii vůbec nevzniklo:

Vláda národní sebevraždy

Poslední vláda aktivistů Petra Fialy (přezdívaná lidově jako „Vláda národní sebevraždy“) se, oproti předchozí vládě Andreje Babiše, pokouší vést stát jako neziskovku, stylem, který můžeme popsat jako „aktivismus a levičácká ideologie nade vše, však on to někdo zaplatí“.

Její dosavadní výkony jsou vrcholem nadšeného amaterismu
a bezduchého plnění pokynů zpoza oceánu, případně z Bruselu. Nesmíme opomenout, kolik členů současné vlády bylo nebo jsou dosud členy Aspen institute, anebo prošlo jinými indoktrinačními programy v USA.

S tímto vědomím činy Fialovy vlády začínají dávat smysl a systém.
Její úspěchy (respektive krize, které způsobila anebo je způsobila tím,
že jim nezabránila, natož aby čelila rozumně následkům). Řada z nich je v přímé souvislosti s českým členstvím v Evropské unii, bez kterého by vůbec nenastaly. Stojí opravdu za to vyjmenovat a popsat každou zvlášť:

Naše nynější krize

Společenská krize je zatím nejméně viditelná nicméně se šíří velmi rychle. Rozdělení společnosti na chudé a bohaté pokračuje bez pozornosti médií a nůžky se rozevírají čím dál víc. Oslabená střední třída ztrácí dech a snaží se udržet nad vodou, pod kterou ji tlačí rostoucí drahota základních životních potřeb. 

Už i dokonce propagandistický kanál ČT24 připouští, že občané
z nízkopříjmových skupin se musí omezovat na jídle. Statisticky počet lidí zasažených anebo ohrožených nouzí až chudobou rychle stoupá. Vláda sice občas milostivě upustí nějakou valorizaci důchodů (která je ale povinná ze zákona) anebo zvláštní dávku, které však nepokryjí ani to, co z úspor odebere inflace. Toto rozdělení společnosti je v České republice dlouhodobě a cíleně pěstováno:

Aféry „me too“

Genderismus a propagace homosexualismu

Hlučné menšiny (LGBT+++) proti mlčící většině

Imigrace a proti imigrace

Islám a protiislámu

Covid a rouška 1.vlna

Rouškaři a nerouškaři 2.vlna

Očkovaní a neočkovaní

Ukrajinská krize (po 24.2.2022)

Nastávající: chudí a bohatí

To vše za bezduchého servilního papouškování aktivistů z USA

Energetická katastrofa

Energetická krize, která nastává, za bubnování velkohubých prohlášení vedení Evropské unie a naší vlády, o konečném odstřižení se od „závislosti“ na ruském plynu a ropě. Ke zděšení ostatních vlád států Evropské unie totéž v hlubokém předklonu servilně papouškuje naše vláda i na mezinárodních fórech, aby prý Putin neměl na válku….. (připomíná to případ z minulého režimu, kdy zadržený vekslák z jisté menšiny tvrdil, že se snažil skoupit všechny dolary, aby USA neměly na válku…).

Podle předsedkyně Evropské komise Van der Leyenové, tato transformace (tedy odstřižení od ruských energetických surovin) bude stát sama o sobě 200 miliard eur. Jenže už vůbec neřeší, kdo je asi tak zaplatí, resp. kdo si je bude muset vypůjčit od lichvářů z MMF
a podobných bank?

Tato suma se také promítne do spotřebitelské ceny, nemluvě o už tak dražším americkém či arabském (?) plynu (mimochodem, nákup saúdského a katarského plynu v logice protiruských aktivistů rovněž znamená financování genocidní války a hladomoru v Jemenu a opravdu brutálních arabských diktatur).

Jenže plyn není jen o vaření, jak se snad domnívá premiér Fiala, jde také o průmysl. Nebude plyn (to znamená, že sice bude, ale bude moc drahý), takže se drasticky zdraží vše, fabriky přestanou vyrábět zdražené neprodejné zboží a začnou propouštět. Potravní řetězec v naší zemi se zhroutí a nezaměstnanost vyletí raketově vzhůru.

Odstřižení se od dovozů ruské ropy bude mít ještě tragičtější důsledky. Ropa není jenom benzín či nafta, ale především petrochemie, plasty, prací prášky a další výrobky. Tato krize vzniká díky amatérskému aktivismu naší vlády, která ve snaze zavděčit se komusi někde, nechápe důsledky svých činu a proklamací. Buďme vděční našim otcům a dědům, kteří vybudovali dostatečné elektrárenské kapacity. Díky jim totiž budeme mít čím svítit a topit.

Ceny elektřiny, plynu a ropy u nás kupodivu neurčují výrobní náklady, ale spekulanti na burzách, od kterých naše vláda (to bych fakt moc rád věděl proč nebo zač) nakupuje. Dohodnout dlouhodobý přímý kontrakt za srandovní cenu 5,70 korun za metr kubický, jako to mají Maďaři,
je pro naši uvědomělou vládu prý politicky nepřijatelné.

Uvedení plynovodu Nordstream 2 bylo prozatím pozastaveno, Nordstream 2 byl omezen (kvůli údržbě, protože díky sankcím nedostali Rusové náhradní díly do kompresorových stanic) a ze stejného důvodu byl omezen provoz i na plynovodu Turkish stream. Burzy reagovaly okamžitým startem cen vzhůru.

Podle teze Fialovy vlády, té podivné koalice amatérských aktivistů, „nahradíme prokletý laciný ruský plyn“ tím správným, několikanásobně dražším, americkým břidličným „FreedomGas“.

Zvláštní je, že neřeší základní technické problémy, jako že není na světě dostatečná kapacita tankerů, aby LNG převezly přes Atlantik
v potřebném množství, ani není dost terminálů v Evropských přístavech, o plynovodech nemluvě, které by tento předražený plyn dostaly do střední Evropy. Podle ultralevicové filozofie, když je jasná ideologie (demagogie) jdou věcné argumenty stranou. Zajímavé je, že žádné ekology netrápí, co životnímu prostředí působí těžba, zkapalňování a doprava tohoto plynu, na rozdíl od plynu v plynovodech, o kterém životní prostředí prakticky neví. Pozoruhodné.

Však on euroobčan ten předražený a totálně neekologický plyn ještě rád zaplatí, protože jiný mít nebude, i kdyby neměl co dát svým dětem
k jídlu“. Ceny ropa a plynu jsou šroubované do nebeských výšek právě spekulacemi, umožněnými právě členstvím České republiky v Evropské unii.

Finanční krize

Inflace a drahota: Inflace, základ krize finanční. Peníze ztrácejí hodnotu stále rychleji, navzdory všemu chlácholení ze strany vlády a České televize. Optimisté mluví o 20%ní inflace za letošní rok, pesimisté se nezastavují ani před 30%.

Kdo si šetřil na stáří, bude mít očividně smůlu a bude muset do práce, zatímco mladí půjdou na Úřad práce. ČR má t.č. čtvrtou nejvyšší inflaci v Evropské unii.

Díky spekulacím s energiemi a vysoké inflaci (nejvyšší od roku 1989) vystřelily ceny do kosmických výšek. To, že občané mají čím dál výš do žlabu, ale naše funkcionáře netrápí. Naopak, naší vládě vysoké ceny vyhovují, protože do jejich děravého rozpočtu díky nepřímým dním přitéká daleko víc peněz.

Netrápí je ani, že toto jejich pohodlí je vykoupeno rychle chudnoucím obyvatelstvem (nezapomínejme, že většinu finančních rezerv zejména nízkopříjmová většina obyvatel spotřebovala již během covidových omezení). Stejně tak je netrápí postupné vymírání střední třídy (té páteře demokratických států), která postupně zavírá své živnosti
(za prvních 5 měsíců roku 2022 ukončilo činnost 4 500 firem a stovky ohlásily bankrot.

Nízké mzdy, export přidané hodnoty vyrobené zde, export financí…
to vše by bez našeho členství v Evropské unii nebylo možné, protože náš stát by tyto vitální okolnosti kontroloval.

Emisní povolenky, ten podvod všech podvodů Evropské unie, se staly dalším nástrojem, jak z občanů i z podniků vydřít další peníze. Kdokoliv cokoliv spaluje, zaplatí. Pokud tím vyrábí, zaplatí to občan ve vyšší ceně výrobku či služby. Od chleba, přes průmysl až po krematoria či ústřední vytápění.

Navíc prostředky, takto vydřené z Evropanů, si chce Evropská komise ponechat, aby nám z nich mohla milostivě tu a tam něco upustit, případně financovat své projekty (například imigraci z Afriky) pro které by nemusela najít souhlas. Tato krize je díky a v přímé souvislosti se členstvím České republiky v Evropské unii.

Materiálová krize

Sankce Evropské unie proti Rusku povedou k rozsáhlé materiálové nouzi. Nejde jenom o ropu a plyn, tedy o petrochemii a výrobu plastů (například PET) ale i o výrobu umělých hnojiv či dostupnost hliníku, niklu a dalších surovin, kterých je Rusko předním vývozcem. Jak to asi budou například nápojové firmy řešit?

Recyklace PET má omezený počet cyklů. Vrátíme se snad ke sklu?
No a co letecký průmysl, ocelárny atd.?? Ten dopad na všechny průmyslové sektory bude drtivý. Ale koho ve vládě to zajímá, když jim za oceánem tleskají a plácají je po ramenou, jako věrné služebníky?

Automobilový průmysl má problém s čipy, které se také vyrábí z ruských surovin. Když Evropská unie zavedla embargo proti Rusku na vývoz čipů reagovali Rusové logicky tím, že přestali vyvážet materiál k jejich výrobě. Kdo je potom bit sankcemi? Obyčejný občan České republiky. Je tedy zřejmé, že bez našeho členství v Evropské unii by nezávislá Česká republika měla dvoustranné smlouvy, které vy nám tuto energetickou i materiálovou krizi (které by ani nemusely nastat) snadno vyřešily.

Nezapomínejme na nelegální migraci

Migrační krize nám připraví ještě mnohá nemilá překvapení, nejenom to, jak snadno a rychle odčerpala 45 miliard korun z našeho rozpočtu. Kéž by naše vláda stejně nadšeně pomáhala našim nemajetným, jako do roztrhání (ale toho našeho) těla pomáhá cizincům!

Nezapomínejme, že přes veškerou ukrajinskou hysterii, imigrace z Afriky a ze Středního východu běží tiše dál. Pokud se letošní neúroda a zaminované ukrajinské přístavy potkají v jeden moment, můžeme čekat, že miliony lidí z Afriky, části Asie, ale i z Ukrajiny se vydají na hladový pochod do Evropy, která sama nebude mít co jíst.

Co dělá naše vláda, aby byla připravená chránit naše hranice? Nedodržuje ani své vlastní a evropské zákony. Nic přece nebránilo našim orgánům v řádném prověření a identifikaci uprchlíků, přicházejících do České republiky.

Uprchlíci s dvojím občanstvím, například maďarským, jako občané Evropské unie u nás nemají nárok na žádnou jinou podporu, než jakou má každý jiný občan země EU.

Migrační krizi ještě urychlí a prohloubí připravovaný tzv. Nový pakt o migraci a azylu, podle kterého budou migranti „přesídlováni“ v rámci Evropské unie do států „dosud nezasažených migrační krizí“.

Vedle masové neřízené imigrace z Ukrajiny ale ve stínu propagandistické protiruské masáže nadále probíhá i nelegální imigrace z Blízkého východu a Afriky, která má ale úplně jiné ideologické cíle, kterými jsou především postupná islamizace Evropy a postupné převzetí politické moci v hostitelských zemích.

Migrační krize jde rovněž jednoznačně za Evropskou unií („Wir shaffen das“) na úkor členských států, k naplnění pochybných cílů aktivistů a nadnárodních korporací, které se třesou na lacinou pracovní sílu do svých montoven ve východních Evropě.

Potravinová krize…

…to je docela reálná verze budoucnosti. Blokádou a zaminováním ukrajinských přístavů se značně ztíží export ukrajinského obilí po moři, zatímco silniční doprava není schopna takové množství této komodity vyvézt.

Indie, druhý největší exportér obilí, díky extrémním vedrům přišla o svoji letošní úrodu pšenice a zakázala export obilí. Sucho ve střední Asii také nevěští velkou úrodu, a tak zůstává otázkou, co vlastně bude půlka světa (včetně Evropy) jíst příští rok. V Afghánistánu sarančata sežrala značnou část úrody a vláda na podzim očekává hlad.

Naše vláda, na rozdíl od okolních zemí (Polsko, Maďarsko) nezakázala přeshraniční spekulace ani export naší pšenice dokonce z letošní úrody ale i z úrody roku 2023. Co bude například s ječmenem (tedy jestli bude pivo) je ve hvězdách. Strategické zásoby státu připomínají špatný vtip o tom, kam se půjdeme pást. Vláda nedělá nic pro to, aby se připravila na potravinovou nouzi.

Samozřejmě, celé situace se okamžitě chytili spekulanti, kteří v současnosti skupují veškeré volné obilí, aby jej na podzim či v zimě velmi výhodně prodali.

Jižní Amerika zastavila vývoz sóji, jedné z hlavních komponent výroby krmiva pro hospodářská zvířata. To je také důležitý signál. Když zvířata nebude čím krmit, půjdou na jatka a až nebudou, otevře se konečně evropský trh masivním dovozům hovězího a drůbežího masa právě z jižní Ameriky. Zde je pařáty Evropské unie snadno vidět v umožnění spekulativních nákupů, přeshraničních transportech milionů tun obilí. Bez jednotného trhu Evropského unie, zmrzačeného dotační politikou a povinnosti biosložek do paliv, by Česká republika byla potravinově soběstačná.

A co elektřina?

Nepředpokládám, že by úplně nebyla k dispozici, zejména díky českým jaderným i uhelným elektrárnám, vybudovaným (naštěstí) ještě v minulém režimu. Bude jí zde bude vyrobeno dost, otázkou je, kam ji naše energetické firmy (ČEZ) přes lipskou burzu prodají, za kolik a především, za jakou cenu se bude prodávat pro české domácnosti s ohledem na jednotný energetický trh Evropské unie?

Stará se naše vláda, aby jí byl dostatek za dostupnou cenu, když chce vše elektrifikovat? Nic jsem neslyšel. Bez našeho členství v Evropské unii bychom nemuseli platit naši vlastní elektřinu za spekulativní ceny burziánů.

Nesvoboda

Svoboda slova, dostupnost informací, cenzura a „boj s dezinformacemi“. „První obětí války je pravda“. Války kolem Evropy běží v jednom kuse. Zažíváme od roku 2001 vlnu cílené propagandy, otupující a arogantní. Zažíváme dehonestaci všech názorů, které odporují té jediné svaté a povolené pravdě.

Komisařka Jourová, v roli vrchního cenzora, se tématu „boje s dezinformacemi“ nadšeně chopila a buší do alternativních zdrojů hlava nehlava.

Vypínání tzv. alternativních zdrojů na internetu, odpojování ruských informačních kanálů ze satelitů, jakkoliv se jedná o vyloženě neústavní kroky, prošlo bez trestu a po rostoucím počtu žalob na NIC.cz byly zase uvolněny.

Propagandistická mašinérie zaměstnává nejenom poměrně levně prodejné novináře, ale i psychology a sociology, kteří všichni společně vrtí psem pravdy naprosto bezostyšně. Očividně předpokládají, že většina občanů má IQ po 90 a tak jejich fabulacím a manipulacím uvěří a opět budou volit „tradiční strany“ (volme raději známé zloděje, nevíme, co by dělali ti noví, které neznáme).

Je jasné, že od našeho vstupu do Evropské unie dostává pravda ve veřejnoprávních médiích pořádně za uši a není naděje, že by to v budoucnosti mělo být jinak. Když vzpomeneme svobodu slova začátkem 90tých let, tak současná situace je díky našemu členství v Evropské unii opravdu k pláči. Zákon o digitálních službách Evropské unie, schválený cca před rokem, dává rámec omezování přístupu k datům.

Nová vláda tzv. pětikoalice, plná aktivistického a zejména protiruského nadšení, složená z nadšených amatérů a která podle všech dosavadních výsledků postupuje precizně podle not, které jsou jí zadávány ze zahraničí namísto toho, aby hájila zájmy svého státu a národa.

Myslím, že není pouze mým dojmeme, že tato Timurova parta naprosto nechápe dlouhodobé důsledky toho, co dělají její jednotliví členové ani jak zhoubně působí jejich činnost v synergii.

Rostoucí tlak na větší „integraci do struktur Evropské unie“

Vláda pokračuje v tlaku na další přesun pravomocí českých volených orgánů do Bruselu. Snaží se o náhradu hlasování ve shodě (tedy každý členský stát má právo veta) hlasováním kvalifikovanou většinou.

To, že základní politiky středoevropských zemí a např. Francie se mohou velmi lišit, pro Fialovu vládu nehraje vůbec roli.

Evropská imigrační, multikulturní, zahraniční, zemědělská, ekonomická, bezpečnostní a další politiky (LGBT++++), jsou věrným obrazem nekvalifikovaného idealismu extrémních levicových názorů představitelů evropské komise.

To, že tyto názory se zásadně rozchází se zájmy českého státu, očividně pro Fialovu vládu nehraje roli. Jako důkaz mohu uvést, že jako priorita nadcházejícího českého předsednictví Rady Evropské unie je dosažení statutu kandidátské země Evropské unie pro Ukrajinu, což rozhodně není ku prospěchu ČR ani jejich občanů..